Ročenka dopravy 2017
zpět
obsahRozvoj dopravního sektoru v roce 2017
INFRASTRUKTURA
Výdaje do infrastruktury
Pokles celkových investičních výdajů do dopravní infrastruktury, které v roce 2017 činily 42,8 mld. Kč, pokračoval, i když s meziroční hodnotou 1,5 % byl výrazně nižší než v předchozím roce. V absolutní částce pak tento pokles činil 670 mil. Kč. V roce 2016 bylo meziroční snížení investičních výdajů do dopravní infrastruktury asi 24%, přesto nedosáhlo úrovně z předchozího období, zejména pak z let 2009 – 2014. Jedním z důvodů opětovného nárůstu investic v roce 2015 oproti předchozímu období bylo i dočerpávání finančních prostředků z Operačního programu Doprava. Celkově lze charakterizovat vývojový trend investičních výdajů za posledních 25 let jako vzrůstající v letech 1993 až 1997, jako stagnaci v následujících 4 letech, tedy do roku 2001, a následně pak opět jako vzrůstající až do roku 2008, kdy se začaly projevovat důsledky hospodářské a ekonomické krize a trend se obrátil. Od roku 2009 do roku 2013 objem investičních finančních prostředků vložených do infrastruktury klesal a v roce 2013 byl nejnižší od roku 2001, tedy za 12 let a tvořil pouhou třetinu hodnoty z roku 2008. V tomto roce bylo do dopravní infrastruktury vynaloženo téměř 83 mld. Kč, což bylo nejvíce finančních prostředků za posledních více než 20 let.
Stejně jako v předcházejícím období pocházela i v roce 2017 většina investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a jeho podíl na této částce tvořil podobně jako v roce 2016 přibližně 91 %. Celková částka investičních nákladů do dopravní infrastruktury ze SFDI dosáhla v roce 2017 téměř 39 mld. Kč, což je zhruba stejně jako v předchozím roce. Vedle těchto výdajů byly z rozpočtu SFDI čerpány investiční výdaje na výstavbu cyklistických stezek. V letech 2010–2017 činila tato částka téměř 980 mil. Kč, z toho v roce 2017 to bylo 131 mil. Kč.
Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2017 0,85 % HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD), což je meziročně snížení o 9 %, a dosáhly u tohoto ukazatele zhruba úrovně z roku 2012. Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD) v roce 2016 0,95 % HDP, v roce 2015 1,26 % HDP, v roce 2014 tvořily tyto výdaje 0,78 %, v roce 2013 to bylo 0,71 % HDP a v roce 2012 0,87 % HDP. Vzhledem k tomu, že v roce 2010 investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily 1,7 % HDP, je hodnota v roce 2017 poloviční.
V roce 2017 došlo po poklesu v roce 2016 opět k nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací. Nárůst byl téměř 13% a investiční náklady byly vyšší než v roce 2015. Přesto byly celkové investiční výdaje do pozemních komunikací ve srovnání s rokem 2009 poloviční. Několikaletý klesající trend trval až do roku 2014. Investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, činily v roce 2017 asi 6,8 mld. Kč, což je o 1,5 mld. Kč více než v roce 2016. Procentuální podíl na celkových investičních nákladech do pozemních komunikací s hodnotou 26 % byl podobný předchozímu roku, ale výrazně nižší než v roce 2015, kdy tvořil téměř polovinu celkových investic.
V roce 2017 pokračoval pokles investičních výdajů do železniční dopravní infrastruktury. Meziroční pokles byl téměř 20%, ale ve srovnání s rokem 2015 byly investiční náklady méně než poloviční a vrátily se na úroveň roku 2010. Investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014, výrazný nárůst pak nastal až v roce 2015.
Co se týče ostatních investičních výdajů v roce 2017, pokles byl zaznamenán také u infrastruktury vnitrozemských vodních cest, kde činil více než 28 %, a u infrastruktury letišť, kde byl však pokles pouze necelých 5 %. V oblasti potrubní dopravy naopak vzrostly tyto náklady na téměř dvojnásobek.
Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury po letech stagnace až do roku 2013, 20% nárůstu v roce 2014, 50% nárůstu v roce 2015 a stagnaci v roce 2016 zaznamenaly v roce 2017 opět více než 7% pokles. Před tím až do roku 2014 nezaznamenaly výraznější změnu během 8 let a nekopírovaly tak strmý pokles investičních výdajů během krizového období. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila a v roce 2013 došlo dokonce k velmi nepatrnému nárůstu nepřevyšující 1 %.
Co se týče infrastruktury jednotlivých druhů dopravy, mírný nárůst výdajů na opravu a údržbu nepřesahující 2 % byl zaznamenán u infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy a více než 50% nárůst pak u infrastruktury letišť. U silniční infrastruktury tyto výdaje poklesly o více než 8 % a výdaje na opravu a údržbu u infrastruktury železniční dopravy pak o více než 7 %.
Silniční infrastruktura
V rámci výstavby dálniční sítě v roce 2017 pokračovala modernizace a výstavba dálnice D1 Praha – Brno – Vyškov – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín – Ostrava – státní hranice ČR/Polsko. Zprovozněny byly stavby „D1 Modernizace – úsek 06, EXIT 49 Psáře – EXIT 56 Soutice“, „D1 Modernizace – úsek 18, EXIT 134 Měřín – EXIT 141 V. Meziříčí západ“ a „D1 Modernizace – úsek 22, EXIT 162 Velká Bíteš – EXIT 168 Devět Křížů“. V témže roce na dálnici D1 nadále pokračovaly i stavby „D1 Modernizace – úsek 15, EXIT 112 Jihlava – EXIT 119 Velký Beranov“ s plánovaným dokončením v roce 2018 a „D1 0137 Přerov – Lipník“ s plánovaným dokončením v roce 2019. Zahájeny na dálnici D1 v roce 2017 pak byly stavby „D1 Modernizace – úsek 04, EXIT 34 Ostředek – EXIT 41 Šternov“, „D1 Modernizace – úsek 10, EXIT 75 Hořice – EXIT 81 Koberovice“ a „D1 Modernizace – úsek 20, EXIT 146 V. Meziříčí východ – EXIT 153 Lhotka“, všechny s plánovaným dokončením v roce 2018.
V roce 2017 pokračovala i výstavba dalších dálnic. Na dálnici D3 Praha – Tábor – České Budějovice – státní hranice ČR/Rakousko byly v roce 2017 jednak dokončeny stavby „D3 0308C Veselí nad Lužnicí – Bošilec“ a „D3 0309/III Borek – Úsilné“ a jednak pokračovala realizace stavby „D3 0309/I Bošilec – Ševětín“ s plánovaným dokončením v roce 2019. Rovněž tak byla na této dálnici v roce 2017 zahájena stavba „D3 0309/II Ševětín – Borek“ s plánovaným dokončením v roce 2020. Na dálnici D4 Praha – Příbram – Nová hospoda (I/20) byla v roce 2017 dokončena stavba „D4 Skalka – křižovatka II/118“, na dálnici D6 Praha – Karlovy Vary – Cheb – státní hranice ČR/Německo byly na konci roku 2017 zahájeny stavby „D6 Nové Strašecí – Řevničov“ a „D6 Řevničov obchvat“, obě s plánovaným dokončením v roce 2020, a na dálnici D7 Praha – Slaný – Chomutov pokračovala v roce 2017 stavba „D7 Postoloprty – MÚK Bítozeves“ s plánovaným dokončením v roce 2018. Na dálnici D11 Praha – Hradec Králové – Trutnov – státní hranice ČR/Polsko byla v roce 2017 dokončena stavba „D11 1105-2 Osičky – Hradec Králové“, na dálnici D46 Vyškov – Olomouc byla v roce 2017 dokončena stavba „D46 MÚK Žešov“ a na dálnici D48 Bělotín – Frýdek-Místek – Český Těšín byla v roce 2017 zahájena stavba „D48 Rybí – MÚK Rychaltice“ s plánovaným dokončením v roce 2020.
V roce 2017 pokračovala také výstavba silnic I. třídy. Mezi zprovozněné stavby v roce 2017 patří například „I/11 Oldřichovice – Bystřice“, „I/11 Nebory – Oldřichovice“, „I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3.etapa“, „I/34 Božejov – Ondřejov – Pelhřimov“, „I/9 Dubá, obchvat“, „I/37 Pardubice – Trojice“, „I/44 Červenohorské sedlo – jih“, „I/35 Zubří, křižovatka se silnicí III/01877“, „I/3 Mirošovice – Benešov, uspořádání 2+1“ nebo „I/35 Valašské Meziříčí, okružní křižovatka se silnicí I/57 a II/150“.
K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2017 patří například „Silnice II/490: Polichno – Uherský Brod, Újezdec“ a „Silnice II/487: Huslenky, průjezdní úsek“ ve Zlínském kraji, „II/379 Velká Bíteš – křiž. s III/3792“ a „II/150 Okrouhlice – most ev. č. 150-022“ v kraji Vysočina nebo „Komplexní sanace skal na silnici II/102 v úseku Strnady – Štěchovice“ a „II/111 Před Bystřicí, most ev. č. 111-001“ ve Středočeském kraji. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury v roce 2017 můžeme dále zařadit stavby „Optimalizace průjezdného profilu podjezdů pod železniční tratí v České Třebové“ v Pardubickém kraji, „II/232 Břasy – Liblín, dokončení“ v Plzeňském kraji, „Silnice II/273 úsek hranice kraje – Okna“ v Libereckém kraji, „III/4203 Šakvice mosty 4203-3,4 nad ŽK“ v Jihomoravském kraji nebo „Rekonstrukce MÚK Bazaly – I. etapa“ v Moravskoslezském kraji.
Železniční infrastruktura
V roce 2017 opět pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na 3. tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR – Dětmarovice – Přerov – Česká Třebová – Praha – Plzeň – Cheb – státní hranice se SRN pokračovaly v roce 2017 v úseku Praha – Plzeň realizace staveb „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“ s plánovaným dokončením v roce 2018 a „Optimalizace trati Beroun (včetně) – Králův Dvůr“ s plánovaným dokončením v roce 2019. V úseku státní hranice se SR – Dětmarovice byla v roce 2017 zahájena stavba „Optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice“ s plánovaným dokončením v roce 2019.
Na 4. tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem – České Budějovice – Tábor – Praha – Ústí nad Labem – Děčín – státní hranice se SRN probíhala v roce 2017 především příprava staveb s plánovaným zahájením v roce 2018. Jedná se o stavby „Modernizace trati Sudoměřice – Votice“ s plánovaným dokončením v roce 2021 v úseku Tábor – Praha a „Modernizace trati Nemanice I – Ševětín, 1. stavba, úpravy pro ETCS, 2. část“ s plánovaným dokončením v roce 2020 v úseku České Budějovice – Tábor.
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala i modernizace důležitých železničních uzlů, jejímž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V železničním uzlu Plzeň v roce 2017 byla jednak dokončena realizace stavby „Uzel Plzeň, 1. stavba – přestavba pražského zhlaví“ a jednak byla realizována stavba „Uzel Plzeň, 2. stavba – přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská“ s plánovaným dokončením v roce 2019. V pražském uzlu pokračovala v roce 2017 především příprava stavby „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n., II. část – Praha Hostivař – Praha hl. n.“ s plánovaným zahájením v roce 2018 a plánovaným dokončením v roce 2021, čímž vznikne vůbec první čtyřkolejná trať na síti SŽDC. Tato stavba navazuje na stavbu „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n., I. část – žst. Praha Hostivař“ dokončenou v roce 2016.
Mezi další významné investiční akce patří stavby zajišťující interoperabilitu vybraných tratí v oblasti sdělovací a zabezpečovací techniky. Co se týče výstavby digitálního rádiového systému GSM-R, byla v roce 2017 realizována především stavba „GSM-R Ústí nad Orlicí – Lichkov“ s plánovaným dokončením v roce 2018. V roce 2017 rovněž probíhala i instalace evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS. Jednak pokračovala realizace stavby „ETCS – I. Koridor úsek Kolín – Břeclav státní hranice Rakousko/Slovensko“ s plánovaným dokončením v roce 2018 a jednak byla zahájena stavba „ETCS Petrovice u Karviné – Ostrava – Přerov – Břeclav“ s plánovaným dokončením v roce 2020.
V roce 2017 probíhaly také investice do železniční infrastruktury pro rozvoj příměstské dopravy a integrovaných dopravních systémů. Především byla v roce 2017 v pražském uzlu zahájena stavba „Rekonstrukce Negrelliho viaduktu“ s plánovaným dokončením v roce 2020, která je součástí „Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla“.
Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy
Na čerpání finančních prostředků se v roce 2017 významnou měrou podílela investiční akce stavby dokončení vltavské vodní cesty v úseku VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou, jež završila deset let trvající výstavbu nové 33 km dlouhé vodní cesty mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou. V první polovině roku byla rovněž dokončena modernizace rejd plavební komory Kořensko na vltavské vodní cestě, která byla započata koncem roku 2016 a během roku 2017 proběhla úprava kotevního stání nábřeží Edvarda Beneše.
Významné finanční prostředky byly také vynaloženy na intenzivní přípravu dalších investičních akcí komplexního rozvoje celé sítě dopravně významných vodních cest.
Infrastruktura letecké dopravy
Nejvýznamnější čerpání v oblasti investičních nákladů na letišti v Praze bylo v roce 2017 na rekonstrukci vozovky TWY J mezi pojezdovými dráhami TWY H a TWY G, na komerční zónu příletové haly Terminálu 1, na zvýšení kapacity při odbavení cestujících, na zařízení pro kontrolu tekutin, na rekonstrukci odbavovací plochy v areálu JIH, na pojezdové dráhy pro rychlé odbočení RETWY J a na křížení vzletové a přistávací dráhy RWY 12/30 s TWY F. Podstatnou část výdajů na opravy a údržbu na témže letišti tvořily výdaje na opravy budov a zařízení a na opravu pojezdových drah TWY L, TWY G, TWY Z a TWY F.
Co se týče dalších letišť, k významným investicím v roce 2017 patří zejména výstavba nového terminálu Jana Kašpara na letišti v Pardubicích, dále pak přístavba požární zbrojnice na letišti v Brně, pořízení detektoru výbušnin, přemístění PAPI RWY 11 a výstavba nové hasičské stanice na letišti v Karlových Varech.
SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK
Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2017 počet motorových vozidel registrovaných v ČR o 3,9 % zvýšil. O zhruba stejné procento pak vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií a činil téměř 7,9 miliónů.
Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2017 opět meziročně vzrostl. V absolutních číslech se jedná o nárůst asi 230 tis. vozidel, což tvoří 4,3 %. Tempo růstu se oproti předchozímu roku mírně zvýšilo. K 1. 1. 2018 tvořil tento počet 5 538 222, což je téměř 75 % z celkového počtu motorových vozidel registrovaných v Centrálním registru vozidel. Co se týče stáří osobních vozidel, 60 % je starší než 10 let a zhruba 80 % je starší než 5 let. Tento poměr se meziročně příliš nemění.
Počet registrovaných nákladních vozidel rovněž meziročně vzrostl, a sice o více než 3 %. I v této kategorii zůstává meziročně tempo růstu zhruba na stejné úrovni. Opět vzrostl počet vozidel mladších než 2 roky, a sice téměř o 10 % a současně byl zaznamenán nárůst o více než 15 % u počtu těchto nákladních vozidel starších než 10 let. Od roku 2010 byl nárůst v této kategorii 75%. Procentuální podíl nákladních vozidel starších než 10 let je však výrazně nižší než u osobních automobilů, neboť tvoří necelých 52 %. Tento podíl však neustále narůstá, meziročně se zvýšil zhruba o 6 %.
V roce 2017 došlo rovněž k mírnému nárůstu počtu mikrobusů a autobusů asi o 3 % a rovněž k nárůstu počtu přívěsů o necelá 3 %. Počet návěsů opět víceméně stagnoval. Dlouhodobý trvalý pokles je zaznamenán u silničních tahačů, podle informací z Centrálního registru vozidel poklesl jejich počet za posledních 10 let na méně než pětinu. V roce 2017 tvořil meziroční pokles počtu silničních tahačů 8 %. V témže roce velmi mírně poklesl počet speciálních automobilů, pokles byl necelá 2 % a počet motocyklů pak vzrostl o necelých 5 %.
PŘEPRAVA
Celkový přepravní výkon v osobní dopravě pokračuje již 5. rokem ve svém růstu i v roce 2017. Meziroční nárůst je však výrazně vyšší než v předchozím roce a činí 12,4 %. Rovněž vzrostl o 6,3 % počet přepravených osob. Vývoj tohoto ukazatele až do roku 2014 neměl výraznější výkyvy, poslední 3 roky dochází k výraznějšímu nárůstu.
Co se týče veřejné osobní dopravy, u počtu přepravených osob došlo k mírnému nárůstu, a sice o necelé 2 % a k nárůstu o 6,7 % u přepravních výkonů.
Železniční doprava pokračuje ve svém nárůstu i v roce 2017 a tempo růstu se oproti předcházejícímu roku zejména u přepravních výkonů opět zvýšilo. Přepravní výkony meziročně vzrostly o více než 7 %, počet přepravených osob opět spíše stagnoval, neboť vzrostl pouze nepatrně, a sice asi o 2 %. Přepravní výkony v osobní železniční dopravě rostou již 8. rokem po sobě a jsou nejvyšší od roku 2000.
U počtu přepravených osob v autobusové dopravě pokračoval velmi mírný pokles nepřesahující 1 %. Přepravní výkony naopak opět meziročně poměrně výrazně vzrostly, a sice o více než 9 % a jsou nejvyšší za posledních téměř 20 let.
Přepravní výkony i počet přepravených cestujících v MHD zaznamenaly také v roce 2017 nárůst, výkony vzrostly zhruba o 2,5 %, objem přepravy pak o 1,9 %. Meziroční nárůst byl nižší než v předchozím roce, kdy byl však částečně způsoben změnou metodiky.
Co se týče individuální automobilové dopravy, po mírném nárůstu v roce 2011 došlo v roce 2012 u tohoto ukazatele k poklesu. V roce 2013 se trend obrátil a výkony i počet přepravených osob v rámci IAD opět vzrostly. Tento nárůst pokračoval i v letech 2014–2017.
Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2017 oproti předchozímu roku k nárůstu o necelá 3 % u přepravních výkonů a o necelá 2 % u počtu přepravených osob. Letecká osobní doprava pokračovala ve svém nárůstu. V roce 2017 se jednalo o meziroční nárůst překračující 11 % jak u počtu přepravených cestujících, tak u přepravních výkonů. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR pak v roce 2017 opět o více než 18 % vzrostl a dosáhl nejvyšší hodnoty.
Co se týče nákladní dopravy, došlo v roce 2017 po loňském poklesu opět k nárůstu objemu přepravených věcí o necelých 6 %, u přepravních výkonů však pokles poměrně významně pokračoval a dosáhl téměř 8 %, což je ovlivněno zejména pokračujícím poklesem silniční nákladní dopravy. Přepravní objem tak stále zůstává nejvyšší za posledních 15 let, přepravní výkon se přiblížil úrovni z roku 2009 a je nejnižší za posledních 7 let.
Růstový vývojový trend v posledních 3 letech u objemu přepravených věcí v železniční dopravě se v roce 2017 obrátil a došlo k mírnému poklesu nepřesahující 2 % u tohoto ukazatele. Nárůst výkonů v železniční nákladní dopravě pokračuje již 4. rokem po sobě.
Objem přepravených věcí v silniční nákladní dopravě po téměř 10 letech poklesu do roku 2012 a následnému 3letému nárůstu do roku 2015, v roce 2016 mírně poklesl, ale v roce 2017 opět meziročně o více než 6 % vzrostl a je nejvyšší za posledních 12 let. U přepravních výkonů bylo zaznamenáno výraznější 12% snížení. Výrazný pokles přepravních výkonů se objevuje zejména v mezinárodní silniční nákladní dopravě.
U objemu přepravených věcí v letecké nákladní dopravě došlo v roce 2015 po 3 letech stagnace k poklesu zhruba o třetinu a rovněž o 11 % poklesly meziročně přepravní výkony. V letech 2016 a 2017 zůstává letecká nákladní doprava zhruba na úrovni roku 2015. Výkony letišť v roce 2017 opět poměrně významně vzrostly, a sice o téměř 15 %. Co se týče vnitrozemské vodní dopravy v roce 2017, její objem klesl o zhruba 12 %, přepravní výkon zůstal víceméně na úrovni předchozího roku.
NEHODY
V roce 2017 Policie ČR šetřila 103 821 dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku nárůst o 5 %. Tempo růstu se meziročně mírně zpomalilo, nicméně počet nehod roste, vyjma roku 2011, od roku 2009. Tento rok byl zlomový ve smyslu proběhnuté legislativní změny (platné od 1. 1. 2009) zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. I to byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč v roce 2009 šetřila Policie ČR nejméně dopravních nehod. Nejvíce nehod bylo šetřeno v roce 1999, a sice 225 690.
Přestože počet šetřených nehod již několik let po sobě vzrůstá, byl počet osob usmrcených při dopravních nehodách za rok 2017 nejnižší od roku 1961, od něhož dopravní policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti. V tomto roce byl počet usmrcených 502 (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody – tento počet byl ve stejném roce 577) a jednalo se tedy o meziroční pokles 7,9 %. Naopak nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1969, a sice 1758.
Počet těžce zraněných osob poklesl za rok 2017 meziročně o 9,3% a byl rovněž nejnižší od roku 1961. Nejvíce těžce zraněných osob při dopravních nehodách bylo opět v roce 1969. Počet lehce zraněných naopak mírně vzrostl, i když nárůst byl pouhé 1 %. Odhad hmotné škody dosáhl 6,3 mld. Kč, což je oproti předchozímu roku téměř 9% nárůst. Průměrná škoda při jedné silniční dopravní nehodě, kterou šetřila policie, je zhruba 61 tisíc Kč.
Viníci nehod jsou, stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili asi 83 % nehod, při kterých zemřelo 92 % z celkově usmrcených osob. Oproti loňskému roku je usmrcených při těchto nehodách o 35 méně. K usmrcení 26 osob došlo dále u nehod zaviněných řidiči nemotorových vozidel a 13 osob u nehod zaviněných chodci. Mírně se zvýšil počet nehod zaviněných řidiči osobních automobilů, a sice o necelá 2 %, nákladních automobilů bez přívěsu pak o 7,8 %, autobusů o 15,7 % a motocyklů o 4,7 %. O 3,3 % se snížil počet nehod zaviněných cyklisty.
V oblasti nehod zaviněných alkoholem bylo za rok 2017 evidováno 4 251 nehod, což je více než 4 % z celkového počtu nehod, při kterých bylo 48 osob usmrcených, tj. 9,6 %. V porovnání s předchozím rokem je počet nehod o 134 nižší a nižší o 4 osoby je také počet usmrcených. V roce 2017 bylo rovněž evidováno přes 231 nehod, kde byl řidič pod vlivem jiných návykových látek, při těchto nehodách zahynuly 4 osoby. V této oblasti došlo jak k poklesu počtu dopravních nehod, tak počtu usmrcených osob.
Co se týče časového rozložení nehod, nejvíce nehod bylo registrováno, stejně jako v loňském roce v říjnu. Nejtragičtějším měsícem se stal červen, kdy při dopravních nehodách došlo k usmrcení 62 osob. Nejméně nehod šetřila policie, stejně jako v roce 2016 v únoru 2017 a v tomto měsíci také na následky nehod zahynulo nejméně osob. Ve vztahu ke dnům v týdnu připadá opět nejvíce nehod na pátek a nejméně na neděli. V počtu usmrcených osob byly nejhoršími dny pátek a sobota. V roce 2017 bylo nejvíce evidovaných nehod opět v Praze a nejméně, stejně jako v roce 2016 a i v předchozích letech na území Karlovarského kraje. Nejvíce usmrcených osob bylo, stejně jako v předchozím období ve Středočeském kraji, a sice téměř 4krát více než na území hlavního města Prahy.
V roce 2017 bylo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích usmrceno 174 řidičů osobních automobilů, 101 chodců, 60 řidičů motocyklů a 44 cyklistů. Nejvýraznější meziroční pokles je u řidičů osobních automobilů o 35 usmrcených osob a u chodců o 10 usmrcených osob.
V témže roce bylo opět zaznamenáno více než 17 tisíc nehod, tj. téměř 20 % z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, kdy viník z místa nehody ujel. Počet těchto nehod neustále narůstá a je vyšší než v roce 2016 o 8,9 %. V těchto případech se za rok 2017 snížil počet usmrcených osob o 3.
Každý den šetřila policie na území ČR v průměru 284 nehod, bylo usmrceno 1,4 osoby a 74 osob bylo zraněno. Co se týče odhadu hmotné škody, na každý den připadá v průměru škoda více než 17 mil. Kč.