2. Ekonomické ukazatele vývoje národního hospodářství a dopravního sektoru

Hrubý domácí produkt se podle ČSÚ zvýšil z 2,9 % v roce 2000 na 3,6 % v roce 2001. Tímto výsledkem se České republice podařilo přičlenit do skupiny pěti zemí s nejvyšší meziroční dynamikou ekonomického růstu v rámci společenství zemí OECD. Vyšší tempo růstu HDP mělo pouze Irsko, Lucembursko, Řecko a Maďarsko. Odstup úrovně HDP na 1 obyvatele ČR od průměrné úrovně zemí EU se tak snížil na 38 %.

Na růstu míry inflace z 3,9 % v roce 2000 na 4,7 % v roce 2001 se podílely především úpravy cen regulovaného trhu a výkyvy cen energií a potravin. Ve druhé polovině roku 2001 a v prvních měsících roku 2002 se prosadilo zpomalení růstu cen dovozních, produkčních i spotřebitelských, které v kombinaci s posilováním směnného kurzu koruny podstatně omezilo inflační tlaky. Tempo růstu spotřebitelských cen v ČR v porovnání s EU bylo vyšší o 2 %, takže sblížení cenových hladin bylo jen mírné.

Průměrná míra nezaměstnanosti se snížila z 8,8 % v roce 2000 na 8,1 % v roce 2001. Tendence k mírnému poklesu míry nezaměstnanosti z první poloviny roku byla v průběhu roku vystřídána opačnou tendencí z důvodu menší zahraniční poptávky a zpomalením procesu modernizace podniků. Míra nezaměstnanosti je o 0,3 % vyšší než v EU.

Produktivita práce vzrostla v roce 2001 o 3 % a byla v souladu s růstem reálných mezd o 3,6 %, takže vývoj negeneroval inflační tlaky mzdového charakteru. Růst produktivity práce v zemědělství a stavebnictví byl doprovázen úbytkem počtu pracovních sil, mírným nárůstem zaměstnanosti v průmyslu a stabilitou počtu pracovních sil ve službách. Mezera mezi produktivitou práce v EU a ČR se mírně snížila, neboť růst produktivity práce v EU byl odhadnut na necelé 1 %.

Dynamika obratu zahraničního obchodu se v porovnání s rokem 2000 snížila více než o jednu třetinu, ale v porovnání s celosvětovým vývojem zůstala na vysoké úrovni. ČR tak zvýšila svůj podíl na obratu světového obchodu z 0,44 % v roce 2000 na 0,56 % v roce 2001. Záporné saldo zahraničního obchodu se v porovnání s předchozím rokem mírně snížilo a přispělo k poklesu podílu pasiva běžného účtu k HDP pod hranici 5 %, která je vnímána jako mez nadměrnosti míry vnější nerovnováhy. Pozitivní vliv na vývoj zahraničního obchodu měly především příznivé směnné relace, které dosáhly v průměru hodnoty 102,0 %.

Průměrná hrubá peněžní vydání na dopravu na 1 obyvatele oproti roku 2000 vzrostla o 10 %. V tomto růstu se hlavně promítlo zvýšení nákladů na individuální osobní dopravu, kde nákup osobních dopravních prostředků vzrostl proti roku 2000 o 27,5 % a z celkových vydání na dopravu činil 30,2 %. Vydání na provoz a údržbu v rámci individuální osobní dopravy, vzrostlo o 4 % a z celkových peněžních vydání na dopravu činilo okolo 53 %.

Tomuto trendu také napomohl pokles cen pohonných hmot, kde průměrné ceny bezolovnatého automobilového benzinu Natural 95 poklesly o 5,4 % proti roku 2000, ceny motorové nafty o 2,8 % a ceny LPG dokonce o 11,4 %.

Vydání na veřejnou osobní dopravu vzrostla meziročně o 4,6 % a z celkových vydání na dopravu na 1 obyvatele činí 16,5 %. Z celkových výdajů na dopravu bylo na MHD vydáno 6,3 %, na veřejnou autobusovou dopravu bylo vydáno 6,4 % a na železniční dopravu pouze 2,8 %.