Ročenka dopravy 2007

Rozvoj dopravního sektoru v roce 2007

Infrastruktura

Celkové výdaje do dopravní infrastruktury vzrostly v roce 2007 oproti předcházejícímu roku zhruba o 3,3 mld. Kč, což v běžných cenách představuje nárůst o více jak 5 %. Tyto výdaje tak tvoří 1,74 % HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD). To je ve srovnání s rokem 2006 pokles o 0,06 %. Většina finančních prostředků pocházela stejně jako v předchozích letech ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který se na této částce podílel téměř 86 %. Podíl SFDI na celkových investičních nákladech se rok od roku výrazně zvyšuje a meziroční nárůst v roce 2007 činil 13 %. Celkově SFDI investoval do infrastruktury více než 52 mld. Kč. Tyto údaje představují skutečně čerpané finanční prostředky z rozpočtu SFDI, včetně předfinancování výdajů, které pak mají být hrazeny z příslušných fondů EU.

Celkové investiční finanční prostředky vložené do pozemních komunikací v roce 2007 mírně poklesly a sice o 800 tis. Kč, což tvoří necelá 2 %. Z toho investiční výdaje do silnic ve vlastnictví krajů, tedy do silnic II. a III. třídy, činily zhruba 13 %. Naopak velmi výrazně vzrostly v roce 2007 investiční výdaje do železniční infrastruktury. Nárůst činil bezmála 4 mld. Kč, což představuje navýšení o téměř 30 %.

Celkové výdaje na opravu a údržbu infrastruktury pak mírně vzrostly a sice o necelá 4 %. Do železniční infrastruktury tyto výdaje vzrostly o cca 6 %, zlom v časové řadě v roce 2003 v těchto výdajích je způsoben struktury nákladů. Výdaje na opravu a údržbu silniční infrastruktury zůstaly oproti předchozímu roku víceméně na stejné úrovni.

Co se týče výstavby dálniční sítě, byly v prosinci 2007 v předčasném termínu uvedeny do běžného provozu stavby „D47 4708.2 Ostrava, Rudná – Hrušov, 2. stavba“ v délce 6,5 km, „D47 47091/1 Hrušov – Bohumín, 1. stavba“ v délce 4,5 km a „D47 47091/2 Hrušov – Bohumín, 2. stavba“ v délce 4,2 km. V rámci dálnice D47 Lipník nad Bečvou – Ostrava – státní hranice ČR/Polsko rovněž pokračovala výstavba „D47 4705 Bělotín – Hl. Životice“ zahájená v květnu 2006, „D47 4706 Hladké Životice – Bílovec“ zahájená v dubnu 2006 a „D47 4707 Bílovec – Ostrava, Rudná“ zahájená v červnu 2004. Stavební práce probíhaly v uplynulém roce i na dálnici D1 Praha – Brno – Lipník n/Bečvou, konkrétně na stavbách „D1 0134.2 Kojetín – Kroměříž, západ“, „D1 134.1/II Mořice – Kojetín, II etapa“ a „D1 0134.3 Kroměříž, západ – Kroměříž, východ“. A konečně na dálnici D8 Praha – Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN byly na podzim roku 2007 zahájeny stavby „D8 0805 C – Most Oparno“ a „D8 0805 D – Most Dobkovičky“.

V roce 2007 pokračovala také výstavba silnic I. třídy včetně rychlostních silnic. Mezi nejvýznamnější zprovozněné stavby rychlostních silnic v roce 2007 patří „R4 křižovatka I/20 – Nová Hospoda“, „R6 Karlovy Vary – západ 2. st.“ dokončující v současné době již hotové a používané části průtahu Karlovy Vary - východ, dále „I/48 Tošanovice – Žukov“ představující poslední úsek komunikace R48, kterým byla spojena města Frýdek–Místek a Český Těšín až po hraniční přechod do Polska, „I/48 MÚK Bělotín – obchvat“ a „I/42 Brno VMO MÚK Hlinky“, která je součástí velkého městského okruhu a zároveň základního komunikačního systému města Brna. Co se týče výstavby ostatních silnic I. třídy, do provozu byly uvedeny například stavby „I/10 Turnov – Harrachov“, „I/38 Nymburk přeložka“, „I/37 Jesničánky – Medlešice“ navazující na již vybudovanou část obchvatu kolem Pardubic nebo poslední část souboru tří staveb přeložky silnice I/7 v úseku od Chomutova po Horu svatého Šebestiána „I/7 Chomutov - Křimov“.

K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy, které jsou již 7 let ve vlastnictví krajů, patří například „Silnice II/479 Ostrava, ul. Českobratrská“, „Přeložka sil. II/135 Soběslav“, „II/434 Bedihošť – Troubky“, „III/04720 Most u elektrárny ev.č. 04720-1“ v Přerově nebo „III/03551 Most u plynárny ev.č. 03551-2“ v Olomouci. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury můžeme zařadit také stavby „Rekonstrukce silnice II/405 v úseku Jihlava – Třebíč, úsek č. 1, Jihlava – Příseka, km. 0,000 – 4,276“, „D8 – II/247 Přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky“ a „II/223, II/224 Rekonstrukce silnice Křímov – Vejprty“.

Správa železniční dopravní cesty v roce 2007 zaměřila realizace investičních akcí opět především na modernizaci tranzitních železničních koridorů, modernizaci rozhodujících železničních uzlů v trase koridorů, přípravu a realizaci projektů GSM-R a ETCS, optimalizaci a rekonstrukci ostatních tratí a rovněž zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech.

Na třetím tranzitním železničním koridoru (TŽK) pokračovaly stavební práce na poslední realizované části spojující 1. a 2. koridor Červenka - Zábřeh na Moravě, jež bude dokončena v roce 2009. Na stavbě dokončené v roce 2007 Zábřeh na Moravě - Krasíkov byly realizovány rozsáhlé přeložky trati. Byly postaveny tři nové tunely. Realizace přeložek představuje zkrácení trati a spolu se zavedením vyšších traťových rychlostí postupně dochází k výraznému zrychlení dopravy. Na části 3.TŽK mezi Prahou a Chebem, která zajistí nejkratší propojení se západní Evropou, pokračovala od roku 2006 realizace stavby "Optimalizace trati Plzeň - Stříbro". V listopadu 2007 byla zahájena stavba "Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní - Cheb".

Modernizace 4.TŽK pokračovala realizací stavby "Optimalizace trati Strančice - Praha Hostivař" zahájené již v roce 2005 a stavbami "Optimalizace trati Benešov u Prahy - Strančice" a "Modernizace trati Doubí u Tábora - Tábor" zahájenými v roce 2006. V listopadu 2007 pak byla zahájena stavba "Optimalizace trati Horní Dvořiště - České Budějovice". V roce 2007 byla rovněž dokončena a předána do provozu stavba "Optimalizace traťového úseku Břeclav - státní hranice ČR/SR".

V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhají následně modernizace důležitých železničních uzlů. Dokončen je průjezd železničními uzly Děčín, Bohumín a železniční stanicí Choceň. V realizaci byly v roce 2007 stavby průjezdů železničními uzly Ústí nad Labem, Kolín, Břeclav a stavba "Nové spojení" mezi žst. Praha hl. n. a Praha Libeň, která je součástí průjezdu železničním uzlem Praha. Ta umožní kapacitní a rychlé propojení 1.TŽK na hlavní nádraží v Praze budováním dvou dvoukolejných tunelů a navazujících železničních estakád. Realizace staveb v železničních uzlech již hotových koridorů tak stále ovlivňovala pravidelnost jejich provozu.

V roce 2007 byla rovněž zahájena stavba "Modernizace západní části žst. Praha hl.n." V jejím rámci budou kompletně modernizována čtyři nástupiště a podchody pro cestující. Na stavbu "Nové spojení" pak navazuje stavba "Modernizace traťového úseku Praha Libeň - Praha Běchovice", která byla v roce 2007 také v realizaci. V rámci této stavby dojde k opětnému ztrojkolejnění tohoto úseku, který je velmi zatížen zejména silnou příměstskou dopravou.

Mezi další významné investiční akce patřily elektrizace tratí. Byly dokončeny elektrizace trati Ostrava Svinov - Opava a Ostrava hl.n. - Ostrava Kunčice, jež přinesly výrazné zkvalitnění příměstské dopravy v Ostravském regionu. Elektrizován byl i úsek st. hranice Rakousko - Šatov, na který má navázat elektrizace trati Šatov - Znojmo, a to soustavou 15 kV / 16 2/3 Hz. Zároveň pokračovaly práce na elektrizaci trati České Velenice - České Budějovice a Letohrad - Lichkov.

Po dokončení výstavby digitálního systému GSM-R v úseku Děčín - Kolín pokračovala realizace tohoto systému na zbývající části 1. TŽK v úseku Kolín - Česká Třebová - Brno - Břeclav. Následně pak bude pokračovat výstavba systému GMS-R na 2. TŽK. Dále se stále realizuje pilotní projekt evropského zabezpečovacího zařízení ETCS v úseku Poříčany - Kolín.

V oblasti optimalizace a racionalizace provozu bylo již koncem roku 2006 uvedeno do provozu Centrální dispečerské pracoviště Přerov, na které bude postupně přepojováno ovládání všech koridorových tratí v oblasti Moravy. Zároveň pokračovaly projektové práce na druhém Centrálním dispečerském pracovišti, jež bude umístěno v Praze a bude ovládat provoz na koridorových tratích v oblasti Čech.

Ve stádiu realizace je stavba "Racionalizace tratě Zdice - Protivín", realizována byla racionalizace trati Bakov-Česká Lípa. Rozpracována je rovněž stavba "Dálkové ovládání Louny - Peruc". Ve fázi dokončovacích prací a postupného zavádění do zkušebního provozu se nacházela "Racionalizace tratě Horní Cerekev - Tábor". Mezi další stavby, které byly dokončeny patří "Dálkové ovládání žst. Povrly" a "PZS 3 BI Bohuslavice nad Metují". Před dokončením bylo také doplnění samovratných přestavníků v žst. Blíževedly.

V roce 2007 byla nadále věnována zvýšená pozornost přejezdům, představujícím kritická místa střetů vozidel silniční a železniční dopravy. Pokračovalo se v přípravě celé řady staveb zaměřených především na zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech. Připravované stavby postupně v průběhu roku přecházely do fáze realizace a byly průběžně dokončovány a předávány do užívání.

Veškerou investiční činnost spojenou s rozvojem a modernizací dopravně významných vodních cest zajišťovalo v roce 2007 Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR). Celkové finanční prostředky čerpané ŘVC ČR za rok 2007 činily 342,6 mil. Kč. Jednalo se o jmenovité akce financované z rozpočtu SFDI v plném rozsahu a dále o spolufinancování akcí z fondů EU.

Nosnými akcemi roku 2007 bylo zahájení realizace staveb „Silniční most přes Labe v Poděbradech“ s objemem 49 mil. Kč a „Rekonstrukce železničního mostu Nymburk“ s objemem 87 mil. Kč v rámci zvyšování podjezdných výšek na labské vodní cestě, příprava stavby „Plavební stupeň Děčín“ s objemem 47 mil. Kč. Dokončeny byly stavby „Přístav Mělník 1.bazén – překladní zeď kontejnerového terminálu“ a „Rozšíření plavební dráhy Labe v ř.km 103,6-108“.

V oblasti rozvoje vodních cest pro rekreační plavbu probíhala příprava akce „Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice –Rohatec“, vybudování 3 přístavišť a dokončení automatického řízení a doplňování plavebních hladin na Baťově kanálu v celkovém objemu 24,5 mil. Kč. Byla zahájena příprava akce „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Hluboká n.Vltavou“. V rámci zvyšování parametrů a spolehlivosti vodních cest byla dokončena realizace Telematického systému a příprava zabezpečení podjezdných výšek 5,25 m na Labi do přístavu Pardubice.

K významným investičním akcím v roce 2007 na letišti Praha patřily mosty pro odbavovací plochu sever v sektoru D1, přípravy pro paralelní dráhu a prodloužení pojezdové dráhy D k pojezdové dráze L. Rovněž byl realizován odkup ploch od Air Cargo Terminal.

Dopravní park

V Centrálním registru vozidel bylo k 1. lednu 2008 registrováno celkem 6 788 165 provozovaných motorových a přípojných vozidel všech druhů a kategorií, což je nárůst oproti předchozímu roku o téměř 5 %. Tempo nárůstu se mírně zvýšilo, neboť za předchozí rok 2006 se počet vozidel zvýšil o necelá 4 %. Počet osobních automobilů vzrostl za toto období rovněž více než v předcházejícím roce a sice o 4,2 %. Opět poměrně výrazný nárůst zaznamenal počet nákladních automobilů a meziročně činil 14 %.

Centrální registr vozidel obsahuje podle nejpodrobnějšího členění vozidel 31 300 typů, z toho u 14 617 typů je zastoupeno pouze jedno vozidlo. U dalších více než 1 800 typů jsou vozidle dvě. Tedy více než polovina typů obsahuje maximálně 2 vozidla.

V průběhu roku 2007 se průměrné stáří osobních automobilů opět mírně zvýšilo a dosáhlo 12,7 let a vrátilo se tak na úroveň roku 2005. Průměrné stáří nákladních vozidel se rovněž mírně zvýšilo ze 7,3 na téměř 8 let. I u ostatních kategorií motorových vozidel došlo ke stagnaci či mírnému nárůstu. Průměrné stáří autobusů bylo v roce 2007 13,4 let, nákladního přívěsu necelých 7 let a tahačů 6,7 let. Poslední dvě jmenované kategorie již tradičně dlouhodobě patří k nejmladším. Nejstarší kategorií z běžně provozovaných vozidel zůstávají stále motocykly. Je však třeba připomenout, že údaje o stáří vozidel mají omezenou vypovídající schopnost, což je dáno zejména kvalitou údajů u dříve evidovaných vozidel a i skutečností, že do výpočtu jsou zahrnuta také vozidla patřící spíše do kategorie veteránů. Tato vozidla jsou zaregistrována mezi provozovanými, a tím průměrný rok výroby poněkud zkreslují.

Přeprava

V průběhu roku 2007 pokračoval vývojový trend osobní i nákladní přepravy bez mimořádných změn. Celkově došlo k velmi mírnému nárůstu přepravního výkonu veřejné osobní dopravy v osobokilometrech a sice o méně než 1 %, počet přepravených osob víceméně stagnoval. Téměř stejný počet přepravených osob jako v předchozím roce 2006 vykazuje i železniční osobní doprava a také její výkony zůstaly na úrovni předcházejícího roku. Přepravní objem veřejné autobusové dopravy poklesl za toto období zhruba o 3 %, u přepravních výkonů nedošlo k žádné změně. Rovněž u přepravních výkonů městské hromadné dopravy nedošlo k žádnému významnému pohybu, ale počet přepravených osob mírně vzrostl, a to asi o 1 %. Objem osobní vodní vnitrozemské dopravy již několik let prakticky stagnuje. Ve svém růstovém trendu pokračuje již tradičně letecká doprava s nárůstem počtu přepravených osob téměř 5 % a s nárůstem přepravních výkonů o více než 2 %. Téměř raketový nárůst přepravených osob v letecké dopravě v dřívějším období se tudíž zpomalil. Stále poměrně výrazně však roste počet odbavených cestujících na letištích v ČR. Oproti roku 2006 vzrostl téměř o 7 % a dosáhl v roce 2007 již více než 13 milionů.

Celkový objem přepravených věcí v roce 2007 mírně vzrostl a sice o necelá 2 %, přepravní výkon pak naopak za stejné období o zhruba stejné procento poklesl. Tento pokles činil téměř 2,7 %. Co se týče jednotlivých druhů dopravy, železniční a vodní vnitrozemská nákladní doprava zaznamenaly nárůst jak u přepravních výkonů tak u objemu přepravených věcí. Poprvé po mnoha letech poklesly výkony i objem přepravy v letecké dopravě a rovněž výkony silniční nákladní dopravy se v průběhu roku 2007 snížily. Objem železniční nákladní přepravy vzrostl za toto období o 2,3 %, přepravní výkon se zvýšil o 3,3 %. Ve statistice železniční nákladní dopravy došlo v roce 2006 ke změně metodiky a nově byli do statistického zjišťování zahrnuti i dopravci, kteří provádějí neveřejnou dopravu. Jedná se rovněž o komerční přepravu, ale na základě vzájemně dohodnutých podmínek. Tím došlo za předchozí rok 2006 k nárůstu o 16 % u výkonů a téměř o 14 % u objemu přepravených věcí. Údaje za roky 2005 a 2006 tedy nejsou zcela porovnatelné. Rok 2007 je však s rokem 2006 již metodicky plně srovnatelný. Vodní vnitrozemská nákladní doprava vzrostla co do objemu přepravy o 5,5 % a její výkon zaznamenal za rok 2007 nárůst téměř o 10 %.

Výkony silniční nákladní dopravy v roce 2007 poklesly a sice o téměř 4,5 %. Objem přepravených věcí za toto období vzrostl jen velmi mírně a činil asi 2 %. Došlo tak oproti roku 2006, kdy výkony silniční nákladní dopravy výrazně vzrostly, ke změně trendu. Pokles výkonů letecké nákladní dopravy byl poměrně velmi významný a činil zhruba 14 %, objem přepravy poklesl jen o 2,5 %. Výkony letišť, tedy množství odbaveného nákladu na letištích v ČR víceméně stagnovalo.

Nehody

V roce 2007 šetřila Policie ČR celkem 182 736 dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku pokles o 5 229, t.j. 2,8 %. Vývoj následků nehod v tomto roce však nebyl příznivý, i když počet usmrcených je 2. nejnižší od roku 1990 (po roce 2006, kdy bylo při nehodách na silnicích v ČR usmrceno 956 osob). V roce 2007 bylo usmrceno celkem 1 123 osob (úmrtí do 24 hodin po nehodě – do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody, který byl v roce 2007 1222 osob), počet těžce zraněných byl 3 960 a 25 382 osob bylo zraněno lehce. Odhad způsobené hmotné škody činil 8,5 mld. Kč, což je meziroční pokles o 7,2 %.

Počet usmrcených osob se oproti roku 2006 zvýšil o 167, což činí 17,5 %, a z porovnání jednotlivých období roku vyplývá, že nejhorší situace byla ve 3. čtvrtletí roku 2007, kdy počet usmrcených byl o 100 osob vyšší (t.j. bezmála o 41 %), než v předchozím roce. Rovněž počet lehce zraněných osob se v tomto roce zvýšil o 4,8 %. Od roku 1990 bylo nejvíce usmrcených v roce 1994, kdy zahynulo 1 473 osob a tzn., že počet usmrcených v roce 2007 je oproti roku 1994 nižší o 350 osob. Po třech úspěšných letech tedy došlo k meziročnímu nárůstu počtu usmrcených osob, který je za posledních 18 let třetí nejvyšší (po roce 1990, kdy bylo zvýšení o 259 osob a po roce 1992, kdy tento nárůst činil 201 osob).

Co se týče zavinění, nejvíce nehod a sice 92 % bylo zaviněno řidiči motorových vozidel, 1,3 % řidiči nemotorových vozidel, necelé 1 % chodci, 4,6 % lesní a domácí zvěří a zbytek technickou závadou vozidla, závadou komunikace nebo jiným zaviněním. U osobních automobilů zavinili přes 30 % nehod řidiči věkového rozmezí 25 až 34 let a velkou skupinu tvoří i řidiči věkové skupiny 35 až 44 let, kteří zavinili 12 % nehod. V těchto skupinách byl i největší nárůst usmrcených osob. K hlavním příčinám nehod řidičů motorových vozidel patří téměř v 64 % nesprávný způsob jízdy, v 19 % nedání přednosti, v necelých 15 % nepřiměřená rychlost a 2 % nehod zavinili řidiči z důvodu nesprávného předjíždění. Nejvíce usmrcených osob (a sice téměř polovina) připadá na nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí jízdy, 31,5 % na nesprávný způsob jízdy, 12,2 % případů na nedání přednosti a 6,8 % na nesprávné předjíždění.

I v roce 2007 šetřila policie celkem 17 922 nehod, kdy viník z místa nehody ujel a při těchto nehodách bylo usmrceno 19 osob a dalších 1000 bylo zraněno. Počet těchto nehod je oproti předcházejícímu roku jen nepatrně vyšší (o 0,1 %), počet usmrcený je nižší o 8 osob, což činí 30 %, ale počet zraněných je o 66 osob vyšší. Policie ČR evidovala v roce 2007 7 466 nehod (tj. 4,3 %) zaviněných pod vlivem alkoholu, při kterých bylo 36 osob usmrcených a 3 013 osob zraněných. Počet usmrcených osob při těchto nehodách je nejnižší za posledních 28 let a na tyto nehody připadá 3,2 % z celkového počtu silničních obětí a to je jeden z nejnižších podílů v posledních letech.

Od roku 1990 šetřila Policie ČR na pozemních komunikacích přes 3 miliony nehod (3 191 721), při nichž bylo 22 906 osob usmrceno (úmrtí do 24 hodin po nehodě), 97 425 osob bylo těžce zraněno a dalších více jak půl milionu (501 400) bylo zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda přesahuje 112 miliard Kč.