Ročenka dopravy 2013
zpět
obsahRozvoj dopravního sektoru v roce 2013
INFRASTRUKTURA
Výdaje do infrastruktury
Klesající trend celkových investičních výdajů do dopravní infrastruktury pokračoval i v roce 2013. Objem investičních finančních prostředků vložených do infrastruktury klesá již šestým rokem, a to od roku 2009 a v roce 2013 byl nejnižší od roku 2001, tedy za posledních 12 let. V roce 2013 činily tyto investiční náklady cca 27,4 mld. Kč. Celkově lze charakterizovat vývojový trend investičních výdajů za posledních 20 let jako vzrůstající v letech 1993 až 1997, jako stagnaci v následujících 4 letech, tedy do roku 2001 a následně pak opět jako vzrůstající až do roku 2008, kdy se začaly objevovat důsledky hospodářské a ekonomické krize a trend se obrátil
Finanční objem vyjádřený v běžných cenách tvoří v roce 2013 pouze třetinu investičních nákladů roku 2008, kdy bylo do dopravní infrastruktury investováno téměř 83 mld. Kč, což bylo nejvíce finančních prostředků za posledních více než 20 let.
Obdobně jako v předcházejících letech pocházela i v roce 2013 většina investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), přičemž jeho podíl na této částce činil o 2% více než v roce 2012, tedy přibližně 93%. Investiční výdaje ze SFDI poklesly meziročně o cca 5 mld. Kč, což činí asi 16%.
Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2013 0,71% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD), což je opět pokles oproti předcházejícím letům. V roce 2012 to bylo 0,87% HDP. Vzhledem k tomu, že v roce 2011 tvořily investice 1,2% HDP, došlo k poměrně výraznému meziročnímu snížení i u tohoto ukazatele a oproti roku 2010 došlo dokonce ke snížení na méně než polovinu, neboť v roce 2010 investiční výdaje do infrastruktury tvořily 1,7% HDP.
Pokles investičních finančních prostředků vložených do pozemních komunikací pokračoval i v roce 2013. Snížení finančního objemu bylo však výrazně nižší než v roce 2012 a činilo cca 5 mld. Kč oproti meziročním snížení o téměř 10 mld. Kč v roce předcházejícím, rovněž procentuální pokles byl s téměř 24% nižší než v roce 2012, kdy činil více než 30%. Z toho investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, činily v roce 2013 necelých 5 mld. Kč, tedy o zhruba 1 mld. Kč méně než v roce 2012, kdy tento finanční objem byl zhruba 6 mld. Kč a přibližně stejný jako v roce 2011. Procentuální podíl na celkových investičních nákladech do těchto pozemních komunikací byl v roce 2013 zhruba stejný jako v roce 2012, to je necelých 29%.
Pokles investičních výdajů pokračoval i u železniční dopravy. Meziročně tyto finanční výdaje poklesly o necelou 1 mld. Kč, což je méně než v předchozím roce, kdy pokles činil cca 1,4 mld. Kč a rovněž méně než v roce 2011, kdy pokles činil dokonce 3 mld. Kč.
Co se týče ostatních investičních výdajů, nárůst byl zaznamenán u infrastruktury letišť, přibližně o 20% a zhruba o 30% u dopravy potrubní. Investiční výdaje do infrastruktury vnitrozemských vodních cest poklesly výrazně více než v předchozím roce, pokles činil 57%, zatímco v roce 2011 to bylo pouze 21%.
Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury nezaznamenaly výraznější změnu ani v roce 2013 a nekopírují tak strmý pokles investičních výdajů za posledních několik let. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila a i v roce 2013 došlo dokonce k velmi nepatrnému nárůstu nepřevyšující 1%. Celkový vývoj u tohoto ukazatele nezaznamenává za posledních 8 let výrazné změny. Nárůst byl zaznamenán u všech druhů dopravy vyjma silniční, kde došlo k poklesu zhruba o 1 mld. Kč, což činí cca 7%. Výdaje na opravu a údržbu železniční infrastruktury vzrostly v roce 2013 o zhruba 10%, tedy o necelou 1 mld. Kč, u letecké infrastruktury pak činil nárůst více než 80%, výdaje na opravu a údržbu infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy vzrostly o cca 60% a výdaje na opravu a údržbu u potrubní dopravy vzrostly oproti roku 2012 asi o 20%.
Silniční infrastruktura
V rámci výstavby dálniční sítě byla v roce 2013 uvedena do provozu část dálnice D3 Praha - Tábor - České Budějovice - Rakousko, a to úsek Tábor - Veselí nad Lužnicí. Tento úsek je souborem pěti staveb „D3 0307A Tábor - Soběslav“ (délka cca 16,3 km), „D3 0307B most přes rybník Koberný“ (délka 575 m), „D3 0307C most přes Černovický potok“ (délka 765 m), „D3 0308A Soběslav - Veselí nad Lužnicí“ (délka cca 7,7 km) a „D3 0308B most přes Lužnici“ (1063 m). Zároveň byla v roce 2013 zahájena modernizace dálnice D1 Praha - Brno - Lipník nad Bečvou, a to v úseku Mirošovice - Kývalka. Jedná se o stavby „Modernizace D1 - úsek 05, EXIT 41 Šternov - EXIT 49 Psáře“ (délka cca 7,3 km), „Modernizace D1 - úsek 09, EXIT 66 Loket - EXIT 75 Hořice“ (délka 9,6 km), „Modernizace D1 - úsek 14, EXIT 104 Větrný Jeníkov - EXIT 112 Jihlava“ (délka 8,5 km) a „Modernizace D1 - úsek 21, EXIT 153 Lhotka - EXIT 162 Velká Bíteš“ (délka cca 9,0 km).
V roce 2013 pokračovala také výstavba silnic I. třídy včetně rychlostních silnic. Mezi nejvýznamnější zprovozněné stavby rychlostních silnic v roce 2013 patří „R7 MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice“ o celkové délce cca 9,4 km (stavba obsahuje 2 mimoúrovňové křižovatky a 11 mostních objektů) a „R7 MÚK Droužkovice - MÚK Nové Spořice“ o celkové délce cca 6,4 km (stavba obsahuje 2 mimoúrovňové křižovatky a 9 mostních objektů). V roce 2013 byla rovněž zahájena stavba „R6 MÚK Hostivice - větve“. Co se týče výstavby ostatních silnic I. třídy v roce 2013, realizovány byly například stavby „I/37 Březhrad - Opatovice“, „I/13 Stráž nad Nisou - Krásná Studánka“, „I/49 Malenovice -Otrokovice“ (II. etapa), „I/3 Čerčany, MÚK Na Pyšelce“ nebo „I/38 Jihlava, MÚK - Pávov“.
K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2013 patří například „III/03513 a III/03515 Heřmanice - Dětřichov“, „II/592 Chrastava (I. etapa)“ a „III/0353 a III/0357 Víska - Višňová - Poustka“ v Libereckém kraji, „Via Lyžbice“ a „Rekonstrukce mostů 480-001 a 480-002 vč. ramp, Kopřivnice“ v Moravskoslezském kraji nebo „III/11724 Obchvat Rokycany - Hrádek, úsek 1“ a „Silnice II/189 - Klenčí pod Čerchovem - Lísková a rekonstrukce průtahu Lísková“ v Plzeňském kraji. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury můžeme dále zařadit stavby „II/150 Čechy - Domaželice“ v Olomouckém kraji, „II/405 Zašovice - Okříšky“ v kraji Vysočina, „II/303 Rozšíření o stoupací pruhy“ v Královéhradeckém kraji nebo „Silnice II/432 Kroměříž - Koryčany, část 12 (Roštín - Cetechovice), část 15 (Koryčany, extravilán)“ ve Zlínském kraji.
Železniční infrastruktura
V roce 2013 opět pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová - Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN byla v roce 2013 v úseku Praha - Plzeň dokončena stavba „Optimalizace trati Zbiroh - Rokycany“ (stavebně dokončena již v roce 2012). V témže úseku byla nadále v roce 2013 zahájena realizace stavby „Modernizace trati Rokycany - Plzeň“ s plánovaným dokončením v roce 2016. V úseku státní hranice se SR - Dětmarovice byly v roce 2013 dokončeny stavby „Optimalizace trati státní hranice SR - Mosty u Jablunkova - Bystřice nad Olší“ a „Optimalizace trati Bystřice nad Olší - Český Těšín“ (stavebně dokončena již v roce 2012).
Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN byla v roce 2013 dokončena stavba „Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy“ (stavebně dokončena již v roce 2012). Zároveň v roce 2013 pokračovala i realizace stavby „Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2014. V roce 2013 byly rovněž zahájeny stavby „Modernizace trati Tábor - Sudoměřice“ a „Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí, 2. část, Horusice - Veselí“, obě s plánovaným dokončením v roce 2016.
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala i modernizace důležitých železničních uzlů, jejímž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V roce 2013 pokračovala například realizace stavby „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. TŽK“, u které se dokončení veškerých stavebních prací předpokládá v roce 2014. V roce 2013 rovněž pokračovala i realizace staveb „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, „Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 2. stavba“ a „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“, všechny s plánovaným dokončením v roce 2015.
V pražském uzlu v roce 2013 pokračovala realizace stavby „Optimalizace trati Praha-Bubeneč - Praha-Holešovice“ a byla zahájena stavba „Modernizace traťového úseku Praha-Běchovice - Úvaly“, obě s předpokládaným dokončením v roce 2015.
Mezi další významné investiční akce patří stavby zajišťující interoperabilitu železniční sítě. V roce 2013 byla dokončena výstavba digitálního rádiového systému GSM-R na úsecích Ostrava - Mosty u Jablunkova - státní hranice SR, Přerov - Česká Třebová a Děčín - Všetaty - Kolín. V roce 2013 byl také, stejně jako v předešlých letech, opět kladen důraz na modernizaci ostatních tratí zařazených do evropského železničního systému. Byla například dokončena rekonstrukce Střelenského tunelu na trati Horní Lideč - státní hranice SR pro zlepšení spojení se Slovenskem.
Infrastruktura vodní vnitrozemské dopravy
Na čerpání finančních prostředků se v roce 2013 nejvýznamnější měrou podílela investiční akce „Sportovní přístav Hluboká nad Vltavou“, jejímž cílem je vybudování přístavu pro 73 malých plavidel a 2 osobní lodě. Její realizace bude probíhat až do roku 2014.
V roce 2013 také došlo k započetí realizace investiční akce „Úvaziště osobní vodní dopravy na dolním Labi“, jejímž cílem je vybudování základní veřejné sítě malých přístavišť na labské vodní cestě a přispět tak k turistickému rozvoji dotčených lokalit. V roce 2013 byly pak dále započaty práce v lokalitách Dolní Zálezly, Libochovany, Lovosice, Nučnice a Libotenice, přičemž dokončeno bylo přístaviště Lovosice. V dalších lokalitách budou stavby dokončeny v roce 2014.
Nadále v tomto roce pokračovala projektová příprava velkých strategických staveb typu Plavebního stupně Děčín a Stupně Přelouč II.
Infrastruktura letecké dopravy
Za největší položku v investicích v oblasti infrastruktury letecké dopravy lze v roce 2013 považovat investici do II. a III. etapy rekonstrukce hlavní vzletové a přistávací dráhy RWY 06-24 a pojezdové dráhy TWY E na letišti v Praze.
Z investičních nákladů na ostatních letištích pak k významným projektům patří pořízení vybraných strojů a zařízení pro zvýšení kvality a počtu současně odbavených letadel, zajištění bezpečnosti letového provozu, inovace provozních a informačních technologií na letišti v Ostravě, pořízení strojů na zimní údržbu na letišti Brno – Tuřany a na letišti v Karlových Varech pak pořízení nových bezpečnostních zařízení a pořízení prostředků pro odbavení letadel.
SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK
Z dostupných údajů lze konstatovat, že v roce 2013 se mírně snížilo tempo růstu počtu silničních motorových vozidel, který lze meziročně odhadnout na 1,3%. V předchozím roce, tedy za rok 2012, činil tento odhad 2,3%. Z důvodu přechodu na nový systém evidence vozidel v Centrálním registru vozidel Ministerstva dopravy v souladu s legislativou EU nebyly bohužel údaje o počtu registrovaných vozidel, které se standardně v této publikaci uvádějí, k 31. 12. 2012 k dispozici. V příslušných tabulkách jsou pro rok 2012 uvedeny informace o počtu vozidel k 1. 7. 2013. Údaje za rok 2013 jsou již k dispozici za standardní období, tj. k 1. 1. 2014.
Nárůst poštu osobních automobilů za rok 2013 byl rovněž nižší než v předchozím roce a lze ho odhadnout na 1,4%, v roce 2012 činil zhruba 2%. Nárůst počtu motocyklů v roce 2013 mírně překročil 1% a počet nákladních vozidel v témže roce poklesl o 3,6%.
PŘEPRAVA
Celkový přepravní výkon v osobní dopravě v roce 2013 velmi nepatrně vzrostl, naopak počet přepravených osob za stejné období velmi mírně poklesl. Vzhledem k tomu, že změny nepřesáhly 1%, lze tento vývoj považovat spíše za stagnaci, o které lze hovořit za období posledních 4 let.
Celkový pokles přepravního výkonu v osobní dopravě v roce 2010 byl způsoben i poklesem individuální automobilové dopravy (IAD), jehož odborný odhad vychází i z údajů o vozových kilometrech získávaných ze sčítání silničního provozu, které se v ČR realizuje každých 5 let. V roce 2010 byla metodika celostátního sčítání silničního provozu změněna. Po mírném nárůstu IAD v roce 2011 došlo v roce 2012 k poklesu i u tohoto ukazatele. V roce 2013 se trend obrátil a výkony i počet přepravených osob v rámci IAD opět vzrostly. Co se týče veřejné osobní dopravy, došlo k poklesu o necelé procento u výkonů a o zhruba 2 % u počtu přepravených osob. Tyto ne příliš významné změny lze charakterizovat spíše jako stagnace.
Železniční doprava pokračuje ve svém nárůstu zejména, co se týče jejich výkonů, kdy nárůst činil meziročně necelých 5%. Počet přepravených osob spíše stagnoval, neboť vzrostl pouze o necelé 1%. Přepravní výkony v osobní železniční dopravě rostou již 4. rokem po sobě a jsou nejvyšší od roku 2000.
I v roce 2013 pokračuje trend poklesu počtu přepravených cestujících v autobusové dopravě. Meziroční pokles činil zhruba 2% a je tedy nižší než v roce předchozím, i tak ale tento ukazatel má nejnižší hodnotu za posledních více než 10 let. Přepravní výkony autobusové dopravy v meziročním srovnání stagnovaly a jejich hodnota je nejnižší za posledních 8 let.
Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2013 oproti předchozímu roku, k nárůstu o zhruba 10% jak u počtu přepravených osob, tak u přepravních výkonů. Letecká osobní doprava po mnohaletém nárůstu, kdy výjimku tvořil pouze pokles přepravních výkonů v roce 2010, pokračuje v klesajícím trendu i v roce 2013. Pokles počtu přepravených cestujících byl však menší než v roce předchozím a činil cca 4%. Přepravní výkony naopak v meziročním srovnání poklesly více, a sice o téměř 10%. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR pak v roce 2013 o 2% vzrostl.
Co se týče nákladní dopravy, celkový objem přepravených věcí v roce 2013 po 3 letech vzrostl, a sice o necelá 3% a vrátil se zhruba na úroveň roku 2011. Celkové přepravní výkony pak vzrostly o více než 5% a obnovil se tak dlouhodobější vývojový trend tohoto ukazatele, kdy se za posledních 6 let pokles objevil pouze v letech 2009 a 2012. Pokles přepravních výkonů činil v roce 2012 cca 5% a vezmeme-li v úvahu přibližně stejně velký nárůst v roce 2011, tak se přepravní výkony v roce 2012 dostaly zhruba zpět na úroveň roku 2010.
Podobný vývojový trend se vyskytl u železniční i u silniční nákladní dopravy. V železniční dopravě došlo u objemu přepravených věcí po nárůstu v roce 2011 opět k poklesu v roce 2012, a sice o necelých 5%, v roce 2013 pak opět dochází k mírnému nárůstu o 1,2%. Přepravní výkony nekopírují vývoj objemu přepravených věcí a pokračují v poklesu, v roce 2013 je tento meziroční pokles 2,1%.
Ve statistice železniční nákladní dopravy došlo v roce 2006 ke změně metodiky a nově byli do statistického zjišťování zahrnuti i dopravci, kteří provádějí neveřejnou dopravu (jedná se rovněž o komerční přepravu, ale na základě vzájemně dohodnutých podmínek), čímž došlo v daném roce k nárůstu jak přepravního výkonu, tak i objemu přepravených věcí. Údaje za rok 2005 tedy nejsou zcela porovnatelné s hodnotami v dalších letech. Hodnoty od roku 2007 jsou již metodicky zcela srovnatelné s rokem 2006 a vzájemně mezi sebou.
Objem přepravených věcí v roce 2013 v silniční nákladní dopravě po téměř 10 letech mírně vzrostl, a sice o necelá 4%. Klesající trend u tohoto ukazatele se objevoval již od roku 2004. Přepravní výkony za stejné období meziročně rovněž vzrostly a vrátily se zhruba na úroveň roku 2011. Nárůst v roce 2013 činil více než 7%.
Objem přepravených věcí v letecké nákladní dopravě, kde došlo ke stagnaci, a zejména pak její přepravní výkony v roce 2013 nekopírovaly vývoj v předcházejících letech. Přepravní výkon se zvýšil o téměř 50%. Rovněž výkon letišť zůstává v podstatě na úrovni předchozího roku. Co se týče vodní vnitrozemské dopravy, v roce 2013 vzrostl její objem, a sice o více než 8%, přepravní výkon se pak zvýšil o necelá 4%.
NEHODY
Policie ČR v roce 2013 šetřila celkem 84 398 silničních dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku nárůst o 3,7%. Nejméně nehod šetřila policie v roce 2009, což bylo pravděpodobně způsobeno i legislativní změnou od 1. 1.2009 zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. Nejvíce nehod bylo šetřeno v roce 1999. Nicméně, co se týče počtu usmrcených a těžce zraněných osob byl rok 2013 ve srovnání s předchozím rokem příznivější, dokonce počet 583 usmrcených osob (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody - tento počet byl ve stejném roce 654) byl v roce 2013 nejnižší od roku 1955 a poprvé se od tohoto roku dostal pod hranici 600 osob. Ani v jednom měsíci roku 2013 nepřekročil stejně jako v předchozích 2 letech měsíční počet usmrcených hranici 100 osob. Počet těžce zraněných v roce 2013 poklesl o 6,8% a byl nejnižší od roku 1990. Počet lehce zraněných rovněž velmi mírně poklesl o 0,1%. Odhad hmotné škody činil 6,28 mld. Kč., což je jen nepatrně více než v předchozím roce.
Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili téměř 86% nehod, při kterých zemřelo více než 90% z celkově usmrcených osob. Zvýšil se počet nehod zaviněných řidiči osobních a nákladních automobilů a významně více bylo i nehod motocyklů.
Co se týče časového rozložení nehod, nejvíce nehod připadá na říjen 2013, nejméně pak na březen. Nejvíce osob bylo usmrceno při dopravních nehodách v letních měsících červenci a v srpnu a nejméně v únoru. Ve vztahu ke dnům v týdnu připadá nejvíce nehod na pátek a nejméně na úterý. V roce 2013 bylo nejvíce evidovaných nehod v Praze a nejméně na území Karlovarského kraje. Nejvíce usmrcených osob bylo ve Středočeském kraji.
Z celkového počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v roce 2013 představují řidiči osobních automobilů více než 36%, spolujezdci v osobních automobilech necelých 14%, řidiči motocyklů necelých 11%, cyklisté necelých 10% a chodci téměř 23%.
V témže roce bylo opět zaznamenáno více než 13 tisíc případů, kdy viník z místa nehody ujel, což je téměř 16% z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel. Počet těchto nehod neustále narůstá a je vyšší než v r. 2012 o více než 8% a zvýšil se u nich i počet usmrcených osob.