Ročenka dopravy 2014

 zpět |  obsah 

Rozvoj dopravního sektoru v roce 2014

INFRASTRUKTURA

Výdaje do infrastruktury

Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury v roce 2014 poprvé po 6 letech opět vzrostly a činily cca 30,7 mld. Kč. Meziroční nárůst tvořil zhruba 12%. V předchozím období objem investičních finančních prostředků vložených do infrastruktury klesal od roku 2009 do roku 2013, kdy byl nejnižší od roku 2001, tedy za 12 let. Celkově lze charakterizovat vývojový trend investičních výdajů za posledních 20 let jako vzrůstající v letech 1993 až 1997, jako stagnaci v následujících 4 letech, tedy do roku 2001 a následně pak opět jako vzrůstající až do roku 2008, kdy se začaly projevovat důsledky hospodářské a ekonomické krize a trend se obrátil.

I přes opětovný nárůst v roce 2014, tvoří finanční objem vyjádřený v běžných cenách v tomto roce pouze 37% investičních nákladů roku 2008, kdy bylo do dopravní infrastruktury investováno téměř 83 mld. Kč, což bylo nejvíce finančních prostředků za posledních více než 20 let.

Obdobně jako v předcházejících letech pocházela i v roce 2014 většina investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), avšak jeho podíl na této částce činil o 12% méně než v roce 2013, tedy přibližně 81%. Investiční výdaje ze SFDI mírně meziročně poklesly, a sice o cca 570 mil. Kč, což činí asi 2,3%.

Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2014 0,72% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD), což je meziročně mírné navýšení, které však nedosahuje úrovně z roku 2012. V roce 2013 to bylo 0,71% HDP a v roce 2012 0,87% HDP. Vzhledem k tomu, že v roce 2011 tvořily investice 1,2% HDP, došlo postupně k poměrně výraznému snížení i u tohoto ukazatele a oproti roku 2010 došlo dokonce ke snížení na méně než polovinu, neboť v roce 2010 investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily 1,7% HDP.

Pokles investičních finančních prostředků vložených do pozemních komunikací pokračoval i v roce 2014. Snížení finančního objemu ve srovnání s rokem 2013 bylo však velmi nepatrné a činilo oproti roku 2013 cca 570 tis. Kč, což je zhruba 2%. Z toho investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, činily v roce 2014 asi 7,8 mld. Kč, což je o téměř 3 mld. Kč více než v roce 2013 a nejvíce za posledních 5 let. Procentuální podíl na celkových investičních nákladech do těchto pozemních komunikací byl v roce 2014 poměrně výrazný, a sice 47%.

Na rozdíl od předchozího období došlo po 5 letech u investičních výdajů železniční dopravy k poměrně výraznému nárůstu. Meziročně tyto finanční výdaje vzrostly o téměř 44%, avšak stále nedosáhly úrovně roku 2010.

Co se týče ostatních investičních výdajů, pokles byl zaznamenán u infrastruktury letišť, přibližně o 30% a nárůst pak zhruba o 50% u dopravy potrubní. Investiční výdaje do infrastruktury vnitrozemských vodních cest po poměrně výrazném poklesu v roce 2013 opět vzrostly, a sice o více než 40%, avšak nedosáhly ani úrovně z roku 2012.

Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury po několika letech stagnace v roce 2014 vzrostly asi o 20%. Před tím nezaznamenaly výraznější změnu během 8 let a nekopírovaly tak strmý pokles investičních výdajů za poslední období. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila a v roce 2013 došlo dokonce k velmi nepatrnému nárůstu nepřevyšující 1%.

Nárůst byl zaznamenán u všech druhů dopravy vyjma letecké a potrubní. Výdaje na opravu a údržbu vzrostly u železniční dopravy o zhruba 19%, u silniční dopravy o cca 21% a ne příliš významně u vnitrozemské vodní infrastruktury, a sice o 3%. Výdaje na opravu a údržbu u letecké infrastruktury poklesly o necelých 40% a pokles u potrubní dopravy činil zhruba 10%.

Silniční infrastruktura

V rámci výstavby dálniční sítě v roce 2014 pokračovala modernizace dálnice D1 Praha - Brno - Lipník nad Bečvou v úseku Mirošovice - Kývalka. Plně byly zprovozněny stavby „Modernizace D1 - úsek 05, EXIT 41 Šternov - EXIT 49 Psáře“ (délka cca 7,3 km) a „Modernizace D1 - úsek 09, EXIT 66 Loket - EXIT 75 Hořice“ (délka 9,6 km), částečně (jeden pás) pak stavby „Modernizace D1 - úsek 14, EXIT 104 Větrný Jeníkov - EXIT 112 Jihlava“ (délka 8,5 km) a „Modernizace D1 - úsek 21, EXIT 153 Lhotka - EXIT 162 Velká Bíteš“ (délka cca 9,0 km).

V roce 2014 pokračovala také výstavba silnic I. třídy včetně rychlostních silnic. Mezi zprovozněné stavby rychlostních silnic v roce 2014 patří například stavba „R6 MÚK Hostivice - větve“ zahájená v roce 2013. V roce 2014 byla rovněž zahájena poslední etapa rekonstrukce mimoúrovňové křižovatky na rychlostní komunikaci R46 v Brodku u Prostějova jako součást stavby „R46 Stavební úpravy MÚK Vranovice - Kelčice, MÚK Brodek u Prostějova - etapa II.B" (v roce 2011 byla modernizována mimoúrovňová křižovatka Vranovice - Kelčice a v roce 2013 byla dokončena jedna strana mimoúrovňové křižovatky v Brodku u Prostějova). Co se týče výstavby ostatních silnic I. třídy v roce 2014, realizovány byly například stavby „Silnice I/35 Bílý Kostel - Hrádek n. N.“, „Silnice I/44 Vlachov - Rájec“, „Silnice I/35 Valašské Meziříčí - Lešná, 2.etapa“, „Silnice I/50 Nesovice, křižovatka“ nebo „Silnice I/37 MÚK Stéblová“.

K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2014 patří například „Městský okruh Domažlická - Křimická v Plzni“ a „Silnice II/231 Plzeň, Plaská - Na Roudné - Chrástecká, 1.etapa“ v Plzeňském kraji, „Revitalizace území Sokolov, Svatava II.etapa (1.část)“ a „Revitalizace území Sokolov, Svatava II.etapa (2.část)“ v Karlovarském kraji nebo „II/353 D1 - Rytířsko - Jamné, 2.stavba“ a „II/602 hr. kraje - Pelhřimov, 6.stavba“ v kraji Vysočina. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury můžeme dále zařadit stavby „Přeložka silnic II/156 a II/157 - 4.etapa“ v Jihočeském kraji, „II/449 - Rýmařov - Ondřejov, rekonstrukce silnice km 0,00 - 11,40, II.stavba“ v Moravskoslezském kraji nebo „Rekonstrukce silnice II/408 Dyjákovice průtah“ v Jihomoravském kraji.

Železniční infrastruktura

V roce 2014 opět pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová - Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN pokračovala v roce 2014 v úseku Praha - Plzeň stavba „Modernizace trati Rokycany - Plzeň“ s plánovaným dokončením v roce 2016. V úseku Cheb - státní hranice byla v roce 2014 zahájena stavba „Optimalizace trati Cheb - státní hranice, 1. stavba - I. etapa“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2015.

Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN byla v roce 2014 dokončena stavba „Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I“. Zároveň v roce 2014 pokračovaly i realizace staveb „Modernizace trati Tábor - Sudoměřice“ a „Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí, 2. část, Horusice - Veselí“, obě s plánovaným dokončením v roce 2016. V roce 2014 byly rovněž zahájeny stavby „Modernizace trati Veselí n. L. - Tábor, II. část, úsek Veselí n. L. - Doubí u Tábora, 1.etapa Veselí n. L. - Soběslav“ s předpokládaným dokončením v roce 2015 a „Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí, 1.část, Ševětín - Horusice“ s předpokládaným dokončením v roce 2016.

V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala i modernizace důležitých železničních uzlů, jejímž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V roce 2014 byla ukončena například realizace stavby „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. TŽK“. Nadále pak pokračovala i realizace dalších významných uzlů jako jsou stavby „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, „Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 2. stavba“, „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“ a „Optimalizace trati Bystřice nad Olší - Český Těšín, 2. část - žst. Český Těšín“, všechny s plánovaným dokončením v roce 2015, nebo „Rekonstrukce žst. Olomouc“ s plánovaným dokončením v roce 2016. V pražském uzlu v roce 2014 pokračovala realizace staveb „Optimalizace trati Praha-Bubeneč - Praha-Holešovice“ a „Modernizace traťového úseku Praha-Běchovice - Úvaly“, obě s předpokládaným dokončením v roce 2015. Rovněž byla zahájena i realizace stavby „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař - Praha hl. n., I.část - žst. Praha Hostivař“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2016.

Mezi další významné investiční akce patří stavby zajišťující interoperabilitu železniční sítě. V roce 2014 pokračovala výstavba digitálního rádiového systému GSM-R na dalších úsecích, zahájeny byly například stavby „GSM-R Kolín - Havlíčkův Brod - Křižanov - Brno“ a „GSM-R uzel Praha (Beroun - Praha - Benešov)“. V roce 2014 pokračovaly i investice do železniční infrastruktury pro rozvoj příměstské dopravy a integrovaných dopravních systémů. Zahájena byla například stavba „Modernizace trati Hradec Králové - Pardubice - Chrudim, 1.stavba, zdvoukolejnění úseku Stéblová - Opatovice nad Labem“.

Infrastruktura vodní vnitrozemské dopravy

Na čerpání finančních prostředků se v roce 2014 nejvýznamnější měrou podílela podobně jako v roce předcházejícím investiční akce „Sportovní přístav Hluboká nad Vltavou“, jejímž cílem bylo vybudování přístavu pro 73 malých plavidel a 2 osobní lodě. Tato stavba byla v roce 2014 dokončena.

Dále byla v témže roce zahájena realizace investičních akcí vodního díla Velký Osek, modernizace plavební komory a modernizace plavební komory Brandýs nad Labem. Další investiční akce byly zahájeny s cílem rozvoje turistického ruchu v dotčených lokalitách malých přístavů a přístavišť. V roce 2014 byla na Baťově kanálu zahájena výstavba akce Rekreační přístav Petrov a na řece Vltavě Přístaviště Purkarec a byly dokončeny práce na výstavbě malých přístavišť na řece Labi v lokalitách Dolní Zálezly, Libochovany, Lovosice, Nučnice a Libotenice. Z pohledu rekreační plavby nejvýznamnější událostí bylo zahájení stavby nové plavební komory u jezu Hněvkovice.

I v roce 2014 se nadále intenzivně pokračovalo na projektové přípravě velkých strategických staveb typu Plavebního stupně Děčín a Stupně Přelouč II.

Infrastruktura letecké dopravy

Nejvýznamnější čerpání v oblasti investičních nákladů na letišti v Praze bylo na stání č. 14, které bylo dokončeno až v roce 2015, obměny RTG zařízení v třídírně zavazadel Terminálu 2 a dále pak na rekonstrukci pojezdové dráhy TWY G. Podstatnou část výdajů na opravy a údržbu na témže letišti tvořily výdaje do oprav budov a zařízení, údržba hlavní dráhy RWY 04/22 a přilehlých komunikací a oprava odstavných a pojezdových ploch letiště.

Co se týče nákladů na ostatních letištích, k významným projektům pak patří generální oprava pojezdové dráhy A na letišti Brno – Tuřany a na letišti v Karlových Varech pak technické zhodnocení bezpečnostních detektorů a letištního informačního systému a náklady na opravu a údržbu strojů, přístrojů a zařízení.

SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK

Podle informací z Centrálního registru vozidel se snížil v roce 2014 meziročně počet motorových vozidel registrovaných v ČR o 13,5%. K 1. lednu 2014 bylo registrováno 5 500 560 motorových vozidel, celkový počet registrovaných vozidel včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií byl pak v k tomuto datu necelých 7 miliónů.

Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2014 pokračuje ve svém trvale růstovém trendu. V absolutních číslech se jedná o nárůst více než 100 tis. vozidel, což tvoří meziroční nárůst 2,2%. Celkový počet osobních automobilů překročil již k 1. 1. 2012 4,5 mil. hranici a v současné době s počtem 4,8 mil. tvoří více než 80% z celkového počtu vozidel registrovaných v Centrálním registru vozidel. Co se týče stáří osobních vozidel, téměř 60% je starší než 10 let a zhruba 80% je starší než 5 let.

Počet registrovaných nákladních vozidel rovněž meziročně vzrostl, a sice o necelá 3%. Mírně vzrostl počet vozidel mladších než 2 roky, a sice o necelá 4% a současně byl zaznamenán nárůst o více než 8% u počtu těchto vozidel starších než 10 let. Procentuální podíl nákladních vozidel starších než 10 let je však výrazně nižší než u osobních automobilů, neboť tvoří necelých 40%.

V roce 2014 došlo rovněž k mírnému nárůstu počtu mikrobusů a autobusů o necelé 1%, k nárůstu počtu návěsů o cca 5% a i k nárůstu počtu přívěsů o zhruba 8%. Počet silničních tahačů dlouhodobě klesá, podle informací z Centrálního registru poklesl jejich počet za posledních 10 let na téměř čtvrtinu. V roce 2014 tvořil meziroční pokles počtu silničních tahačů 13%. V témže roce rovněž o 1,3% poklesl počet speciálních automobilů a počet motocyklů naopak mírně vzrostl, a sice o 2,2%.

PŘEPRAVA

Celkový přepravní výkon v osobní dopravě v roce 2014 mírně vzrostl, a sice o necelá 3%, velmi nepatrně vzrostl i počet přepravených osob, kde nárůst nepřesáhl 1%. Vývoj posledních 4 let u tohoto ukazatele lze tedy spíše pokládat za stagnaci.

Celkový pokles přepravního výkonu v osobní dopravě v roce 2010 byl způsoben i poklesem individuální automobilové dopravy (IAD), jehož odborný odhad vychází i z údajů o vozových kilometrech získávaných ze sčítání silničního provozu, které se v ČR realizuje každých 5 let. V roce 2010 byla metodika celostátního sčítání silničního provozu změněna. Po mírném nárůstu IAD v roce 2011 došlo v roce 2012 k poklesu i u tohoto ukazatele. V roce 2013 se trend obrátil a výkony i počet přepravených osob v rámci IAD opět vzrostly. Tento nárůst pokračoval i v roce 2014. Co se týče veřejné osobní dopravy, došlo k nárůstu o zhruba 3% procenta u výkonů a k nepatrnému poklesu o méně než 1% u počtu přepravených osob. V posledním případě lze tyto ne příliš významné změny charakterizovat spíše jako stagnaci.

Železniční doprava pokračuje ve svém nárůstu i v roce 2014, i když tempo růstu se oproti předcházejícímu roku výrazně zpomalilo. Přepravní výkony meziročně vzrostly o asi 2,6%, počet přepravených osob opět spíše stagnoval, neboť vzrostl pouze o necelé 1%. Přepravní výkony v osobní železniční dopravě rostou již 5. rokem po sobě a jsou nejvyšší od roku 2000.

V roce 2014 se trend poklesu autobusové dopravy obrátil a došlo k mírnému nárůstu jak u počtu přepravených osob, tak i u přepravních výkonů. Meziroční nárůst činil zhruba 3,5% u počtu přepravených osob a téměř 11% u přepravních výkonů, který je nejvyšší za poslední 4 roky. I přes nárůst počtu cestujících v roce 2014, je tato hodnota druhá nejnižší za posledních 10 let.

Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2014 oproti předchozímu roku k nárůstu o zhruba 18% u počtu přepravených osob a o téměř 28% u přepravních výkonů. Letecká osobní doprava po mnohaletém nárůstu, kdy výjimku tvořil pouze pokles přepravních výkonů v roce 2010, pokračuje v klesajícím trendu v roce 2014 u počtu přepravených osob o 8,6%. Přepravní výkony naopak v meziročním srovnání velmi mírně vzrostly, a sice o zhruba 1,6%. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR pak v roce 2014 o 1,5% vzrostl.

Co se týče nákladní dopravy, celkový objem přepravených věcí v roce 2014 opět vzrostl, a sice o necelých 10%. Přepravní výkon pak víceméně stagnoval, neboť jeho pokles činil výrazně méně než 1% a uchovává si tak úroveň z roku 2011. Objem přepravených věcí je nevyšší za posledních 6 let.

Růstový vývojový trend se vyskytuje i u objemu přepravených věcí v železniční dopravě, kde tento ukazatel poměrně výrazně meziročně vzrostl, a sice o 9%, a i u přepravních výkonů s nárůstem o necelých 5%.

Ve statistice železniční nákladní dopravy došlo v roce 2006 ke změně metodiky a nově byli do statistického zjišťování zahrnuti i dopravci, kteří provádějí neveřejnou dopravu (jedná se rovněž o komerční přepravu, ale na základě vzájemně dohodnutých podmínek), čímž došlo v daném roce k nárůstu jak přepravního výkonu, tak i objemu přepravených věcí. Údaje za rok 2005 tedy nejsou zcela porovnatelné s hodnotami v dalších letech. Hodnoty od roku 2007 jsou již metodicky zcela srovnatelné s rokem 2006 a vzájemně mezi sebou.

Objem přepravených věcí v roce 2014 v silniční nákladní dopravě po téměř 10 letech již druhým rokem meziročně vzrostl, a sice o téměř 10% a dostal se tak zhruba na úroveň roku 2009. Klesající trend u tohoto ukazatele se objevoval již od roku 2004. Přepravní výkony za stejné období na rozdíl od předchozího roku meziročně klesly o necelá 2% a dostaly se pod úroveň roku 2011.

U objemu přepravených věcí v letecké nákladní dopravě dochází již 3. rokem ke stagnaci a rovněž výkon letišť zůstává v podstatě na úrovni předchozího roku. Přepravní výkony naopak v roce 2014 opět poměrně výrazně vzrostly, a sice o 44% a oproti roku 2012 jsou dvojnásobné. Co se týče vnitrozemské vodní dopravy, v roce 2014 vzrostl její objem o zhruba 10%, přepravní výkon se pak naopak o 5% snížil.

NEHODY

Policie ČR v roce 2014 šetřila celkem 85 859 silničních dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku nárůst o 1,7%. Tempo růstu se meziročně mírně snížilo. Nejméně nehod šetřila policie v roce 2009, což bylo pravděpodobně způsobeno i legislativní změnou od 1. 1.2009 zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. Nejvíce nehod bylo šetřeno v roce 1999, a sice 225 690. Nicméně i když došlo k nárůstu počtu usmrcených osob v roce 2014 ve srovnání s předchozím rokem, byl tento počet 629 (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody - tento počet byl ve stejném roce 688) od roku 1961 2. nejnižší. Nejméně usmrcených bylo právě v roce 2013, který byl tedy z hlediska tohoto ukazatele od roku 1961 nejlepší.

Ani v jednom měsíci roku 2014 nepřekročil stejně jako v předchozích 4 letech měsíční počet usmrcených hranici 80 osob. Počet těžce zraněných v roce 2014 poklesl o necelé 1% a byl nejnižší od roku 1990. Počet lehce zraněných naopak meziročně o 4,8% vzrostl. Odhad hmotné škody činil 4,93 mld. Kč., což je pokles o 1,3% oproti předchozímu roku.

Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili téměř 84,8% nehod, při kterých zemřelo více než 92% z celkově usmrcených osob. Zvýšil se počet nehod zaviněných řidiči motocyklů o téměř 10% a naopak snížil se počet nehod zaviněných nákladními automobily.

V oblasti nehod zaviněných alkoholem bylo za rok 2014 evidováno 4 637 nehod, což je 6% z celkového počtu nehod, při kterých bylo 63 usmrcených osob, tj. více než 10% z celkového počtu. V porovnání s předchozím rokem je sice počet nehod opět nižší, ale počet usmrcených se zvýšil o 11 a počet zraněných o 60 osob. Nejvyšší podíl těchto nehod je u cyklistů, kteří pod vlivem alkoholu zavinili téměř třetinu z celkového počtu jimi zaviněných nehod, následují řidiči mopedů s 20% a chodci s 16%. V roce 2014 bylo rovněž evidováno přes 250 nehod, kde řidič byl pod vlivem jiných návykových látek, při těchto nehodách zahynulo 6 lidí a dalších 138 bylo zraněno.

Co se týče časového rozložení nehod, nejvíce nehod připadá stejně jako v předchozím roce na říjen 2014, nejméně pak na únor. Avšak nejvíce usmrcených osob při dopravních nehodách bylo v září a v červenci, nejméně podobně jako počet dopravních nehod v měsíci únoru. Ve vztahu ke dnům v týdnu připadá nejvíce nehod na pátek a nejméně na neděli. V počtu usmrcených osob byly nejhorší víkendové dny pátek a sobota. V roce 2014 bylo nejvíce evidovaných nehod opět v Praze a nejméně na území Karlovarského kraje. Nejvíce usmrcených osob bylo ve Středočeském kraji.

Z celkového počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v roce 2014 představují řidiči osobních automobilů téměř 39%, spolujezdci v osobních automobilech více než 13%, řidiči motocyklů necelých 12%, cyklisté 9% a chodci téměř 18%.

V témže roce bylo opět zaznamenáno více než 14 tisíc případů, tj. 16,5% z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, kdy viník z místa nehody ujel. Počet těchto nehod neustále narůstá a je vyšší než v r. 2013 o více než 5%. V těchto případech se ale snížil meziročně počet usmrcených osob i počet zraněných.