Vývoj dopravního sektoru v roce 2003

Infrastruktura

V r. 2003 se do dopravní infrastruktury investovalo opět větší množství finančních prostředků než v předcházejícím roce. V běžných cenách činil nárůst investičních výdajů 8,6%, což při inflaci 0,1% znamenalo celkem významné navýšení. Celkově tyto výdaje tvořily 1,41% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD). Podobně jako v r. 2002 se na investicích podílel v r. 2003 Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) 70%. Celkově činily výdaje SFDI na výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu infrastruktury více než 41 mld. Kč. I v r. 2003 pokračovalo odstraňování následků srpnových povodní v r. 2002. Např. do infrastruktury dálnic a silnic I.třídy se v této souvislosti vynaložilo 930 mil. Kč.

Investice do pozemních komunikací vzrostly zejména za poslední dva roky, v loňském roce o zhruba 55% a v letošním o 25%, z toho investiční výdaje do silnic ve vlastnictví krajů, tj. II. a III. třídy tvořily asi 17%. Výdaje na opravy a údržbu vzrostly výrazně u infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy, což bylo způsobeno pokračováním odstraňování povodňových škod z r. 2002. Co se týče finančních prostředků vydaných na opravu a údržbu železniční infrastruktury zlom v časové řadě je způsoben změnou struktury nákladů. K 1.1. 2003 došlo k transformaci Českých drah (ČD) s.o. na akciovou společnost ČD a Správu železniční dopravní cesty, s.o. (SŽDC), která je pověřena hospodařit s železniční dopravní cestou (v majetku státu). Podle smlouvy mezi SŽDC a ČD, a.s. zajišťují provozování, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty České dráhy, a.s. V roce 2003 se oproti předcházejícím rokům změnila struktura nákladů, do kterých již nejsou zahrnuty odpisy zařízení uvedené infrastruktury.

V oblasti infrastruktury pozemních komunikací, kde je dána Dopravní politikou ČR přednost údržbě a rekonstrukcím  před extenzívním rozvojem, bylo hlavním úkolem co nejrychlejší odstranění škod, které vzniky v souvislosti s katastrofálními povodněmi v srpnu 2002. Na úkor toho byly odloženy některé stavby, které bylo možno časově posunout. Z velkých staveb byla dokončena (počátkem roku 2003) další část Pražského silničního okruhu mezi D 5 a R 7 Řepy - Ruzyně. Dále pokračovaly stavby nadřazené sítě dálnic a rychlostních silnic v oblasti R 35 (Slavonín - Přáslavice - jižní obchvat Olomouce), ostravská městská část dálnice D 47 (Rudná - Hrušov), D 5 obchvatem Plzně, D 3 úsekem Stoklasná Lhota - Chotoviny, R 48 Frýdek-Místek - Dobrá, a poslední úsek R 35 mezi Libercem a Turnovem (Hodkovice - Rádelský mlýn). Rovněž probíhaly úpravy silnic I. třídy č. 7 (Chomutov), 11 (Mostu u Jablunkova). Správa silnic II. a III. třídy přešla již plně na kraje, které se soustředily na odstranění povodňových škod, zejména pak opravy a rekonstrukce zničených mostů.

V průběhu roku 2003 pokračovaly intenzívně práce na odstraňování povodňových škod ze srpna 2002. V celém národním hospodářství pak dosáhly částky přes 75 mld Kč s tím, že škody na dopravní infrastruktuře činily významný podíl; jen oprava všech tras pražského metra přišla na 7 mld Kč. Výstavba dopravní infrastruktury pokračovala dle platných dokumentů a v rámci disponibilních zdrojů v systému vícezdrojového financování.

V oblasti pozemních komunikací sice pokračovala jejich údržba a rekonstrukce, avšak tempem, které dosud neodvrátilo zhoršující se trend kvality komunikací, zejména pak v souvislosti s jejich vysokým zatížením. Z velkých dálničních staveb bylo rozestavěno šest dálničních úseků (D1, D3, D5, D8, D11, D48) a rychlostní silnice R6, R7 a R48. Dokončeny v roce 2003 pak byly úseky Slavonín – Přáslavice na R35 (jižní obchvat Olomouce) a Hodkovice – Rádelský mlýn na Liberecku a část obchvatu Plzně na D5.

Na silnicích první třídy pokračovala výstavba resp. byly dokončeny úseky I/13 Chánov – Bílina, I/20 a 27 v souvislosti s napojením na dálnici D5, I/16 Velvary – Nová Ves, I/27 Obchvat Brod nad Tichou, I/38 obchvat Jihlava, I/34 obchvat Pelhřimov, 1. část. Z místních komunikací jako nejvýznamnější pokračovala stavba I/42 – VMO Brno, Dobrovského A. Silnice II. a III. třídy jsou financovány na úrovni krajů.

Na železnicích byla dokončena optimalizace úseku Praha-Bubeneč – Kralupy nad Vltavou a pokračovala modernizace posledního úseku Záboří nad Labem – Řečany nad Labem za finanční účasti nástroje ISPA. Na spojovací větvi koridorů pokračuje výstavbou dvou tunelů stavba Krasíkov - Zábřeh na Moravě a dokončena byla stavba Dlouhá Třebová – Česká Třebová rovněž za spoluúčasti ISPA. Na druhém koridoru pak byly dokončeny úseky Ostrava – Petrovice u Karviné, Studénka – Ostrava, Přerov – Hranice na Moravě a Otrokovice – Přerov, čímž se druhý koridor dostává do finálního stadia modernizce. Pokračovala přestavba uzlu Děčín, Choceň a Bohumín a z nekoridorových tratí pak byla dokončena přeložka tratě v Mladé Boleslavi na Slovance. Byla rovněž dokončena elektrizace úseku Horní Dvořiště – České Budějovice jako stavba na čtvrtém koridoru. Na letišti Praha – Ruzyně byla zahájena stavba odbavovacího terminálu C.

Dopravní park

I v r. 2003 pokračoval trend vývoje z předcházejících let a došlo k nárůstu počtu registrovaných silničních vozidel a sice o 88 426, což je nárůst o 1,52%. Tempo růstu se tedy oproti předcházejícímu roku, kdy byl nárůst 2,88%, mírně zpomalilo. Z dopravní evidence bylo v průběhu roku odhlášeno 132 134 vozidel. Celkem bylo k 1.1.2004 v evidenci Centrálního registru vozidel uvedeno 5 829 249 vozidel všech druhů a kategorií. Počet osobních automobilů vzrostl za rok 2003 o 1,6%. Nárůst je tedy mírně vyšší než v r. 2002, kdy činil asi 1%. Vyšší nárůst se objevil i u počtu nákladních automobilů, kde navýšeni vzrostlo z 3% v r. 2002 na více než 5% v r. 2003.

V průběhu roku 2003 došlo k částečnému nárůstu stáří celkového vozového parku. Průměrné stáří všech vozidel se zvýšilo z 16,42 na 16,60 roku, u osobních automobilů se ale snížilo z 12,72 na 12,49. Na poměrně vysokém stáří motorových vozidel se významnou měrou podílejí přívěsy za osobní automobil s průměrným stářím 17,66 roku, a speciální automobily se stářím 18,28 roku. Průměrné stáří traktorů se pohybuje dokonce nad 24 lety a traktorových přívěsů nad 27 lety. Nejstarší kategorie vozidel jsou motocykly, kde stáří dosahuje téměř 30 let. Naproti tomu průměrné stáří nákladních automobilů bylo v r. 2003 9,27 roku a nákladních přívěsů dokonce 7,67 roku.

Přeprava

Vývoj v osobní i nákladní dopravě v r. 2003 nepřinesl z hlediska objemu přepravených osob a věcí žádné neočekávané změny, veřejná osobní doprava jako celek víceméně stagnuje a výkony v nákladní dopravě opět vzrostly. Došlo k mírnému poklesu počtu přepravených osob ve veřejné dopravě včetně MHD a sice o necelé 1%, přepravní výkony naopak o necelé 1% vzrostly. Ve veřejné autobusové dopravě počet cestujících vzrostl o 2,7% a přepravní výkony naopak poklesly o 2,3%, přičemž u MHD je trend opačný. Počet přepravených osob poklesl o necelé jedno procento, a přepravní výkony vzrostly o 2,4%. Železniční osobní doprava pokračuje ve svém vývojovém trendu, tj. má mírně klesající tendenci, počet cestujících poklesl o 1,7% a přepravní výkony o 1,2%. Výrazný vzestup si stále zachovává letecká doprava. Za r. 2003 vzrostly její výkony o 3%. Celkem od r. 1993 vzrostl počet přepravených osob, výkony i počet odbavených cestujících na letištích v ČR na více než trojnásobek.

Co se týče nákladní dopravy, celkový nárůst přepravních výkonů za rok 2003 činil 2,5%, nárůst objemu přepravy byl ještě vyšší a to 4,5%. Nárůst byl zaznamenán ve všech druzích dopravy vyjma vodní vnitrozemské, kde výkony poklesly o 13% a objem přepravy dokonce o 24% . Největší nárůst vykazuje letecká nákladní doprava, kde výkony vzrostly o více než 30% a po dvou letech opět mírně vzrostla přeprava po železnici, objem o 1,4% a výkony o 0,23%. Trvalý růst silniční nákladní dopravy se v r. 2003 zpomalil, přepravený objem věcí se snížil o 5,7% a výkony vzrostly „jen“ o 3,3%. Přepravní výkony klesly pouze v 1. čtvrtletí, zatímco přepravní objem se snížil oproti r. 2002 za všechna čtvrtletí.

Nehody

Podle policejní evidence nehod v silničním provozu bylo v r. 2003 nahlášeno Policii České republiky 195 851 nehod, což je nárůst o 2,7% oproti předcházejícímu roku. Při nehodách bylo usmrceno 1 319 osob (úmrtí do 24 hodin po nehodě – do mezinárodních statistik se uvádí počet usmrcených do 30 dnů od data nehody; za stejné období bylo toto číslo 1 447), těžce zraněno 5 253 a lehce zraněno 30 312 osob. Hmotné škody byly odhadnuty na 9,33 mld. Kč (19 000 osobních automobilů Škoda Octavia). Celkově vzrostl počet nehod o 2,7% a nárůst v r. 2003 je tedy stejný jako v r. 2002. Nárůst byl zaznamenán i v počtu usmrcených osob o 0,4% (úmrtí do 24 hodin – o 1,1% při úmrtí do 30 dnů) a v počtu lehce zraněných osob o 4,5%. Pokles byl zaznamenán pouze v kategorii počtu těžce zraněných a to o 239 osob, což je 4,4%.

Z celkového počtu měsíčně sledovaných nehodových položek zaznamenáváme téměř u 60% (v loňském roce to bylo asi u 75%) nárůst počtu nehod a u 45% sledovaných nehodových položek (v loňském roce u 71%) došlo k nárůstu počtu usmrcených osob. Opět největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky (zvýšení o 14 412 nehod – tj. o 11,5%), u nehod za dobré viditelnosti je zvýšení o 7,3% a u nehod zaviněných řidiči motorových vozidel je navýšení 3,3%. Naproti tomu největší pokles počtu nehod byl zaznamenán u nehod na mokrém povrchu vozovky – o 10 499 nehod (tj. o 21,5%). Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl. města Prahy – 35 589 a nejméně pak na území Jihočeského kraje - 14 397 nehod. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území Jihomoravského kraje – 248 osob a nejméně na území hl. města Prahy – jen 65 osob. Během posledních deseti let se na pozemních komunikacích v ČR stalo 1 951 467 nehod, při nichž bylo 13 368 lidí usmrceno (úmrtí do 24 hodin), 59 791 osob těžce zraněno a dalších 294 564 osob bylo zraněno lehce. Odhad hmotné škody dosáhl za toto období téměř 69 mld. Kč.

Co se týče zavinění nehody, nejvíce nehod je zaviněno řidiči motorových vozidel a sice 92%, řidiči nemotorového vozidle zavinili v r. 2003 1,6% nehod a lesní či domácí zvěří bylo zaviněno 3,8% nehod. Porovnáváme-li stáří motorových vozidel, všeobecně lze konstatovat, že se snižuje procento nehod zaviněných vozidly vyrobenými před rokem 1995. Nejvyšší podíl na nehodách měly v r. 2003 vozidla vyrobena v letech 1995 – 99 a sice více než 30%, následují pak vozidla vyrobena po r. 2000 a 20% se podílejí na nehodách vozidla s rokem výroby 1990 – 1994. Vozidla starší se podílejí na nehodách pouze z jedné čtvrtiny.

Na přechodech pro chodce při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel zahynulo v r. 2003 celkem 19 chodců, což je o 13 méně než v r. 2002, ale také téměř třikrát více než v r. 2000; 182 chodců bylo při těchto nehodách těžce zraněno, což reprezentuje pokles o 52 osob, 592 bylo zraněno lehce, což rovněž reprezentuje meziroční pokles o zhruba 10%. Bohužel musíme konstatovat i fakt, že v r. 2003 zaregistrovala policie celkem 17 641 nehod, kdy viník nehody z místa ujel a při těchto nehodách bylo usmrceno23 osob a dalších 1 123 bylo zraněno. Počet těchto nehod oproti předcházejícímu sledovanému období nepatrně poklesl, tj. o pouhé 1% a i počet usmrcených osob je nižší o 3 osoby.

I nadále platí smutná skutečnost, že na našich silnicích zemřel v r. 2003 v průměru každou 6,6 hodinu člověk (bereme-li v úvahu úmrtí do 24 hodin), každých 100 minut byl někdo zraněn těžce a každých 17 minut lehce, v průměru každé 3 minuty byla polici nahlášena nehoda a každou hodinu byla způsobena hmotná škoda přesahující 1 milion Kč.

Životní prostředí

Tak jako v minulých letech pokračoval v roce 2003 růst přepravních výkonů především silniční automobilové a nákladní dopravy. S nárůstem přepravních výkonů v dopravě také koresponduje zvýšená spotřeba neobnovitelných zdrojů, a to jak benzinu (nárůst spotřeby o 6,6% oproti roku 2002) tak především motorové nafty a plynových olejů, kterých se spotřebovalo 3 085 tis. tun, což znamená nárůst o 11,5% oproti roku 2002.

S tím souvisí i nárůst produkce skleníkových plynů z dopravy. Podíl polutantů CO, N₂O a PM z dopravy na celkovém znečištění neustále roste. Naopak je zřejmý pokles podílu Pb (na 2,9 % úrovně roku 1990). Nižší produkce SO₂ v roce 2003 (na 83,8 % úrovně roku 1990 oproti 135,2 % úrovně roku 1990 v roce 2002), je důsledkem snížení obsahu síry v motorové naftě i benzinu vyhláškou MPO 227/01 Sb. o kvalitě pohonných hmot.

Pevné částice jsou emitovány zejména z dieselových motorů, a proto jsou nejvíce produkovány silniční nákladní dopravou. I další druhy dopravy vykazují v roce 2003 mírný nárůst těchto emisí, a to na 130,0 % úrovně roku 1990. Nejvíce pevné fáze produkují starší typy nákladních vozidel bez katalyzátoru.