Ročenka dopravy 2011

zpět zpět | Ročenka dopravy 2010 - přejít na obsah obsah

Rozvoj dopravního sektoru v roce 2011

INFRASTRUKTURA

Výdaje do infrastruktury

Poměrně výrazný pokles v celkových investičních výdajích do dopravní infrastruktury pokračoval i v roce 2011. Meziroční pokles 28% byl ještě o 8% větší než v roce 2010 a celkově činil cca 17 mld.Kč. Objem investičních finančních prostředků vložených do infrastruktury byl nejnižší za posledních 8 let a činil cca 44 mld.Kč. Nejvíce bylo do dopravní infrastruktury investováno v roce 2008, a sice téměř 83 mld. Kč v běžných cenách, což je téměř dvojnásobek částky investované v roce 2011. Obdobně jako v předcházejících letech pocházela i v roce 2011 většina investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), přičemž jeho podíl na této částce oproti roku 2010 opět vzrostl, a dosáhl tak hodnoty více než 92%. Investiční výdaje ze SFDI poklesly meziročně o cca 15 mld. Kč, což činí 27%.

Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2011 1,2% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD). Vzhledem k tomu, že v roce 2010 tvořily investice 1,7% HDP, došlo k poměrně výraznému meziročnímu snížení i u tohoto ukazatele.

Investiční finanční prostředky vložené do pozemních komunikací rovněž výrazně poklesly i v roce 2011. Snížení finančního objemu bylo ještě větší než v roce 2010 a činilo asi 12 mld. Kč, v procentech pak byl pokles stejný jako v roce 2010 a činil 17%. Z toho investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, činily zhruba 6 mld. Kč, tj. 18%. Oproti předchozímu roku poklesly tedy investiční výdaje i do silnic II a III. třídy a i jejich procentuální podíl na investicích celkových. Pokles investičních výdajů pokračoval i u železniční dopravy. Meziročně poklesly o více než 3 mld. Kč a finanční objem investičních nákladů tak klesl na méně než polovinu ve srovnání s rokem 2008. V procentech činil meziroční pokles 23%. Co se týče ostatních investičních výdajů, pokles byl zaznamenán i u infrastruktury letecké, a sice o cca více než 50%, vnitrozemských vodních cest, a to o více než 60% a i u dopravy potrubní, a sice o cca 50%.

Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury nekopírují strmý pokles investičních výdajů v roce 2011. Již v roce 2010 se zde úsporná opatření příliš neprojevila a meziročně dokonce došlo k mírnému nárůstu. V roce 2011 sice tyto výdaje oproti předchozímu roku poklesly, avšak pokles činil 15%, což je téměř polovina poklesu u investičních výdajů. Pokles byl zaznamenán u všech druhů dopravy vyjma vodní vnitrozemské, kde došlo k 11% nárůstu. Výdaje na opravu a údržbu u pozemních komunikací v roce 2011 poklesly o cca 3,5 mld. Kč., což činí více než 20%, u železniční dopravy byl pokles výrazně mírnější a dosáhl pouze 1,3%. U letecké infrastruktury pak činil pokles cca 50% a výdaje na opravu a údržbu u potrubní dopravy dosáhly méně než čtvrtinové hodnoty roku 2010.

Silniční infrastruktura

V rámci výstavby dálniční sítě byla v roce 2011 uvedena do provozu další část dálnice D1 Praha - Brno - Lipník nad Bečvou, a to zbývající druhý úsek Hulín - Říkovice stavby „D1 0135 Kroměříž východ - Říkovice“. Úsek Kroměříž východ - Hulín byl zprovozněn již koncem roku 2010. Stavba obsahuje 3 mimoúrovňové křižovatky, 23 mostních objektů a její celková délka je 11,3 km. V roce 2011 pokračovala také výstavba silnic I. třídy včetně rychlostních silnic. Mezi nejvýznamnější zprovozněné stavby rychlostních silnic v roce 2011 patří „R6 Sokolov - Tisová“. Stavba obsahuje 2 mimoúrovňové křižovatky, 6 mostních objektů a její celková délka je 5,4 km.

Co se týče výstavby ostatních silnic I. třídy v roce 2011, realizovány byly například stavby „I/27 Třemošná - přeložka“, „I/11 Hrádek - průtah“, „I/56 Ostrava - Prodloužená Místecká II.stavba“, „I/27 Plzeň Tyršův Sad - Sukova 2.stavba“, „I/37 Hrobice - Ohrazenice“ (zprovozněná část), „I/21 Nová Hospoda - Kočov přeložka“, „I/26 Plzeň Nová Hospoda přeložka“, „I/30 Ústí nad Labem dopravní opatření - povodňová hráz“, „I/21 Velká Hleďsebe“, „I/13 Třebušice MÚK 1.etapa - most ev.č.13-041 přes trať ČD“, „I/35 hr.okr. SY - Mohelnice“ nebo „I/39 Český Krumlov sanace skalního masivu“. Mezi další významné stavby zprovozněné v roce 2011 patří také stavby obchvatů „I/58 Příbor obchvat“, „I/67 Skřečoň - Bohumín obchvat“ a „I/9 Líbeznice obchvat“.

K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2011 patří například „II/487 Nový Hrozenkov - Podťaté, 1.etapa Velké Karlovice“, „II/497 Šarovy - Březolupy“, „II/492 Horní Lhota - Luhačovice, křižovatka se silnicí II/493, 2. etapa“, „II/495 Bylnice, most ev.č. 495-045 - křižovatka se silnicí I/57“ a „III/49024 Ludkovice - Pradliska“ ve Zlínském kraji nebo „II/602 hr. kraje - Pelhřimov, 3. stavba“ a „II/411 Moravské Budějovice - hr. kraje“ v kraji Vysočina. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury můžeme dále zařadit stavby „Modernizace silnice II/340 Seč - Běstvina - hr.kraje“ v Pardubickém kraji, „Rekonstrukce silnice II/602 Popůvky - Ostrovačice“ v Jihomoravském kraji nebo „Most Metal Trmice“ v Ústeckém kraji.

Železniční infrastruktura

V roce 2011 pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová -Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN byla v roce 2011 v úseku Plzeň - Cheb dokončena stavba „Optimalizace trati Stříbro - Planá u Mariánských Lázní“. V úseku Praha - Plzeň pokračovaly práce na stavbách „Optimalizace trati Beroun - Zbiroh“, která byla stavebně dokončena, a „Optimalizace trati Zbiroh - Rokycany“ s plánovaným dokončením v roce 2013. V úseku státní hranice se SR - Dětmarovice probíhaly dále realizace staveb „Optimalizace trati státní hranice SR - Mosty u Jablunkova - Bystřice nad Olší“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2013, a „Optimalizace trati Bystřice nad Olší - Český Těšín“ s plánovaným dokončením 2012.

Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN pokračovala v roce 2011 realizace stavby „Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy“, která má být dokončena v roce 2013, a byla zahájena stavba „Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2014.

V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhá i modernizace důležitých železničních uzlů, jejímž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V roce 2011 byla dokončena stavba „Modernizace traťového úseku Praha Libeň - Praha Běchovice“. Dále pokračovala realizace stavby „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“ s plánovaným dokončením v roce 2015 a byla zahájena stavba „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. TŽK“ s předpokládaným dokončením v roce 2014.

Mezi další významné investiční akce patří stavby zajišťující interoperabilitu železniční sítě. V roce 2011 pokračovala realizace digitálního rádiového systému GSM-R na úsecích Ostrava - Mosty u Jablunkova - státní hranice SR, Přerov - Česká Třebová a Děčín - Všetaty - Kolín. V Přerově bylo uvedeno do provozu centrální dispečerské pracoviště, které v současné době řídí provoz na II. koridoru a výhledově z něj budou ovládány všechny koridorové tratě v oblasti Moravy. V roce 2011 byl zároveň kladen důraz i na modernizaci ostatních tratí zařazených do evropského železničního systému. Pro zlepšení spojení se Slovenskem byla zahájena rekonstrukce Střelenského tunelu na trati Horní Lideč - státní hranice SR. Rovněž tak byla v roce 2011 opět věnována pozornost přejezdům, představujícím kritická místa střetů vozidel silniční a železniční dopravy, a pokračovala realizace akcí nutných k zajištění jejich vyšší bezpečnosti.

Infrastruktura vodní vnitrozemské dopravy

Na čerpání finančních prostředků se významnou měrou podílely především velké stavby k zajištění kontinuální splavnosti Vltavy od Týna nad Vltavou po České Budějovice. Významným krokem bylo uvedení nové vodní cesty z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou do provozu, a to v délce 9 km. Dále pokračovaly práce na splavnění řeky Vltavy s předpokládaným dokončením staveb v následujících letech.

Z řady malých staveb dokončených v roce 2011 lze zmínit „Vodní dílo Veletov, Klavary - modernizace pohonů a ovládání plavební komory“ a „Vodní dílo Nymburk, Kostomlátky - modernizace pohonů plavební komory“.

Infrastruktura letecké dopravy

Za nejvýznamnější investice v oblasti infrastruktury letecké dopravy lze v roce 2011 považovat investice do nástupních mostů a do rekonstrukce staré třídírny na terminálu T1 na letišti v Praze.

Co se týče výdajů na opravy a údržbu nejvýznamnější položkou byla běžná údržba vzletové a přistávací dráhy RWY 06-24 na témže letišti.

Z investičních nákladů na ostatních letištích pak k největším investicím patří rozšíření technické vybavenosti leteckého záchranného systému na letišti Ostrava a dokončení nové administrativní budovy na letišti v Brně.

SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK

V posledních letech se tempo růstu počtu silničních vozidel výrazně zpomalilo. K 1. lednu 2012 bylo v Centrálním registru vozidel registrováno celkem 7 358 727 provozovaných motorových a přípojných vozidel všech druhů a kategorií (včetně veteránů, tj. vozidel starších než s rokem výroby 1945), což tvoří jen velmi mírný meziroční nárůst o necelá 2%.

Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2011 pokračuje ve svém trvale růstovém trendu. V absolutních číslech se jedná o 85 tis. vozidel, což tvoří meziroční nárůst mírně větší než v předchozím roce, a sice necelá 2%. Celkový počet osobních automobilů překročil k 1.1.2012 4,5 mil. hranici a tvoří více než 60% z celkového počtu vozidel registrovaných v Centrálním registru vozidel. Počet registrovaných nákladních vozidel na rozdíl od roku 2010 v roce 2011 nepatrně vrostl, a sice o 808 vozidel. Změnil se tak trend poklesu z let 2009 a 2010. Rovněž došlo k velmi nepatrnému nárůstu počtu registrovaných mikrobusů a autobusů (výrazně méně než 1%), k poklesu počtu, který trvá již řadu let, silničních tahačů (o téměř 12%) a k poklesu speciálních automobilů (o zhruba 5%). Naopak nárůst pokračuje u návěsů (o téměř 5%), přívěsů (o téměř 8%) a registrovaných motocyklů (o cca 2%).

V průběhu roku 2011 se průměrné stáří osobních automobilů opět mírně zvýšilo, oproti roku 2010 a dosáhlo tak k 1. 1. 2012 hodnoty 12,8 let. Průměrné stáří 13,4 let u kategorie mikrobusů a autobusů zůstalo v podstatě nezměněné. Ke zhoršení opět došlo u nákladních vozidel s průměrným stářím k 1. 1. 2012 9,3 let, což je meziroční nárůst 0,5 let. Nejstarší kategorií z běžně provozovaných vozidel zůstávají stále motocykly s průměrných stářím ke stejnému datu více než 30 let. Je však třeba připomenout, že údaje o stáří vozidel mají omezenou vypovídající schopnost, což je dáno zejména kvalitou údajů u dříve evidovaných vozidel a i skutečností, že do výpočtu jsou zahrnuta také vozidla patřící do kategorie veteránů.

PŘEPRAVA

Celkový přepravní výkon v osobní dopravě v roce 2011 na rozdíl od předchozího roku mírně vzrostl, a sice cca o 1,2%. Klesající trend však zůstává zachován v počtu přepravených osob, kde pokles činil 1,3%. Celkový pokles přepravního výkonu v osobní dopravě v roce 2010 byl způsoben zejména poklesem IAD, jehož odborný odhad vychází i z údajů o vozových kilometrech získávaných ze sčítání silničního provozu, které se v ČR realizuje každých 5 let. V roce 2010 byla metodika celostátního sčítání silničního provozu změněna.

Celkový počet přepravených osob i přepravní výkony ve veřejné dopravě v roce 2011 rovněž poklesly, i když nijak významně. Počet přepravených osob poklesl v roce 2011 o 4,5% a přepravní výkony poklesly za stejné období pouze o cca 1,5%. V železniční dopravě došlo k nárůstu jak v počtu přepravených osob, tak i u přepravních výkonů o necelá 2%. Počet přepravených cestujících v autobusové dopravě oproti předchozímu roku poklesl o cca 2% a vrátil se tak na úroveň roku 2009, stejný trend vykazují i přepravní výkony autobusové dopravy, kde pokles činil více než 10% a jejich úroveň se tak rovněž přiblížila roku 2009. Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo k nárůstu počtu přepravených osob o zhruba 11% a u přepravních výkonů o cca 15%. Letecká doprava pokračuje ve svém růstovém mnohaletém trendu, kdy výjimku tvořil pouze pokles přepravních výkonů v roce 2010. Počet přepravených osob vzrostl jen nepatrně a nárůst u přepravních výkonů činil více než 6%. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR v roce 2011 rovněž meziročně vzrostl o zhruba 3%.

Co se týče nákladní dopravy, celkový objem přepravených věcí v roce 2011 mírně klesl, a sice stejně jako v předchozím roce, o 1,5 %. Celkové přepravní výkony naopak opět vzrostly o téměř 5%. Přepravní výkony vzrostly u všech druhů dopravy vyjma letecké, kde došlo ke zhruba k 2% poklesu, a jsou tak nejen vyšší než v předkrizovém období, ale nejvyšší za posledních více než 10 let.

Rostoucí trend pokračoval u železniční dopravy, kde u objemu přepravených věcí došlo meziročně k nárůstu o cca 5% a přepravní výkony v roce 2011 pak vzrostly o zhruba 4%. Ve statistice železniční nákladní dopravy došlo v roce 2006 ke změně metodiky a nově byli do statistického zjišťování zahrnuti i dopravci, kteří provádějí neveřejnou dopravu (jedná se rovněž o komerční přepravu, ale na základě vzájemně dohodnutých podmínek), čímž došlo v daném roce k nárůstu jak přepravního výkonu, tak i objemu přepravených věcí. Údaje za rok 2005 tedy nejsou zcela porovnatelné s hodnotami v dalších letech. Hodnoty od roku 2007 jsou již metodicky zcela srovnatelné s rokem 2006 a vzájemně mezi sebou.

Objem přepravených věcí v silniční nákladní dopravě opět poklesl, i když meziroční pokles byl opět nižší než v loňském roce a činil cca 3%. Klesající trend u tohoto ukazatele se objevuje již od roku 2004. Přepravní výkony naopak opět meziročně vzrostly, a sice o téměř 6% a dosáhly tak maximální hodnoty za posledních 15 let. Objem přepravených věcí v letecké nákladní dopravě i její přepravní výkon v roce 2011 kopírovaly vývoj v předcházejících letech a pokračovaly ve svém poklesu. Přepravní výkon se v roce 2011 oproti roku 2010 snížil o 2% a objem přepravených věcí o necelých 13%. Nárůst byl zaznamenán ve výkonech letišť na území ČR a sice o téměř 6%. V roce 2011 vzrostl i objem přepravy ve vnitrozemské vodní nákladní dopravě, a sice o 15%, přepravní výkon se zvýšil o zhruba 2%.

NEHODY

Policie ČR v roce 2011 šetřila celkem 75 137 silničních dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku mírný pokles, a sice o 0,5%. Počet nehod šetřených Policií ČR v roce 2011 je druhý nejnižší od r. 1990. Nejméně bylo v roce 2009, což bylo pravděpodobně způsobeno legislativní změnou od 1. 1.2009 zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. Nejvíce nehod bylo šetřeno v roce 1990. Vývoj následků nehod v roce 2011 lze hodnotit jako příznivý. Počet usmrcených osob (707) meziročně poklesl o 6,1% a byl nejnižší od roku 1990, kdy byl 1473 osob (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody - tento počet byl ve stejném roce 773). Ani v jednom měsíci roku 2011 nepřekročil měsíční počet usmrcených hranici 100 osob. Počet těžce zraněných v roce 2011 vzrostl o 9,5% a i tak byl 2. nejnižší od roku 1990 (méně zraněných bylo jen v roce 2010). Počet lehce zraněných meziročně vzrostl o 4,2%. Odhad hmotné škody činil 4,63 mld. Kč., což je o 6% méně než v předchozím roce.

Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili 88% nehod, při kterých zemřelo 92,2% z celkově usmrcených osob. V počtu usmrcených osob v této kategorii byl zaznamenán pokles o 3,4%. Převážnou většinu těchto nehod zavinili řidiči osobních a nákladních automobilů a také u této kategorie je zaznamenám největší absolutní pokles. Významně méně bylo i nehod nákladních automobilů s návěsem, méně nehod zavinili i chodci a nižší byl i počet nehod způsobených technickou závadou vozidla. Naproti tomu bylo více nehod zaviněných řidiči motocyklů a malých motocyklů. Více nehod zavinili i cyklisté.

Co se týče stáří osobních motorových vozidel, nejvyšší podíl na počtu nehod (22%) měla nejnovější vozidla, a sice vozidla s rokem výroby 2005 - 2011, následována vozidly vyrobenými v letech 1995 - 1999 (15%) a pak v letech 2000 - 2004 (14%). V počtu usmrcených osob je na tom nejhůře kategorie vozidel vyrobených v letech 1995 - 1999, v absolutních číslech se jedná o 158 osob, což je více než 22% všech usmrcených osob. Následuje kategorie vozidel vyrobených v letech 2005 - 2009 (20%). Z hlediska věkového rozmezí řidiče je na tom nejhůře, stejně jako v předchozím roce, věková kategorie 25 - 34 let, která se podílí více než 18% na počtu usmrcených osob při těchto nehodách. Dalších více než 16% usmrcených připadá na věkovou skupinu 35 - 44 let a velmi těsně pak následuje věková skupina řidičů nad 64 let.

Z celkového počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v roce 2011 představují řidiči osobních automobilů více než 37%, spolujezdci v osobních automobilech necelých 16%, řidiči motocyklů 10%, cyklisté 7% a chodci 22%. V témže roce bylo zaznamenáno více než 11 tisíc případů, kdy viník z místa nehody ujel, což je 17% z celkového počtu nehod zaviněných řidiči vozidel. Počet těchto nehod je nepatrně nižší než v r. 2010, zvýšil se ale u nich počet usmrcených osob.