Vývoj dopravního sektoru v roce 2002
Infrastruktura
Investiční výdaje do dopravní infrastruktury (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury pro MHD) v roce 2002 tvořily 1,45 % hrubého domácího produktu, 70% z celkové částky se na investicích podílel Státní fond dopravní infrastruktury. V souvislosti s loňskými povodněmi bylo do infrastruktury pozemních komunikací (dálnic a silnic I.,II., a III. třídy) vynaloženo asi 450 mil. Kč a do železniční infrastruktury více než 100 mil. Kč. Následky srpnové povodně v Praze na místních komunikacích ve vlastnictví hlavního města byly vyčísleny na asi 1 mld. Kč, vzniklé škody jenom v pražském metru na 6 955 mil Kč.
V průběhu roku 2002 pokračovala výstavba dopravní infrastruktury dle "Návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do r. 2010" a "Návrhu harmonogramu a finančního zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do r. 2010", které schválila příslušnými usneseními vláda České republiky (741/1999, 145/2001).
V oblasti infrastruktury pozemních komunikací, kde je dána Dopravní politikou ČR přednost údržbě a rekonstrukcím před extenzívním rozvojem, bylo hlavním úkolem co nejrychlejší odstranění škod, které vzniky v souvislosti s katastrofálními povodněmi v srpnu 2002. Na úkor toho byly odloženy některé stavby, které bylo možno časově posunout. Z velkých staveb byla dokončena (počátkem roku 2003) další část Pražského silničního okruhu mezi D 5 a R 7 Řepy - Ruzyně. Dále pokračovaly stavby nadřazené sítě dálnic a rychlostních silnic v oblasti R 35 (Slavonín - Přáslavice - jižní obchvat Olomouce), ostravská městská část dálnice D 47 (Rudná - Hrušov), D 5 obchvatem Plzně, D 3 úsekem Stoklasná Lhota - Chotoviny, R 48 Frýdek-Místek - Dobrá, a poslední úsek R 35 mezi Libercem a Turnovem (Hodkovice - Rádelský mlýn). Rovněž probíhaly úpravy silnic I. třídy č. 7 (Chomutov), 11 (Mostu u Jablunkova). Správa silnic II. a III. třídy přešla již plně na kraje, které se soustředily na odstranění povodňových škod, zejména pak opravy a rekonstrukce zničených mostů.
V železniční infrastruktuře je hlavní pozornost věnována modernizaci železničních koridorů. Na prvním koridoru jsou dokončovány úseky Kralupy - Praha-Bubeneč, Záboří nad Labem - Přelouč a Dlouhá Třebová - Česká Třebová s velkou přeložkou pomocí estakády. Na tyto stavby je čerpán příspěvek ISPA. Dokončena počátkem roku 2003 byla modernizace železniční stanice Děčín hlavní nádraží. Na druhém koridoru je dokončován postupně traťový úsek Hranice - Ostrava-Svinov včetně modernizace této stanice, která byla v roce 2002 dokončena. Z velkých staveb mimo tranzitní koridory pokračuje ve městě Mladá Boleslav přeložka (zahloubení) regionální tratě do Dolního Bousova a tunelová přeložka tratě Chomutov - Březno u Chomutova. Ve vnitrozemské vodní plavbě proběhla rekonstrukce labské a vltavské vodní cesty (zdymadlo Roudnice nad Labem, dokončena byla rekonstrukce stupně Klecany). Na letišti Praha - Ruzyně byla dokončena dostavba nástupního prostoru B a rekonstrukce nástupního prostoru A s investičními náklady 370 mil. Kč.
Dopravní park
V silniční dopravě došlo v roce 2002 opět k nárůstu celkového počtu vozidel registrovaných v ČR o 160 672, což je nárůst 2,88%. Z dopravní evidence bylo v průběhu roku odhlášeno 108 688 vozidel. Celkem bylo k 1.1. 2003 v evidenci Centrálního registru vozidel uvedeno 5 740 823 vozidel všech druhů a kategorií. Počet osobních automobilů vzrostl za rok 2002 pouze asi o 1%, u nákladních vozidel byl nárůst vyšší, o více než 3%. K velmi nepatrnému poklesu došlo u počtu motocyklů a autobusů a mikrobusů. V důsledku vyřazení menšího množství vozidel došlo v průběhu roku 2002 i k částečnému nárůstu stáří vozového parku. Průměrné stáří všech vozidel se zvýšilo z 16,42 roku na 16,54 roku, u osobních automobilů se ale snížilo z 13,61 na 12,72 roku.
Přeprava
V osobní i nákladní dopravě zůstal vývojový trend posledních let i v roce 2002 v podstatě zachován. Výraznější nárůst oproti předcházejícím létům byl zaznamenán v silniční nákladní dopravě, meziročně vzrostly výkony o asi 12%. Nejvýše vzrostly přepravní objem i výkony ve 3. čtvrtletí. Ve veřejné autobusové dopravě došlo opět k poklesu počtu přepravených osob o7,3%, mírný pokles počtu přepravených cestujících vykazuje i městská hromadná doprava, a to o 1,1%. Počet přepravených osob po železnici v r. 2002 poklesl o 7,6%, a tak se bohužel trend postupného růstu od r. 2000 nepodařilo udržet. Celkové výkony železniční nákladní dopravy v témže roce rovněž poklesly a kopíruje se tak vývoj dřívějšího období. Od r. 1990 byl nárůst výkonů v tomto druhu dopravy zaznamenán pouze v r. 2000. Pokles byl zaznamenán i ve sledovaných ukazatelích vodní vnitrozemské dopravy a to jak v osobní tak i v nákladní přepravě. Ve svém výrazně vzestupném trendu pokračuje pouze letecká doprava, počet přepravených osob vzrostl za rok 2002 o 8,7%.
Nehody
V roce 2002 bylo Policii České republiky nahlášeno celkem 190 718 nehod v silničním provozu, při kterých bylo 1 314 osob usmrceno (do 24 hodin po nehodě- do mezinárodních statistik se uvádí počet usmrcených do 30 dnů od data nehody; za stejné období bylo toto číslo 1 431) , 5 492 těžce zraněno a 29 013 osob zraněno lehce. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 8,89 mld. Kč. Nárůst byl zaznamenán v celkovém počtu nehod o 2,7%, v počtu usmrcených osob o 7,3%, v počtu lehce zraněných o 2,5% a i v celkovém odhadu hmotné škody o téměř 8%. Pokles by zaznamenán pouze v kategorii počtu těžce zraněných a to o symbolickou 1 osobu, což je 0,02%.
Z celkového počtu 72 měsíčně sledovaných nehodových položek zaznamenáváme téměř u 3/4 nárůst počtu nehod a u 71% sledovaných nehodových položek došlo k nárůstu počtu usmrcených osob. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky (zvýšení o 12 659 nehod – tj. o 11,3%). Za posledních deset let se na našich dálnicích a silnicích stalo 1 907 773 nehod, při nichž bylo 13 404 lidí usmrceno (úmrtí do 24 hodin), 60 167osob bylo těžce zraněno a dalších 291 073 bylo zraněno lehce. Odhad hmotné škody přesáhl 62 miliard Kč.
Zůstává smutnou skutečností, že v r. 2002 v průměru každé necelé 3 minuty (přesně 2,7minut) byla Policii ČR nahlášena nehoda, každých 18 minut byl při nehodě lehce zraněn člověk a každých 96 minut těžce. V průměru každou 6,7 hodinu zemřel při nehodě člověk (bereme-li v úvahu úmrtí do 24 hodin po nehodě). Každou hodinu pak byla způsobena hmotná škoda přesahující jeden milión Kč (přesně 1 014 977 Kč). Na přechodech pro chodce zahynulo v roce 2002 celkem 55 chodců, tj. o 2 chodce méně, než v roce 2001, ale o 30 více, než v roce 2000). Z toho při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu „nedání přednosti chodci“ zahynulo v roce 2002 celkem 32 chodců (+ 2 osoby oproti roku 2001, ale o 25 osob více, než v roce 2000).
Z mezinárodního srovnání vyplývá, že počet usmrcených osob na 1 mil. obyvatel je v ČR dvakrát až dvaapůlkrát vyšší, než hodnota v zemích západní Evropy. Praktický dopad tohoto porovnání pak znamená, že na silnicích v ČR umírá ročně o 600 až 700 lidí více, než je stávající průměr nejlepších evropských zemí.
Životní prostředí
Trvale nejvyšší nárůst vykazují emise N2O, neboť novější vozidla se vyznačují vyššími naměřenými hodnotami než starší typy. Proto se i v dalších letech předpokládá soustavný růst těchto emisí. Produkce emisí CO2 rovněž vzrostla i v roce 2002, ale ne tak výrazně jako N2O. Tento trend je dán rostoucí spotřebou benzínu a nafty, tempo růstu však oproti minulým rokům pokleslo, což je pozitivní. Novější vozidla mají, vzhledem k nižší spotřebě pohonných hmot, na rozdíl od emisí N2O, nižší specifické emise CO2.
Po mírném růstu v letech 1990 – 1997 vykazují emise CH4 i VOC (volatilní organické látky) stálý pokles. Trendy emisí CH4 přibližně kopírují klesající trendy ostatních uhlovodíků, jež jsou důsledkem zlepšování spalovacího cyklu u nových vozidel.
Na emisích CO a NOx se podílí především individuální automobilová doprava a silniční nákladní doprava. Emise CO u individuální automobilové dopravy klesají, neboť stále více osobních automobilů je vybaveno účinnými katalyzátory. U silniční nákladní dopravy je zřejmý trvalý růst emisí CO v souvislosti se zvyšováním přepravních výkonů. Hodnoty měrných emisí NOx u IAD a železniční dopravy klesají, naproti tomu rostou hodnoty u silniční nákladní dopravy . Emise SO2 mírně rostou, do dalších let je však předpokládán výrazný pokles, neboť od r. 2003 a 2005 bude prodávána motorová nafta se sníženým obsahem síry.
Od 1.1. 2001 byl zastaven prodej olovnatých benzínů. Vzhledem k tomuto kroku se prudce snížila produkce emisí Pb v roce 2001 a dále se snižovala i v roce 2002. Hodnoty měrných emisí Pb v dopravě celkem od roku 1990 v souladu s trendem měrných emisí u IAD, která je hlavním producentem emisí, trvale klesají. Vzhledem k zastavení prodeje olovnatých benzínů se předpokládá snížení měrných emisí Pb z dopravy na hodnotu blížící se nule.
Pevné částice jsou emitovány zejména z dieselových motorů a proto jsou nejvíce produkovány silniční nákladní dopravou. I další druhy dopravy vykazují v roce 2002 mírný nárůst těchto emisí. Nejvíce pevné fáze produkují starší typy nákladních vozidel bez katalyzátoru.