Ročenka dopravy 2008

 zpět |  obsah 

Rozvoj dopravního sektoru v roce 2008

INFRASTRUKTURA

Výdaje do infrastruktury

Investiční výdaje do dopravní infrastruktury v roce 2008, i přes počínající zpomalování hospodářského růstu, výrazně vzrostly a dosáhly více než 90 mld. Kč. Oproti předcházejícímu roku činil nárůst téměř 29 mld. Kč, což je ve srovnání s rokem 2007 o zhruba 47% více. Tyto výdaje tak tvoří 2,47% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD), a tedy rovněž podíl výdajů na HDP se v tomto roce významně zvýšil (v roce 2007 se investice podílely na HDP 1,74%). Většina finančních prostředků pocházela, stejně jako v předcházejících letech, ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který se na této částce podílí asi 78%, což je oproti předchozímu roku, kdy podíl činil 86%, mírný pokles. V absolutních číslech je však finanční částka investovaná ze SFDI v roce 2008 vyšší než v roce předcházejícím. V roce 2008 se SFDI podílel na celkové částce investované do infrastruktury 70 mld. Kč, což je o 18 mld. Kč více než v roce 2007.

Celkové investiční finanční prostředky vložené do pozemních komunikací v roce 2008 meziročně poměrně výrazně vzrostly, a sice o více než 9 mld. Kč. V procentech činil tento nárůst téměř 23%. Z toho investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, činily asi 17%. Ještě více vzrostly v tomto roce investiční výdaje do železniční infrastruktury, které přesáhly 30 mld. Kč. Oproti roku 2007 byl tento nárůst téměř 80%.

I výdaje na opravu a údržbu infrastruktury mírně vzrostly, a sice o 2,5%. Nejvíce vzrostly tyto výdaje do železniční infrastruktury, kde nárůst činil 1,8 mld. Kč, což představuje 25%. Výdaje na opravu a údržbu pozemních komunikací naopak v roce 2008 meziročně poklesly, a to o zhruba 1 mld. Kč, což je cca 6,8%.

Silniční infrastruktura

Co se týče výstavby dálniční sítě, byly v roce 2008 uvedeny do provozu další úseky dálnice D1 Praha – Brno – Lipník nad Bečvou, konkrétně stavby „D1 0134.2 Kojetín – Kroměříž západ“ a „D1 0134.3 Kroměříž západ – Kroměříž východ“. V provozu je tedy 298 km dálnice D1 v úsecích Praha - Vrchoslavice, Kojetín – Kroměříž východ, Lipník nad Bečvou – Bělotín a Bravantice – Bohumín. V roce 2008 pokračovala rovněž i výstavba dálnice D47 Lipník nad Bečvou – Ostrava – státní hranice ČR/Polsko, do provozu byly uvedeny stavby „D47 4707 Bílovec – Ostrava Rudná“ a „D47 4704 Lipník – Bělotín“.

V roce 2008 pokračovala také výstavba silnic I. třídy včetně rychlostních silnic. Mezi nejvýznamnější zprovozněné stavby rychlostních silnic v roce 2008 patří „R6 Praha – Pavlov“ v délce 10,4 km, jejíž realizace měla pozitivní dopad na zlepšení dopravní situace a životního prostředí v obcích Hostivice a Jeneč. Co se týče výstavby ostatních silnic I. třídy, realizovány byly například stavby „I/35 Hrádek n. N. - st. hranice ČR/Polsko“, „I/31 ul. Okružní v HK PHS - 2.etapa“ na městském okruhu v Hradci Králové, která výstavbou proskleného tunelu výraznou měrou zlepšila životní prostředí v přilehlé obytné zástavbě, nebo „I/14 Liberec - Kunratická 2. etapa“ představující kvalitativní skok v dopravním spojení mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Mezi další významné stavby zprovozněné v roce 2008 patří například stavby obchvatů „I/35 Holice obchvat“, „I/38 Jihlava obchvat jih“, „I/11 Český Těšín obchvat“ a „I/11 Jablunkov obchvat“ zlepšující životní prostředí v sídelních útvarech nebo stavba „I/44 Červenohorské sedlo – sever“ vedoucí k výraznému zlepšení bezpečnosti dopravy v horském úseku silnice I/44.

K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy, které jsou již 8 let ve vlastnictví krajů, patří například „Silnice II/468 Třinec Baliny MÚK“ v Moravskoslezském kraji, „D8 – II/247 Přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky I. část a II. část “ a „Rekonstrukce silnice II/261 Ústí nad Labem – Děčín“ v Ústeckém kraji nebo „II/602 hr. kraje – Pelhřimov, 1. stavba“ a „ II/602 hr. kraje – Pelhřimov, 2. stavba“ v kraji Vysočina. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury můžeme dále zařadit stavby „II/435 MÚK R35 – Tovačov, OL/PR“, „II/367 Bedihošť – Kojetín“, „II/446 Chomutov – Pňovice“ a „II/150 Dub nad Moravou – hr. kraje“ v Olomouckém kraji nebo „III/2784 OK České Mládeže“ v Libereckém kraji.

Železniční infrastruktura

Správa železniční dopravní cesty pokračovala v roce 2008 v modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na významném rameni třetího železničního koridoru mezi Přerovem a Českou Třebovou byla v roce 2008 ukončena stavba „Modernizace trati Červenka - Zábřeh na Moravě“, a tím byla dokončena modernizace celého úseku Přerov - Česká Třebová. Na rameni Mosty u Jablunkova - Dětmarovice pokračovaly práce stavbou „Optimalizace trati státní hranice Slovenska - Mosty u Jablunkova - Bystřice nad Olší“ (s předpokládaným dokončením v roce 2010). Na rameni mezi Prahou a Chebem probíhala realizace stavby „Optimalizace trati Plzeň – Stříbro“, která se blíží dokončení. Od listopadu 2007 je v realizaci stavba „Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní – Cheb“ a v květnu 2008 pak byla zahájena stavba „Optimalizace trati Stříbro - Planá u Mariánských Lázní“. V říjnu 2008 byla zahájena realizace první stavby mezi Prahou a Plzní „Optimalizace trati Beroun – Zbiroh“ s předpokládaným dokončením v roce 2011.

Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru v roce 2008 byla dokončena stavba „Optimalizace tratě Strančice - Praha Hostivař“ a pokračovala realizace staveb „Optimalizace tratě Horní Dvořiště - České Budějovice“, „Modernizace tratě Veselí nad Lužnicí - Tábor (1.část)“, „Doubí u Tábora – Tábor“ a „Optimalizace tratě Benešov u Prahy – Strančice“, které mají být dokončeny v roce 2009. Dále pokračovaly i projektové práce pro všechny ostatní stavby čtvrtého tranzitního železničního koridoru.

V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala modernizace důležitých železničních uzlů. Účelem této modernizace je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. Do provozu byly předány stavby „Modernizace západní části Praha hlavní nádraží“ a „Nové spojení“ mezi železniční stanicí Praha hlavní nádraží a Praha Libeň se dvěma dvoukolejnými tunely a železniční estakádou, které jsou součástí průjezdu železničním uzlem Praha. Na „Nové spojení“ navazuje stavba „Modernizace traťového úseku Praha Libeň - Praha Běchovice“, která je v realizaci. Na tento úsek dále navazují stavby „Praha Holešovice - Praha Libeň, rekonstrukce AB“ a „Modernizace traťového úseku Praha Běchovice – Úvaly“ s předpokládaným zahájením v roce 2010.

Mezi významnějšími investičními akcemi je třeba ještě zmínit ukončení elektrizace traťového úseku Letohrad - Lichkov. Dále byly dokončeny i elektrizace úseků Ostrava Svinov - Opava a Ostrava hl.n. - Ostrava Kunčice. Pokračovaly rovněž práce na elektrizaci trati České Budějovic - České Velenice a byla zahájena elektrizace České Velenice - Veselí nad Lužnicí. V roce 2008 byla také věnována zvýšená pozornost programu „Zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech“ a byly realizovány desítky rekonstrukcí přejezdů a přejezdových zabezpečovacích zařízení.

Infrastruktura vodní vnitrozemské dopravy

Investiční činnost spojenou s rozvojem a modernizací dopravně významných vodních cest zajišťovalo v roce 2008 Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR), malým podílem na rozestavěných stavbách také Povodí Labe, s.p..

Nosnými realizovanými stavbami roku 2008 byly „Silniční most přes Labe v Poděbradech“, „Rekonstrukce železničního mostu Nymburk“, „2. etapa nábřežní zdi v přístavu Mělník - povodňová ochrana“, „Kotevní stání nábřeží Edvarda Beneše v Praze“ či „Vodní cesta Č. Budějovice – Hluboká nad Vltavou“.

Infrastruktura letecké dopravy

Za nejvýznamnější investice pro oblast infrastruktury letecké dopravy lze v roce 2008 považovat odkupy pozemků pro výstavbu paralelní dráhy na letišti v Praze a odkupy budov a pozemků od ŘLP a ČSA. K významným investičním akcím dále patřilo rozšíření napojení odbavovací plochy C4 a rozšíření třídírny zavazadel na terminálu 2.

DOPRAVNÍ PARK

K 1. lednu 2009 bylo v Centrálním registru vozidel registrováno celkem 7 081 145 provozovaných motorových a přípojných vozidel všech druhů a kategorií, což je meziroční nárůst o téměř 3%. Tempo nárůstu se oproti předcházejícímu roku mírně snížilo, neboť za rok 2007 se počet registrovaných vozidel zvýšil o zhruba 5%. Z důvodu zavedení ekologické daně (poplatky za neplnění emisních limitů u použitých vozidel) došlo ke konci roku 2008 ke zvýšenému odhlašování starších vozidel a z administrativních důvodů se tento pokles pravděpodobně projeví v registraci v Centrálním registru vozidel i v roce 2009.

Počet osobních automobilů již tradičně vzrostl i za toto období a dosáhl počtu 4 423 370, nárůst pak činil 3,3%. O více než 10% se zvýšil počet nákladních automobilů, který byl v roce 2008 ve srovnání s rokem 2000 již dvojnásobný. Nárůst počtu osobních i nákladních automobilů byl ve všech krajích ČR.

V průběhu roku 2008 se průměrné stáří osobních ani nákladních automobilů téměř nezměnilo, stáří osobních automobilů bylo 12,8 let s meziročním nárůstem 0,1 let a stáří nákladních vozidel zůstalo na stejné úrovni. Rovněž stáří autobusů s 13,3 lety zůstalo víceméně nezměněno, neboť v roce 2007 bylo průměrné stáří autobusů 13,4 let. Nákladní přívěsy a tahače zůstaly nejmladšími kategoriemi vozidel a nejstarší kategorií z běžně provozovaných vozidel byly v roce 2008 i nadále motocykly. Je však třeba připomenout, že údaje o stáří vozidel mají omezenou vypovídající schopnost, což je dáno zejména kvalitou údajů u dříve evidovaných vozidel a i skutečností, že do výpočtu jsou zahrnuta také vozidla patřící spíše do kategorie veteránů. Tato vozidla jsou pořád zaregistrována mezi provozovanými vozidly, a tím průměrný rok výroby poněkud zkreslují.

PŘEPRAVA

Vývoj celkového přepravního výkonu a objemu přepravených osob v roce 2008 v osobní dopravě pokračoval mírným nárůstem. Celkový přepravní výkon, který meziročně vzrostl o 2,3%, spojitě roste dokonce již více než 10 let. Nárůst objemu přepravených osob meziročně činil 2,1%. Počátky ekonomické krize se tedy v této oblasti v roce 2008 ještě plně neprojevily. Přepravní výkony i počet přepravených osob ve veřejné dopravě již 3. rok roste, po 3 letech však poklesl počet přepravených osob v železniční dopravě, a sice o 3,7% oproti roku 2007, přepravní výkon se za stejné období snížil pouze o 1,4%. Po mírném poklesu v roce 2007 se počet přepravených osob veřejnou autobusovou dopravou v roce 2008 opět zvýšil, a sice o více než 7%, naopak přepravní výkon o 3,3% poklesl. Objem osobní vodní vnitrozemské dopravy již několik let prakticky stagnuje. Ve svém růstovém trendu pokračuje již tradičně letecká doprava, tempo růstu se však oproti dřívějším letům výrazně zpomalilo. Meziroční nárůst v roce 2008 byl v počtu přepravených cestujících i v přepravním výkonu 2,6%. Rovněž výrazně méně vzrostl počet odbavených cestujících na letištích v ČR, a sice o 2,4% ve srovnání s rokem 2007.

Celkový přepravní výkon v nákladní dopravě v roce 2008 vzrostl o 3,1%, objem přepravených věcí naopak o 4,4% poklesl. Co se týče jednotlivých druhů dopravy, jediný nárůst byl zaznamenán u výkonů silniční nákladní dopravy. Objem přepravených věcí v silniční nákladní dopravě poklesl a rovněž se snížil objem přepravených věcí u ostatních druhů dopravy. Pokles byl zaznamenán také u výkonů železniční, vodní vnitrozemské a letecké dopravy. Trend v nákladní dopravě v průběhu roku 2008 tedy nekopíruje vývoj dopravy osobní v tomto období.

V roce 2008 meziročně poklesly po 3 letech výkony železniční nákladní dopravy, a sice o zhruba 5,3%, rovněž tak objem přepravených věcí poklesl o 4,7%. Ve statistice železniční nákladní dopravy došlo v roce 2006 ke změně metodiky a nově byli do statistického zjišťování zahrnuti i dopravci, kteří provádějí neveřejnou dopravu. Jedná se rovněž o komerční přepravu, ale na základě vzájemně dohodnutých podmínek. Tím došlo v roce 2006 k nárůstu o 16% u výkonů a téměř o 14% u objemu přepravených věcí. Údaje za roky 2005 a 2006 tedy nejsou zcela porovnatelné. Roky 2007 a 2008 jsou již metodicky zcela srovnatelné s rokem 2006. Objem přepravy v letecké nákladní dopravě i její výkony již třetím rokem klesly, meziročně se v roce 2008 snížil objem o 5,4% a výkony dokonce o téměř 10%. Výkony vnitrozemské vodní dopravy poklesly za toto období o téměř 4% a objem přepravených věcí o 15%. Objem přepravy v silniční nákladní dopravě poklesl o téměř 5%, avšak přepravní výkon, jako jediný ukazatel v nákladní dopravě, v roce 2008 vzrostl, a to o téměř 6%.

NEHODY

V roce 2008 poklesl meziročně celkový počet silničních dopravních nehod, které šetřila Policie ČR, o 12,2% a i vývoj jejich následků byl v roce 2008 relativně příznivý, neboť byl zaznamenán pokles počtu usmrcených a zraněných osob a nižší byl i odhad hmotné škody. Na území ČR bylo v tomto roce 160 376 těchto nehod. Celkem bylo při nehodách v roce 2008 usmrceno 992 osob (jedná se o úmrtí 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody - tento počet byl ve stejném roce 1 076), 3 809 osob bylo zraněno těžce a 24 776 osob lehce. Odhad způsobené hmotné škody činil 7,7 mld. Kč, což je ve srovnání s předchozím rokem pokles o 8,6%.

Počet těžce zraněných osob byl v roce 2008 nejnižší od roku 1990, počet usmrcených osob byl 2. nejnižší od téhož roku (úmrtí do 24 hodin po nehodě) a celkový počet nehod byl 6. nejnižší od roku 1990.

Co se týče zavinění, nejvíce nehod, a sice 92%, bylo zaviněno, stejně jako v předchozích letech, řidiči motorových vozidel, i když v absolutních číslech je tento počet meziročně o 20 295 nižší. 1,3% nehod bylo zaviněno řidiči nemotorových vozidel, necelé 1% chodci, 4,6% lesní a domácí zvěří a zbytek technickou závadou vozidla, závadou komunikace nebo jiným zaviněním. Přestože procenta zavinění byla víceméně stejná jako v předchozím roce, v absolutních číslech došlo u všech významných položek k poklesu.

U osobních automobilů 30% nehod zavinili řidiči věkového rozmezí 25 – 34 let a zhruba stejnou měrou se podíleli i na počtu usmrcených osob, necelých 13% nehod zavinili řidiči ve věku 21 – 24 let a přibližně stejné procento jde na vrub i kategorii řidičů 45 – 54 let. 20% nehod pak zavinili řidiči ve věku 35 – 44 let a necelých 10% zavinili řidiči ve věku 55 – 64 let. Co se týče stáří osobních motorových vozidel, nejvyšší podíl na počtu nehod (30%) a počtu usmrcených osob (33,4%) mají řidiči osobních automobilů vyrobených v rozmezí let 1995 – 1999. Druhou nejčetnější skupinu pak tvoří nehody vozidel vyrobených v letech 2000 – 2004 (25%). Bohužel se v roce 2008 opět zvýšil počet chodců, kteří zahynuli při nedání přednosti na přechodu, a sice na 22, což je nejvyšší počet od r. 2002.

Za posledních 10 let šetřila policie ČR téměř 2 mil. nehod na pozemních komunikacích v ČR, při nichž bylo 11 923 osob usmrceno, 48 899 osob zraněno těžce a dalších více jak čtvrt milionu osob zraněno lehce. Odhadnutá škoda přesahuje 85 mld. Kč.