Ročenka dopravy 2005

Dopravní sektor v roce 2005

Infrastruktura

Nárůst investičních výdajů do dopravní infrastruktury pokračoval i v roce 2005. Celkové investiční výdaje v běžných cenách vzrostly meziročně téměř o 24 % a tvořily asi 2,2% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikacích a ostatní infrastruktury MHD). Většina finančních prostředků pocházela ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který se na této finanční částce podílel podobně jako v předcházejícím roce přibližně 60%. Celkově činily v roce 2005 výdaje ze SFDI na výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu téměř 47 miliard korun. Tyto údaje představují skutečně čerpané finanční prostředky z rozpočtu SFDI, včetně předfinancování výdajů , které mají být hrazeny z příslušných fondů EU. Od počátku roku 2005 nejsou již z rozpočtu SFDI hrazeny výdaje na silnice II. a III, které jsou hrazeny pouze z rozpočtů krajů.

Do pozemních komunikací bylo v roce 2005 investováno téměř o 30% více finančních prostředků než v předcházejícím roce, z toho investiční výdaje do silnic ve vlastnictví krajů, t.j. II. a III. třídy tvořily necelých 10%. Výdaje do železniční infrastruktury vzrostly ve stejném roce o necelých 10%. Finanční prostředky vydané na opravu a údržbu dopravní infrastruktury zůstaly víceméně na úrovni předcházejících let, výdaje v této oblasti do pozemních komunikací vzrostly asi o 10% a mírně vzrostly rovněž výdaje na opravu a údržbu železniční infrastruktury. Zlom v časové řadě v roce 2003 v těchto výdajích do železniční infrastruktury je způsoben změnou struktury nákladů.

K 1.1. 2003 došlo k transformaci Českých drah (ČD) s.o. na akciovou společnost ČD a Správu železniční dopravní cesty, s.o. (SŽDC), která je pověřena hospodařit s železniční dopravní cestou (v majetku státu). Podle smlouvy mezi SŽDC a ČD zajišťují provozování, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty České dráhy, a.s. V roce 2003 se oproti předcházejícím rokům změnila struktura nákladů, do kterých již nejsou zahrnuty odpisy zařízení uvedené infrastruktury.

Mezi nejvýznamnější investiční akce SŽDC v roce 2005 patřila modernizace tranzitních železničních koridorů. Parametry této modernizace vycházejí z mezinárodních dohod a splňují směrnici o Interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému, ke kterým Česká republika přistoupila, a jsou srovnatelné s parametry obdobných tratí v zahraničí.

Po dokončení 1. tranzitního železničního koridoru v trase Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno - Břeclav a hlavní větve 2. koridoru Břeclav – Přerov – Petrovice u Karviné pokračovaly v roce 2005 stavební práce na spojovacím rameni 1. a 2. koridoru mezi Přerovem a Českou Třebovou. V tomto úseku byla dokončena stavba Krasíkov – Česká Třebová, jejíž součástí je rozsáhlá přeložka trati v geologicky obtížném terénu a tři nové tunely, které představují výrazné zkrácení a zrychlení dopravy. V rámci této stavby byl také poprvé v České republice realizován zkušební úsek s pevnou jízdní dráhou. Dále pokračovala realizace staveb „Modernizace trati Přerov – Olomouc, 2. část“ a „Optimalizace trati Zábřeh na Moravě – Krasíkov“. V srpnu 2005 byla zahájena poslední stavba na tomto rameni „Modernizace trati Červenka - Zábřeh na Moravě“. Poslední dvě jmenované stavby byly realizovány za finanční spoluúčasti EU.

Na prioritní části 3. tranzitního železničního koridoru mezi Prahou a Chebem, která zajistí nejkratší propojení se západní Evropou, pokračují projektové práce. „Optimalizace trati Plzeň – Stříbro“ bude první stavbou v tomto úseku. Pro úsek Praha Smíchov – Beroun byla zpracována studie nového vedení trati, tzv. „Tunelová varianta“, která vede v trase výhledové vysokorychlostní trati. Obdobně je navržena tunelová přeložka v trase vysokorychlostní trati i v úseku Rokycany – Plzeň.

V úseku 3. koridoru Mosty u Jablůnkova - Dětmarovice byly zpracovány přípravné dokumentace a projektové práce budou pokračovat v roce 2006.

V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala modernizace důležitých železničních uzlů. Byl dokončen průjezd železničním uzlem Děčín a Choceň a koncem roku 2005 byla dokončena i optimalizace železničního uzlu Bohumín. V roce 2005 pokračovala i stavba optimalizace železničního uzlu Ústí nad Labem. Ve velmi vysokém tempu pokračovala realizace stavby „Nové spojení“ mezi železniční stanicí Praha hl. n. a Praha Libeň, která je součástí staveb průjezdu železničním uzlem Praha.

V rámci zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech bylo v roce 2005 realizováno 31 staveb přejezdů a přejezdových zabezpečovacích zařízení.

Mezi další významné investiční akce patří elektrizace tratí. Byla dokončena elektrizace tratě Horní Dvořiště – České Budějovice i úsek Rybník – Lipno, pokračovaly práce na stavbě elektrizace trati Kadaň – Karlovy Vary, Ostrava Svinov – Opava a byla zahájena elektrizace trati Ostrava hl.n. – Ostrava Kunčice. Zpracovávají se projektové dokumentace staveb elektrizací tratě České Budějovice – České Velenice a tratě Letohrad – Lichkov.

Z ostatních staveb stojí za zmínku také liniové stavby, jejichž obsahem jsou rekonstrukce tratí s optimalizací na vyšší rychlost. Dokončeny byly stavby „Zvýšení rychlosti Cheb – Františkovy Lázně“, „Zvýšení rychlosti v úseku Popelín –Počátky, Žirovnice na trati Veselí n.L. – Horní Cerekev“ . Zahájena byla stavba „Zvýšení rychlosti Plzeň – Česká Kubice“.

Co se týče výstavby dálniční sítě, na Moravě byl dokončen nový 17 kilometrový úsek dálnice D1 mezi Vyškovem a Vrchoslavicemi. V Čechách byl pak zahájen provoz na polovičním profilu části dálnice D11 mezi Libicemi a Hradcem Králové a v rámci výstavby dálnice D3 byla ke konci roku 2005 dokončena stavba II – A Chotoviny – Stoklasá Lhota. V roce 2005 pokračovala také výstavba dálnice D8, dokončování střední části obchvatu Plzně včetně tunelu Valík na dálnici D5, stavba dálnice D3 v úseku Mezno – Chotoviny a rychlostní komunikace R6 v úseku Praha – Pavlov a v Karlových Varech. Na Moravě se realizuje pokračování dálnice D1 v oblasti Kroměříže a dálnice D47 v úseku Lipník nad Bečvou – Ostrava – hranice s Polskem.

Pokud jde o silnice I. třídy, byla dokončena celá řada dopravně významných akcí. Jedná se například o I/20 Písek, 7. stavba, I/48 Frýdek-Místek – Dobrá II. stavba, I/13 Ostrov- obchvat, I/38 Debř – tř. V. Klementa nebo I/58 Bohumín – Chalupki – hraniční most.

Z významnějších staveb dokončených v roce 2005 silnic II. a III. třídy, které jsou již 5 let ve vlastnictví krajů, můžeme uvést: přeložku II/150 Prostějov – Kraličky II, rekonstrukci silnice II/406 Dvorce – Telč – Třešť, výstavbu obchvatu Velké Meziříčí, opravu páteřní komunikace vedoucí k hraničnímu přechodu Strážný a silnice II/328 Kolín – Ovčáry, III/4867 Rožnov pod Radhoštěm, III/4945 Liptál a III/05013 Uherské Hradiště, podjezd pod ČD.

V roce 2005 byly dokončeny opravy škod na objektech vodních cest po povodních v roce 2002, které probíhaly od roku 2003.

V rámci rozvoje vodních cest se realizovaly akce výstavby, rekonstrukcí a modernizací, z nichž významnější byly dokončení „Nábřežní zeď překladiště sypkých substrátů v Ústí nad Labem“, zahájení staveb „Protipovodňový uzávěr plavebního kanálu Vraňany – Hořín“, „Přístav Děčín Rozbělesy – povodňová ochrana“. Dále pak v roce 2005 probíhaly stavby rekonstrukce zdí plavebních komor v Poděbradech a Lysé nad Labem, zahájeno bylo rozšíření plavební dráhy Labe v úseku Chvaletice – Přelouč a celá řada drobnějších staveb k zvýšení protipovodňové ochrany plavidel v přístavech a na vodních cestách a vybavenosti vodních cest. Současně probíhala příprava prioritní stavby rozvoje vodních cest „Zlepšení plavebních podmínek na Labi od Ústí nad Labem po státní hranice ČR/SRN“ a příprava a realizace vyvolaných investic stavby „Stupeň Přelouč II“ k dokončení splavnosti Labe do Pardubic .

V roce 2005 na letišti Praha-Ruzyně rozsáhlým způsobem postoupila realizace výstavby Terminálu Sever 2, která byla převážně kryta úvěrem EIB. Celková proinvestovaná částka včetně dodatečných projektů činila asi 5 mld. Kč.

Dopravní park

V průběhu roku 2005 došlo k absolutnímu nárůstu všech registrovaných silničních vozidel o 234 295 což je nárůst téměř o 4%. Z dopravní evidence bylo během tohoto roku trvale vyřazeno 56 422 vozidel a 10 177 vozidel bylo z ČR vyvezeno. Nově bylo v tomto období zaregistrováno 218 204 nových vozidel a 164 706 ojetých. Celkem bylo k 1.1. 2006 v Centrálním registru vozidel evidováno 6 231 601 vozidel všech druhů a kategorií. Počet osobních automobilů vzrostl zhruba stejně jako v předcházejícím roce a sice o 3,7%, výrazně vyšší nárůst registrujeme u nákladních vozidel, který meziročně činil téměř 12%.

Co se týče stáří motorových vozidel, došlo v průběhu roku 2005 opět k mírnému nárůstu stáří vozového parku. Průměrné stáří osobních automobilů vzrostlo z 12,53 let na 12, 82 let. Průměrné stáří nákladních automobilů se naopak opět snížilo z 8,99 let na 8, 66. U ostatních kategorií motorových vozidel včetně motocyklů došlo k nárůstů průměrného stáří, u motocyklů se například zvýšilo téměř o 2 roky. Motocykly zůstávají trvale nejstarší kategorií v Centrálním registrů vozidel. Nejmladšími kategoriemi zůstávají stále v roce 2005 nákladní přívěsy a silniční tahače s průměrným stářím 8,17 a 7,63 let.

Sčítání silničního provozu v roce 2005

V roce 2005 bylo provedeno celostátní sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR. Sčítání dopravy se provádí pravidelně v pětiletých intervalech a zahrnuje všechny dálnice a silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy. Celou akci zajišťovaly všechny krajské úřady a všichni správci dálnic a silnic. Metodiku sčítání a způsob organizace a provedení připravilo Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Již předběžné, v průběhu sčítání zpracované výsledky upozornily na některé zvláštnosti, které nemají obdobu v žádných zjištěních ze sčítání v minulých letech. Tato zjištění byla konečnými výsledky potvrzena.

V období od roku 2000 zcela mimořádnou měrou vzrostla intenzita nákladní dopravy - o 42 %, z toho na dálnicích skoro o 90 %. Tak velký celkový přírůstek za 5 let na silniční a dálniční síti dosud nikdy nebyl zaznamenán. Zcela výjimečné jsou ukazatele růstu kamionové dopravy - na silnicích je přírůstek okolo 80 %, na dálnicích 160 %, celkem na silniční a dálniční síti 105 %. Obdobná čísla rovněž dosud nikdy zjištěna nebyla. Na tak výrazný růst kamionové dopravy měl mimořádný vliv vstup České republiky do Evropské unie, konkrétně zrušení celní kontroly na hranicích. To přineslo značné zrychlení cesty, zejména po dálnicích. V konečném důsledku se soustředila kamionová doprava směřující do západní Evropy na trasu dálnic D5, D1, D2 - Rozvadov – Plzeň – Praha – Brno -Lanžhot. Největší nárůst je v úseku Plzeň - Rozvadov. V této souvislosti je zajímavé, že zatímco na hraničním přechodu Rozvadov kamionová doprava výrazně vzrostla, na ostatních hlavních silničních přechodech na západ stagnovala nebo případně dokonce poklesla. Na celé dálniční síti je mimořádně vysoký podíl těžkých vozidel (41 %), na silnicích je to jen asi 22 % Podíl kamionové dopravy na dálnicích je skoro 13 %, v úseku Plzeň - Rozvadov 20 %. Na silnicích je v průměru jen asi 2 %, na silnicích I. třídy necelých 5 %.

Osobní automobily vykazují růst intenzit 15 – 20 %, což je na úrovni předchozího období 1995 - 2000 ( 15 – 22 %), na dálnicích je to více, 31 %, (1995 - 2000 byl 13 %). Celkově podíl osobních automobilů poklesl na dálniční i silniční síti.

Podíl motocyklové dopravy je bezvýznamný - na silnicích 0,5 - 1,0 %, na dálnicích 0,2 %.

Průměrné intenzity provozu vzrostly od roku 2000 o 23 %, na dálnicích však o 50 %, na silnicích o 20 % a na silnicích I. třídy o 22 %. Průměrné intenzity jsou na silnicích I. třídy necelých 10 000 vozidel/den, na silnicích II. třídy 2 500 vozidel/den, na silnicích III. třídy 700 vozidel/den. Na dálnicích je průměrná intenzita přes 32 000 vozidel/den, na nejzatíženějším úseku D1 (Praha Chodov) je 94 000 vozidel/den, v pracovních dnech přes 100 000 vozidel/den.

Přeprava

Vývojový trend osobní i nákladní dopravy nepřinesl v roce 2005 žádné výrazné změny. Celkově došlo k mírnému nárůstu přepravních výkonů ve veřejné osobní dopravě, a sice o 2,4%, o stejné procento, naopak poklesl počet přepravených osob. Nejvíce již tradičně vzrostly výkony a počet přepravených osob v letecké dopravě, a to asi o 10%, výkony letišť dokonce o téměř 13%. Počet odbavených cestujících na největším mezinárodním letišti Praha – Ruzyně přesáhl v roce 2005 10 milionu cestujících. Mírný růst výkonů železniční osobní dopravy zůstal zachován i v roce 2005 a přesáhl jen o málo 1%, počet přepravených osob za stejné období jen velmi nepatrně poklesl – o 0,3%. V mezinárodní přepravě byl nárůst počtu přepravených cestujících po železnici výraznější, a to více než 5%. Klesající trend v autobusové dopravě pokračoval i v roce 2005. Přepravní výkony poklesly o téměř 10% a počet přepravených osob o necelých 8%. Naopak výkony městské hromadné dopravy vzrostly asi o 5% a počet přepravených osob o necelé 2% poklesl. Výkony v osobní vnitrozemské vodní dopravě v tomto období víceméně stagnovaly.

Co se týče výkonů nákladní dopravy, došlo u všech druhů dopravy vyjma vodní vnitrozemské k jejich poklesu. Celkově se přepravní výkon meziročně snížil o více než 3% a objem přepravených věcí poklesl jen o necelé 1%. Stejně jako v předcházejícím roce poklesly i v roce 2005 výkony silniční nákladní dopravy, a to mnohem výrazněji – o téměř 5,6%, objem přepravených věcí poklesl pouze o 1%. Od roku 1999 je to již druhý rok, kdy silniční nákladní doprava vykazuje pokles. Klesající trend pokračuje i v železniční nákladní dopravě, výkony poklesly o 1,5% a přepravní objem o necelé 4%. Přepravní výkony vodní vnitrozemské dopravy naopak výrazně vzrostly, a sice o více než 50% a objem přepravených věcí se zvýšil téměř na dvojnásobek. Výkony letecké nákladní dopravy v roce 2005 víceméně stagnovaly.

Nehody

V roce 2005 šetřila Policie ČR téměř 200 000 silničních dopravních nehod, přesně 199 262 nehod, což je oproti předcházejícímu roku nárůst o 2 778, t.j. o 1,4 %. Při nehodách bylo usmrceno 1 127 osob (úmrtí do 24 hodin po nehodě – do statistiky ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet usmrcených do 30 dnů od data nehody; za stejné období bylo toto číslo 1 286), těžce zraněno 4 396 a lehce zraněno 27 974 osob. Odhad hmotné škody činí 9,77 mld. Kč, což je oproti předcházejícímu roku jen mírný nárůst, a to o necelé 1%.

Počet usmrcených osob v roce 2005 je nejnižší od roku 1990 a bereme-li v úvahu úmrtí do 24 hodin po nehodě, jen mírně překročil hranici 1 100 usmrcených. Druhý nejnižší počet byl v roce 1990 – 1 173 usmrcených osob. Nejvíce usmrcených bylo v roce 1994, kdy zahynulo 1473 osob a to znamená, že počet usmrcených v roce 2005 byl oproti roku 1994 nižší o 346 osob. Rovněž poprvé od roku 1990 dochází ve dvou letech po sobě k meziročnímu poklesu počtu usmrcených osob. V roce 2004 bylo usmrceno o 104 osob méně a v roce 2005 o dalších 88 osob méně než v předchozím roce. Přitom prakticky již v roce 2003 se podařilo zastavit nepříznivý vývoj počtu usmrcených osob. Největší meziroční pokles byl v roce 1998, kdy počet usmrcených byl o 207 osob nižší než v roce 1997. Tento pokles byl způsoben především snížením rychlostního limitu v obcích. Uvedená čísla se vztahují k úmrtí do 24 hodin.

Z celkového počtu měsíčně sledovaných nehodových položek zaznamenáváme téměř u poloviny nárůst počtu nehod, avšak pouze u jedné čtvrtiny těchto sledovaných položek došlo k nárůstu počtu usmrcených osob. Největší nárůst byl u nehod, které se staly v obci (zvýšení o 4 393 - t.j. o 3,1%), dále pak u nehod, které se staly na vozovce pokryté neošetřeným náledím (zvýšení o 2 673 nehod – t.j. o 1,7%). Naproti tomu největší pokles byl v kategorii nehod mimo obec a sice o 2,9% a u nehod na suchém povrchu vozovky – 2,1%.

Nejvíce nehod šetřila Policie ČR na území hlavního města Prahy a sice 33 349 s 61 usmrcenými osobami. Nicméně z hlediska závažnosti je situace na území Prahy nejpříznivější, neboť na 1 000 nehod připadá jen 1,8 usmrcených osob. Nejméně nehod bylo šetřeno na území Karlovarského kraje a sice 6 457 a největší počet usmrcených osob byl na území Středočeského kraje. Co se týče zavinění nehody, nejvíce nehod, t.j. 92,6% bylo zaviněno řidiči motorových vozidel, kteří rovněž nejvíce ovlivnili zvýšení počtu nehod (zvýšení o 4 065 nehod, t.j. o 2,3%) . Počet nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů se zvýšil o 5,5%, t.j. o 1 562 nehod; řidiči autobusů zavinili v loňském roce o 259 nehod více, což je 13,9% a řidiči motocyklů o 214 nehod více, což je 12,5%.

Bilanci počtu usmrcených osob nepříznivě ovlivnili pouze řidiči malých motocyklů (včetně mopedů) a motocyklů, neboť při jimi zaviněných nehodách zahynulo 12, resp. 64 osob, t.j. o 7 resp. 8 osob více než v roce 2004. Bohužel o více než 60% usmrcených bylo i v případech, kdy viník z místa nehody ujel.

Vývoj následků nehod na pozemních komunikacích lze i v roce 2005 hodnotit pozitivně a tento vývoj potvrzuje i relativně vysoký meziroční pokles usmrcených, který je od roku 1990 pátý největší. Přesto však i ve statistice tohoto roku existují položky s nepříznivým vývojem. Negativní trendy v počtu usmrcených osob se vyskytly v např. v následujících kategorii viníků nehody: dítě chodec – nárůst o 8 osob (při nehodách zaviněných dětmi nedošlo v roce 2004 k žádnému úmrtí), neznámý řidič (o 14 osob), řidič motocyklu (8 osob) a další.

Bohužel ze statistik Policie ČR vyplývá, že v roce 2005 zemřel na silnicích v ČR v průměru každou necelou 8. hodinu (přesně 7,8 hodiny) člověk, každých 19 minut byl při nehodě lehce zraněn člověk a každé 2 hodiny těžce. Průměrně každé necelé 3 minuty (přesně 2,6) šetřila policie nehodu a každou hodinu pak byla způsobena hmotná škoda přesahující jeden milion korun.