Ročenka dopravy 2016
zpět
obsahRozvoj dopravního sektoru v roce 2016
INFRASTRUKTURA
Výdaje do infrastruktury
Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury na rozdíl od předchozího roku v roce 2016 meziročně poklesly na zhruba 43,5 mld. Kč. Pokles výdajů sice nedosáhl úrovně z roků 2012 – 2014, ale i tak byl poměrně významný a tvořil asi 24 %. V absolutní částce pak byl tento pokles vyšší než 14 mld. Kč. Jedním z důvodů nárůstu investic v roce 2015 oproti předchozímu období bylo i dočerpávání finančních prostředků z Operačního programu Doprava. Celkově lze charakterizovat vývojový trend investičních výdajů za posledních 20 let jako vzrůstající v letech 1993 až 1997, jako stagnaci v následujících 4 letech, tedy do roku 2001 a následně pak opět jako vzrůstající až do roku 2008, kdy se začaly projevovat důsledky hospodářské a ekonomické krize a trend se obrátil. Od roku 2009 do roku 2013 objem investičních finančních prostředků vložených do infrastruktury klesal a v roce 2013 byl nejnižší od roku 2001, tedy za 12 let a tvořil pouhou třetinu hodnoty z roku 2008. V tomto roce bylo do dopravní infrastruktury vynaloženo téměř 83 mld. Kč, což bylo nejvíce finančních prostředků za posledních více než 20 let.
Stejně jako v předcházejících letech pocházela i v roce 2016 většina investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a jeho podíl na této částce tvořil přibližně 90 %, což je zhruba stejně jako v předchozím roce. Investiční výdaje ze SFDI meziročně rovněž poklesly asi o 25 % a dosáhly hodnoty necelých 39 mld. Kč.
Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2016 0,95 % HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD), což je meziročně snížení o 25 %, a dosáhly u tohoto ukazatele zhruba úrovně z roku 2012. Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD) v roce 2015 1,26 % HDP, v roce 2014 tvořily tyto výdaje 0,78 %, v roce 2013 to bylo 0,71 % HDP a v roce 2012 0,87 % HDP. Vzhledem k tomu, že v roce 2010 investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily 1,7 % HDP, je hodnota v roce 2016 téměř poloviční.
V roce 2016 se po několikaletém klesajícím trendu investičních finančních prostředků vložených do pozemních komunikací do roku 2014 a následném poměrně výrazném nárůstu v roce 2015 objevil opět u tohoto ukazatele pokles. Nebyl však nijak výrazný, a sice necelých 5 % a výdaje se přiblížily zhruba hodnotě roku 2012. Z toho investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, činily v roce 2016 asi 5,3 mld. Kč, což je téměř o 6 mld. Kč méně než v roce 2015. Procentuální podíl na celkových investičních nákladech do pozemních komunikací s hodnotou 23 % byl v roce 2016 výrazně nižší než v předchozím roce, kdy tvořil téměř polovinu celkových investic.
V roce 2016 rovněž poklesly investiční výdaje do železniční dopravní infrastruktury a ve srovnání s poklesem u investic do pozemních komunikací byl tento pokles výraznější a činil více než 40 %, nedosáhly však výše v krizovém období a vrátily se tak na úroveň roku 2009.
Co se týče ostatních investičních výdajů v roce 2016, pokles byl zaznamenán i u infrastruktury vnitrozemských vodních cest a činil téměř 36 % a v oblasti potrubní dopravy klesly tyto náklady na méně než polovinu. Investiční náklady do infrastruktury letišť ve srovnání s rokem 2015 jako jediné poměrně významně vzrostly, nárůst činil téměř 80 %.
Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury po letech stagnace až do roku 2013, 20% nárůstu v roce 2014 a 50% nárůstu v roce 2015 v roce 2016 víceméně opět stagnovaly. Před tím až do roku 2014 nezaznamenaly výraznější změnu během 8 let a nekopírovaly tak strmý pokles investičních výdajů během krizového období. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila a v roce 2013 došlo dokonce k velmi nepatrnému nárůstu nepřevyšující 1 %.
Co se týče jednotlivých druhů dopravy, nárůst byl zaznamenán u silniční a letecké dopravy. U silniční dopravy tyto výdaje vzrostly o 11 % a výdaje na opravu a údržbu letišť vzrostly v roce 2016 o 33 %. Naopak za stejné období poklesly výdaje na opravu a údržbu u železniční dopravy o zhruba 14 %, u vnitrozemské vodní infrastruktury o necelých 18 % a pokles u těchto výdajů do potrubní dopravy byl zhruba 36 %.
Silniční infrastruktura
V rámci výstavby dálniční sítě v roce 2016 pokračovala modernizace a výstavba dálnice D1 Praha - Brno - Vyškov - Hulín - Přerov - Lipník nad Bečvou - Bělotín - Ostrava - státní hranice ČR/Polsko. Zprovozněny byly stavby „D1 Modernizace - úsek 03, EXIT 29 Hvězdonice - EXIT 34 Ostředek“ a „D1 Modernizace - úsek 25, EXIT 178 Ostrovačice - EXIT 182 Kývalka“. V témže roce na dálnici D1 nadále pokračovaly i stavby „D1 Modernizace - úsek 18, EXIT 134 Měřín - EXIT 141 V. Meziříčí západ“ s plánovaným dokončením v roce 2017 a „D1 0137 Přerov - Lipník“ s plánovaným dokončením v roce 2018. Zahájeny na dálnici D1 v roce 2016 pak byly stavby „D1 Modernizace - úsek 06, EXIT 49 Psáře - EXIT 56 Soutice“ a „D1 Modernizace - úsek 22, EXIT 162 Velká Bíteš - EXIT 168 Devět Křížů“ s plánovaným dokončením v roce 2017 a „D1 Modernizace - úsek 15, EXIT 112 Jihlava - EXIT 119 Velký Beranov“ s plánovaným dokončením v roce 2018. V roce 2016 pokračovala i výstavba dalších dálnic. Na dálnici D8 Praha - Lovosice - Ústí nad Labem - státní hranice ČR/SRN byla v roce 2016 zprovozněna poslední stavba, a to „D8 0805 A - Trasa dálnice Lovosice - Řehlovice“. Na dálnici D0 (Pražský okruh) byla v roce 2016 dokončena stavba „D0 510 Satalice - Běchovice, oprava“. Co se týče dálnice D3 Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice ČR/Rakousko, v roce 2016 jednak pokračovala realizace staveb „D3 0308C Veselí nad Lužnicí - Bošilec“ a „D3 0309/III Borek - Úsilné“ s plánovaným dokončením v roce 2017 a jednak byla zahájena realizace stavby „D3 0309/I Bošilec - Ševětín“ s plánovaným dokončením v roce 2019. V roce 2016 rovněž pokračovala na dálnici D4 Praha - Příbram - Nová hospoda (I/20) stavba „D4 Skalka - křiž. II/118“ s plánovaným dokončením v roce 2017 a na dálnici D7 Praha - Slaný - Chomutov byla zahájena stavba „D7 Postoloprty - MÚK Bítozeves“ s plánovaným dokončením v roce 2018.
V roce 2016 pokračovala také výstavba silnic I. třídy. Mezi zprovozněné stavby v roce 2016 patří například „I/27 Velemyšleves - obchvat a přemostění Chomutovky“, „I/49 Vizovice - Lhotsko“, „I/26 Staňkov přeložka“, „I/9, I/16 Mělník obchvat 1. stavba“, „I/35 Rožnov pod Radhoštěm - křižovatka“, „I/38 Nová Ves, most ev. č. 38-034 přes trať ČD“, „I/26 Plzeň most ev. č. 26-009.. 1,2 (Letná)“ nebo „I/38 Malín, rekonstrukce mostu ev. č. 38-042“.
K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2016 patří například „II/347 Světlá nad Sázavou - D1, 2. stavba“ a „II/388 Bobrová - Zvole, 1. úsek“ v kraji Vysočina, „Silnice II/495 Uherský Ostroh - Hluk, 2. etapa“ a „Silnice II/428 Počenice, průjezdní úsek“ ve Zlínském kraji nebo „II/422 Podivín - Lednice“ a „III/40819 Hradiště průtah“ v Jihomoravském kraji. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury v roce 2016 můžeme dále zařadit stavby „II/150 Brzotice, rekonstrukce mostu -ev. č. 150-012“ ve Středočeském kraji, „Mosty ev.č. 1403-1 a 1403-2 Zátaví“ v Jihočeském kraji, „III/16910 Srní - Antýgl“ v Plzeňském kraji nebo „Silnice III/28116 Borek - Troskovice“ v Libereckém kraji.
Železniční infrastruktura
V roce 2016 opět pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová - Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN pokračovala v roce 2016 v úseku Praha - Plzeň realizace stavby „Modernizace trati Rokycany - Plzeň“ s plánovaným dokončením v roce 2019. V témže úseku byla koncem roku 2016 rovněž zahájena stavba „Optimalizace trati Beroun (včetně) - Králův Dvůr“ s plánovaným dokončením v roce 2019.
Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN byly v roce 2016 dokončeny stavby „Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí, 1. část, Ševětín - Horusice“, „Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí, 2. část, Horusice - Veselí“ a „Modernizace trati Tábor - Sudoměřice“.
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala i modernizace důležitých železničních uzlů, jejímž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V roce 2016 byla ukončena například realizace staveb „Optimalizace trati Bystřice nad Olší - Český Těšín, 2. část - žst. Český Těšín“ nebo „Rekonstrukce žst. Olomouc“. V železničním uzlu Plzeň v roce 2016 jednak pokračovala realizace stavby „Uzel Plzeň, 1. stavba - přestavba pražského zhlaví“ s plánovaným dokončením v roce 2017 a jednak byla zahájena stavba „Uzel Plzeň, 2. stavba - přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská“ s plánovaným dokončením v roce 2019. V pražském uzlu byly v roce 2016 dokončeny stavby „Modernizace traťového úseku Praha-Běchovice - Úvaly“ a „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař - Praha hl. n., I. část - žst. Praha Hostivař“.
Mezi další významné investiční akce patří i výstavba digitálního rádiového systému GSM-R. V roce 2016 byly například dokončeny stavby „GSM-R Benešov -Votice“ nebo „GSM-R III. koridor Beroun - Plzeň - Cheb“ (kromě úseků, na kterých probíhají další investiční akce). V roce 2016 pokračovaly i investice do železniční infrastruktury pro rozvoj příměstské dopravy a integrovaných dopravních systémů, dokončena byla například stavba „Revitalizace trati Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany“. Významnou událostí v roce 2016 bylo rovněž zahájení provozu nového Centrálního dispečerského pracoviště v Praze v areálu na Balabence (dokončení stavby „CDP Praha“).
Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy
Na čerpání finančních prostředků se v roce 2016 významnou měrou podílela investiční akce stavby nové plavební komory u jezu Hněvkovice s navazujícími úpravami koryta a dolní rejda plavební komory vodního díla Hněvkovice, představující dokončení vltavské vodní cesty v úseku VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou. Dále pak probíhající modernizace rejd plavební komory Kořensko a dokončený kapitanát v přístavu v Hluboké nad Vlavou.
Významné finanční prostředky byly také vynaloženy na intenzivní přípravu dalších investičních akcí komplexního rozvoje celé sítě dopravně významných vodních cest.
Infrastruktura letecké dopravy
Nejvýznamnější čerpání v oblasti investičních nákladů na letišti v Praze bylo v roce 2016 na rekonstrukci pojížděcí dráhy TWY F a TWY H+H1, na interiér příletové haly Terminálu 1 včetně rekonstrukce podhledu, na rekonstrukci odstavné plochy v areálu JIH a dále pak na rozšíření čističky odpadních a kanalizačních vod v areálu JIH a pasové filtry na Terminálu 1. Podstatnou část výdajů na opravy a údržbu na témže letišti tvořily výdaje na opravy budov a zařízení, na opravu vzletové a přistávací dráhy RWY 12/ 30 a na opravu pojezdových drah TWY L a TWY G.
SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK
Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2016 počet motorových vozidel registrovaných v ČR o 3,5 % zvýšil. O stejné procento pak vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií a činil téměř 7,6 miliónů.
Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2016 opět meziročně vzrostl. V absolutních číslech se jedná o nárůst asi 190 tis. vozidel, což tvoří téměř 4 %. Tempo růstu se oproti předchozímu roku, kdy počet osobních automobilů překročil k 1. 1. 2016 hranici 5 mil., zpomalilo. K 1. 1. 2017 tvořil tento počet 5 307 808 více než 90 % z celkového počtu motorových vozidel registrovaných v Centrálním registru vozidel. Co se týče stáří osobních vozidel, 60 % je starší než 10 let a zhruba 80 % je starší než 5 let. Tento poměr se meziročně příliš nemění.
Počet registrovaných nákladních vozidel rovněž meziročně vzrostl, a sice o více než 3 %. I v této kategorii se tempo růstu zpomalilo. Opět rovněž vzrostl počet vozidel mladších než 2 roky, a sice téměř o 13 % a současně byl zaznamenán nárůst o téměř 13 % u počtu těchto nákladních vozidel starších než 10 let. Za posledních 5 let se počet v této kategorii vozidel zvýšil o více než polovinu. Procentuální podíl nákladních vozidel starších než 10 let je však výrazně nižší než u osobních automobilů, neboť tvoří zhruba 46 %. Tento podíl však neustále narůstá, meziročně se zvýšil zhruba o 4 %.
V roce 2016 došlo rovněž k velmi mírnému nárůstu počtu mikrobusů a autobusů nepřesahující 1 % a k nárůstu počtu přívěsů o více než 4 %. Počet návěsů víceméně stagnoval. Dlouhodobý trvalý pokles je zaznamenán u silničních tahačů, podle informací z Centrálního registru vozidel poklesl jejich počet za posledních 10 let na méně než pětinu. V roce 2016 tvořil meziroční pokles počtu silničních tahačů 15 %. V témže roce velmi nepatrně poklesl počet speciálních automobilů, pokles byl zhruba 1 % a počet motocyklů pak vzrostl o necelá 3 %.
PŘEPRAVA
Celkový přepravní výkon v osobní dopravě v roce 2016 opět vzrostl, a sice o 4,5 %, rovněž vzrostl počet přepravených osob zhruba o 4,2 %. Vývoj tohoto ukazatele až do roku 2014 neměl výraznější výkyvy, poslední 2 roky dochází k nárůstu.
Co se týče veřejné osobní dopravy, došlo k téměř 4 % nárůstu u počtu přepravených osob a téměř 6% nárůstu u přepravních výkonů, což je v obou případech výrazně více než v předchozím roce.
Železniční doprava pokračuje ve svém nárůstu i v roce 2016 a tempo růstu se oproti předcházejícímu roku zejména u přepravních výkonů opět zvýšilo. Přepravní výkony meziročně vzrostly o více než 6,5 %, počet přepravených osob opět spíše stagnoval, neboť vzrostl pouze nepatrně, a sice o 1,5 %. Přepravní výkony v osobní železniční dopravě rostou již 7. rokem po sobě a jsou nejvyšší od roku 2000.
U počtu přepravených osob v autobusové dopravě se v roce 2016 trend obrátil a došlo k více než 5% poklesu. Přepravní výkony naopak o 2,6 % vzrostly a jsou nejvyšší za posledních 5 let a druhé nejvyšší za posledních 15 let. Přepravní výkony i počet přepravených cestujících v MHD zaznamenaly v roce 2016 rovněž nárůst, výkony vzrostly téměř o 8 %, objem přepravy pak o 5,5 %. Tento nárůst byl však částečně způsoben změnou metodiky.
Co se týče individuální automobilové dopravy, po mírném nárůstu v roce 2011 došlo v roce 2012 u tohoto ukazatele k poklesu. V roce 2013 se trend obrátil a výkony i počet přepravených osob v rámci IAD opět vzrostly. Tento nárůst pokračoval i v letech 2014 – 2016.
Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2016 oproti předchozímu roku opět k poklesu o zhruba 11 % u počtu přepravených osob a o necelých 10 % u přepravních výkonů. Letecká osobní doprava po několikaletém poklesu opět vzrostla. Počet přepravených cestujících se zvýšil o zhruba 11 % a přepravní výkony pak vzrostly o více než 5 %. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR pak v roce 2016 opět o 7,3 % vzrostl a dosáhl nejvyšší hodnoty.
Co se týče nákladní dopravy, po několikaletém růstu objemu přepravených věcí i přepravních výkonů se v roce 2016 trend obrátil a došlo k poklesu u objemu přepravy o necelá 2 % a u přepravních výkonů byl pokles významnější, a sice více než 11 %. I tak zůstává přepravní objem nejvyšší za posledních 8 let, přepravní výkon se přiblížil úrovni z roku 2012.
Mírný růstový vývojový trend zůstává zachován u objemu přepravených věcí a přepravních výkonů v železniční dopravě, kde tyto ukazatele opět meziročně vzrostly o necelé 1 % resp. o 2,3 %. Nárůst výkonů v železniční nákladní dopravě pokračuje již 4. rokem po sobě.
Objem přepravených věcí v silniční nákladní dopravě po téměř 10 letech poklesu do roku 2012 a následnému 3letému nárůstu do roku 2015, v roce 2016 opět mírně poklesl, a sice o 1,6 %, i tak je druhý nevyšší za posledních 8 let. U přepravních výkonů bylo zaznamenáno výraznější 11% snížení.
U objemu přepravených věcí v letecké nákladní dopravě došlo v roce 2015 po 3 letech stagnace k poklesu zhruba o třetinu a rovněž o 11 % poklesly meziročně přepravní výkony. V roce 2016 zůstává letecká nákladní doprava na úrovni předchozího roku. Výkony letišť v roce 2016 poměrně významně vzrostly, a sice o třetinu. Co se týče vnitrozemské vodní dopravy v roce 2016, její objem klesl o zhruba 4 %, přepravní výkon se naopak o necelých 6 % zvýšil.
NEHODY
V roce 2016 šetřila Policie ČR 98 864 dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku nárůst o 6,2 %. Tempo růstu se meziročně mírně zpomalilo, nicméně počet nehod roste, vyjma roku 2011, od roku 2009. Tento rok byl zlomový ve smyslu proběhnuté legislativní změny (platné od 1. 1. 2009) zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. I to byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč v roce 2009 šetřila Policie ČR nejméně nehod. Nejvíce nehod bylo šetřeno v roce 1999, a sice 225 690.
Přestože počet šetřených nehod již několik let po sobě vzrůstá, byl počet osob usmrcených při dopravních nehodách za rok 2016 nejnižší od roku 1961, od něhož dopravní policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti. V tomto roce byl počet usmrcených 545 (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody – tento počet byl ve stejném roce 611) a jednalo se tedy o meziroční pokles 17,4 %. Naopak nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1969, a sice 1758.
U ostatních ukazatelů bezpečnosti rok 2016 již tolik úspěšný nebyl. Počet těžce zraněných osob mírně vzrostl, a sice o 1,6 %, přesto byl tento počet druhý nejnižší od roku 1961. Nejlepším rokem ve vztahu k tomuto ukazateli zůstává rok 2015. Nejvíce těžce zraněných osob při dopravních nehodách bylo opět v roce 1969. Počet lehce zraněných rovněž vzrostl, i když nárůst byl pouhých 0,3 %. Odhad hmotné škody dosáhl 5,8 mld. Kč, což je oproti předchozímu roku téměř 7 % nárůst. Průměrná škoda při jedné silniční dopravní nehodě, kterou šetřila policie, je téměř 60 000Kč.
Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili asi 84 % nehod, při kterých zemřelo 91 % z celkově usmrcených osob. Oproti loňskému roku je usmrcených při těchto nehodách o 105 méně. K usmrcení 24 osob došlo dále u nehod zaviněných řidiči nemotorových vozidel a 21 osob u nehod zaviněných chodci. Zvýšil se i počet nehod zaviněných řidiči osobních automobilů o 6,1 %, nákladních automobilů bez přívěsu o 7,2%, s přívěsem o 5,4% a autobusů o 1 %. Mírně se snížil počet nehod zaviněných cyklisty.
V oblasti nehod zaviněných alkoholem bylo za rok 2016 evidováno 4 373 nehod, což je téměř 4,5 % z celkového počtu nehod, při kterých bylo 52 usmrcených osob, tj. 9,5 %. V porovnání s předchozím rokem je počet nehod o 171 nižší a nižší o 10 osob je také počet usmrcených. V roce 2016 bylo rovněž evidováno přes 250 nehod, kde byl řidič pod vlivem jiných návykových látek, při těchto nehodách zahynulo 10 osob. V této oblasti došlo jak k poklesu počtu dopravních nehod, tak počtu usmrcených.
Co se týče časového rozložení nehod, nejvíce nehod bylo registrováno v říjnu, který byl nejtragičtějším měsícem i z hlediska počtu 62 usmrcených osob. Nejméně nehod šetřila policie stejně jako v roce 2015 v únoru 2016. Nejmenší počet usmrcených osob byl v lednu. Ve vztahu ke dnům v týdnu připadá opět nejvíce nehod na pátek a nejméně na neděli. V počtu usmrcených osob byl nejhorším dnem pondělí a víkendové dny pátek a sobota. V roce 2016 bylo nejvíce evidovaných nehod opět v Praze a nejméně stejně jako v roce 2015 na území Karlovarského kraje. Nejvíce usmrcených osob bylo stejně jako v předchozích letech ve Středočeském kraji, a sice 5krát více než na území hlavního města Prahy.
Z celkového počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v roce 2016 představují řidiči a spolujezdci osobních automobilů přes 55 %, řidiči motocyklů téměř 11 %, cyklisté necelých 9 % a chodci více než 20 %.
V témže roce bylo opět zaznamenáno více než 16 tisíc případů, tj. téměř 20 % z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, kdy viník z místa nehody ujel. Počet těchto nehod neustále narůstá a je vyšší než v r. 2015 o 6,8 %. V těchto případech se za rok 2016 snížil počet usmrcených osob o 4.
Každý den šetřila policie na území ČR v průměru 270 nehod, bylo usmrceno 1,5 osoby a necelých 74 osob bylo zraněno. Co se týče odhadu hmotné škody, na každý den připadá v průměru škoda téměř 16 mil. Kč.