Ročenka dopravy 2018
zpět
obsahRozvoj dopravního sektoru v roce 2018
INFRASTRUKTURA
Výdaje do infrastruktury
Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury v roce 2018 po dvou letech poklesu opět vzrostly a činily 49,1 mld. Kč. Nárůst téměř 15 % byl poměrně významný a v absolutní částce činil 6,3 mld. Kč. V předchozím roce bylo meziroční snížení 1,5%, ale v roce 2016 dosáhl tento pokles 24%. Ani po tak velkém poklesu ale nedosáhly investované částky úrovně z předchozího období, zejména pak z let 2009 – 2014. Za posledních 17 let bylo do dopravní infrastruktury investováno nejméně finančních prostředků v roce 2013, kdy částka činila 27,3 mld. Kč a nejvíce pak v roce 2008, kdy investice byly s částkou téměř 83 mld. Kč trojnásobné. Tato částka je dokonce nejvyšší za posledních více než 20 let.
Na rozdíl od předchozích let byl v roce 2018 podíl investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nižší. Zatímco v letech 2016 a 2017 tvořil tento podíl zhruba 91% a i v dřívějším období se podíl finančních částek pohyboval nad 80%, v roce 2018 byl pouze 68%. Celková částka investičních nákladů do dopravní infrastruktury ze SFDI dosáhla v roce 2018 33,3 mld. Kč, což je meziročně zhruba o 15% méně. Vedle těchto výdajů byly jako každoročně z rozpočtu SFDI čerpány investiční výdaje na výstavbu cyklistických stezek. Od roku 2010 – 2017 se jedná o částku přesahující 1 mld. Kč, z toho v roce 2018 to bylo 146 mil. Kč.
Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2018 0,92% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD), což je meziroční nárůst o více než 8%, a dosáhly u tohoto ukazatele zhruba úrovně z roku 2016. Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD) v roce 2017 0,85% HDP, 2016 0,95% HDP, v roce 2015 1,26 % HDP, v roce 2014 tvořily tyto výdaje 0,78 %, v roce 2013 to bylo 0,71 % HDP a v roce 2012 0,87 % HDP. Vzhledem k tomu, že v roce 2010 investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily 1,7 % HDP, je hodnota v roce zhruba 2018 poloviční.
V roce 2018 došlo k opětovnému nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací. Oproti předchozímu roku s 13% nárůstem byl však nárůst pouze 3,4%. I tak ale byly investiční náklady do této infrastruktury nejvyšší za posledních 7 let, ve srovnání s rokem 2009 však byly poloviční. Následný klesající trend pak trval až do roku 2014. Investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, v roce 2018 vzrostly téměř na dvojnásobek a činily asi 12,3 mld. Kč. Absolutní rozdíl oproti předchozímu roku činil 5,5 mld. Kč. Procentuální podíl v roce 2018 na celkových investičních nákladech do pozemních komunikací s hodnotou téměř 46% se výrazně liší od předchozích dvou let, kdy tento podíl byl zhruba čtvrtina a přiblížil se roku 2015, kdy tvořil téměř polovinu.
Poměrně významný nárůst o téměř 28% investičních prostředků za rok 2018 byl zaznamenán i u železniční dopravní infastruktury. Ale ani tak nepřesáhly tyto výdaje hodnotu 24 mld. Kč z roku 2015. Investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014, výrazný nárůst pak nastal právě až v roce 2015. V roce 2017 činily investiční výdaje do železniční infrastruktury méně než polovinu investic z roku 2015 a v roce 2018 pak zhruba 60%.
Co se týče ostatních investičních výdajů v roce 2018, významný pokles o více než 60% byl zaznamenán u infrastruktury vodní dopravy a naopak investice do infrastruktury letišť vzrostly meziročně téměř na dvojnásobek. Rovněž o více než 80% vzrostly výdaje v oblasti potrubní dopravy.
Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury po letech stagnace až do roku 2013 a následném tříletém růstu do roku 2016, poklesu v roce 2017, opět v roce 2018 poměrně významně vzrostly, a sice o téměř 18%. Před tím až do roku 2013 nezaznamenaly výraznější změnu během 8 let a nekopírovaly tak strmý pokles investičních výdajů během krizového období. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila a v roce 2013 došlo dokonce k velmi nepatrnému nárůstu nepřevyšující 1 %.
Co se týče infrastruktury jednotlivých druhů dopravy, nárůst byl zaznamenám jak u silniční infrastruktury, kde činil téměř 18%, tak u infrastruktury železniční, kde byl ještě mírně vyšší a tvořil téměř 20%. Výdaje na opravu a údržbu infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy byly v roce 2018 rovněž o 13% vyšší než v předchozím roce. Jediný pokles převyšující 20% u tohoto ukazatele zaznamenáváme u infrastruktury letišť.
Silniční infrastruktura
V rámci výstavby dálniční sítě v roce 2018 pokračovala modernizace a výstavba dálnice D1 Praha - Brno - Vyškov - Hulín - Přerov - Lipník nad Bečvou - Bělotín - Ostrava - státní hranice ČR/Polsko. Zprovozněny byly stavby „D1 modernizace - úsek 04, EXIT 34 Ostředek - EXIT 41 Šternov“, „D1 modernizace - úsek 10, EXIT 75 Hořice - EXIT 81 Koberovice“, „D1 modernizace - úsek 15, EXIT 112 Jihlava - EXIT 119 Velký Beranov“ a „D1 modernizace - úsek 20, EXIT 146 V. Meziříčí východ - EXIT 153 Lhotka“. V témže roce na dálnici D1 nadále pokračovala i stavba „D1 0137 Přerov - Lipník nad Bečvou“ s plánovaným zprovozněním v roce 2019. Zahájeny na dálnici D1 v roce 2018 pak byly stavby „D1 modernizace - úsek 02, EXIT 21 Mirošovice - EXIT 29 Hvězdonice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021 a „D1 modernizace - úsek 12, EXIT 90 Humpolec - EXIT 104 Větrný Jeníkov“ s plánovaným zprovozněním v roce 2020.
V roce 2018 pokračovala i výstavba dalších dálnic. Na dálnici D7 Praha - Slaný - Chomutov byla v roce 2018 zprovozněna stavba „D7 Postoloprty - MÚK Bitozeves“. Na dálnici D3 Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice ČR/Rakousko pokračovala v roce 2018 realizace staveb „D3 0309/I Bošilec - Ševětín“ s plánovaným zprovozněním v roce 2019 a „D3 0309/II Ševětín - Borek“ s plánovaným zprovozněním v roce 2020. Na dálnici D6 Praha - Karlovy Vary - Cheb - státní hranice ČR/Německo v roce 2018 byly jednak realizovány stavby „D6 Nové Strašecí - Řevničov“ a „D6 Řevničov, obchvat“, obě s plánovaným zprovozněním v roce 2020, a jednak byla zahájena stavba „D6 Lubenec obchvat“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021. Na dálnici D11 Praha - Hradec Králové - Trutnov - státní hranice ČR/Polsko byly v roce 2018 zahájeny stavby „D11 1106 Hradec Králové - Smiřice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022 a „D11 1107 Smiřice - Jaroměř“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021. Na dálnici D35 Úlibice - Hradec Králové - Olomouc - Lipník nad Bečvou byla v roce 2018 zahájena stavba „D35 Časy - Ostrov“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022 a na dálnici D46 Vyškov - Prostějov - Olomouc byla v roce 2018 zahájena stavba „D46 MÚK Olšany“ s plánovaným zprovozněním v roce 2019. Na dálnici D48 Bělotín - Frýdek-Místek - Český Těšín v roce 2018 jednak pokračovala stavba „D48 Rybí - MÚK Rychaltice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2020 a jednak byla zahájena stavba „D48 Frýdek-Místek - obchvat I. etapa“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022. Na dálnici D55 Olomouc - Přerov - Otrokovice - Břeclav byla v roce 2018 zahájena stavba „D55 5505 Otrokovice obchvat JV“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021 a na dálnici D56 Ostrava - Frýdek-Místek byla v roce 2018 zahájena stavba „D56 Frýdek-Místek - připojení na D48“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022.
V roce 2018 pokračovala také výstavba silnic I. třídy. Mezi zprovozněné stavby v roce 2018 patří například „I/62 Děčín - Vilsnice“, „I/14 Kunratice - Jablonec n.N.“, „I/34 Roušťany - Pohled“, „I/22 Strakonice“, „I/37 Sklené nad Oslavou obchvat“, „I/20 Plzeň most gen. Pattona ev. č. 20-036.1,2“, „I/2 Kutná Hora, most ev. č. 2-013“, „I/26 Stod, průtah“ nebo „I/53 Dobšice, průtah“.
K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2018 patří například „II/379 Deblín - Tišnov“, „II/379 Tišnov - Drásov, I. et. Tišnov - Drásov“, „II/421 Terezín - Velké Pavlovice“ a „II/430 Tučapy - Vyškov“ v Jihomoravském kraji nebo „II/449 křiž. II/366 - MÚK Unčovice“, „II/441 křiž. R35 - hr. kraje Moravskoslezského“ a „Zvýšení přeshraniční dostupnosti Písečná - Nysa (II/455 Písečná - Supíkovice)“ v Olomouckém kraji. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury v roce 2018 můžeme dále zařadit stavby „II/104, Davle, most ev. č. 104-001“ a „II/330 Poříčany, most přes D11 ev. č. 330-001“ ve Středočeském kraji, „II/150 Pavlíkov - Leštinka“ a „II/406 Dvorce - Telč, 2. stavba“ v kraji Vysočina, „Rekonstrukce silnice II/227, II/225 - hranice Středočeského kraje, Žatec, křižovatka s komunikací II/224“ v Ústeckém kraji, „II/286 Jičín - Železnice - hranice okresu“ v Královéhradeckém kraji nebo „Silnice III/05735 Vsetín, most ev. č. 05735-1“ ve Zlínském kraji.
Železniční infrastruktura
V roce 2018 opět pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová - Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN byl na konci roku 2018 kompletně zprovozněn Ejpovický tunel (nejdelší železniční tunel v ČR), který je součástí stavby „Modernizace trati Rokycany - Plzeň“. V roce 2018 zároveň pokračovaly i realizace staveb „Optimalizace trati Beroun (včetně) - Králův Dvůr“ v úseku Praha - Plzeň a „Optimalizace trati Český Těšín - Dětmarovice“ v úseku státní hranice se SR - Dětmarovice, obě s plánovaným dokončením v roce 2019.
Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN byly v roce 2018 zahájeny stavby „Modernizace trati Sudoměřice - Votice“ s plánovaným dokončením v roce 2021 v úseku Tábor - Praha a „Modernizace trati Nemanice I - Ševětín, 1. stavba, úpravy pro ETCS, 2. část“ s plánovaným dokončením v roce 2020 v úseku České Budějovice - Tábor.
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala i modernizace důležitých železničních uzlů, jejímž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V železničním uzlu Plzeň v roce 2018 pokračovaly realizace staveb „Uzel Plzeň, 2. stavba - přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská“ a „Uzel Plzeň, 3. stavba - přesmyk domažlické trati“, obě s plánovaným dokončením v roce 2019. V pražském uzlu byla v roce 2018 zahájena stavba „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař - Praha hl. n., II. část - Praha Hostivař - Praha hl. n.“ s plánovaným ukončením v roce 2021. Díky ní vznikne vůbec první čtyřkolejná trať na síti SŽDC. Tato stavba navazuje na stavbu „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař - Praha hl. n., I. část - žst. Praha Hostivař“ dokončenou v roce 2016. V roce 2018 byly rovněž zahájeny i modernizační práce v žst. Brno hl. n..
Mezi další významné investiční akce patří stavby zajišťující interoperabilitu vybraných tratí v oblasti sdělovací a zabezpečovací techniky. Co se týče výstavby digitálního rádiového systému GSM-R, byla v roce 2018 dokončena stavba „GSM-R Ústí nad Orlicí - Lichkov“. Zároveň v roce 2018 pokračovaly stavby „GSM-R České Velenice - České Budějovice - Horní Dvořiště“, „GSM-R Plzeň - České Budějovice“ a „GSM-R III. koridor Beroun - Plzeň - Cheb“, všechny s plánovaným dokončením v roce 2019. V roce 2018 rovněž probíhala i instalace evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS. Jednak byla dokončena stavba „ETCS - I. koridor úsek Kolín - Břeclav státní hranice Rakousko/Slovensko“ a jednak pokračovala realizace stavby „ETCS Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Břeclav“ s plánovaným dokončením v roce 2019.
V roce 2018 probíhaly i investice do železniční infrastruktury pro rozvoj příměstské dopravy a integrovaných dopravních systémů. Především v roce 2018 v pražském uzlu pokračovala stavba „Rekonstrukce Negrelliho viaduktu“ s plánovaným ukončením v roce 2020, která je součástí „Modernizace trati Praha - Kladno s připojením Letiště Václava Havla“.
Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy
Na čerpání finančních prostředků se v roce 2018 významnou měrou podílelo zahájení investičních akcí na zvýšení parametrů vltavské vodní cesty tj. „Modernizace rejd plavební komory Štvanice“ a „Úprava ohlaví plavební komory Hořín“, přičemž s těmito akcemi úzce souvisí realizace „Zvýšení ponorů na vltavské vodní cestě“.
Významné finanční prostředky byly také vynaloženy na intenzivní přípravu dalších investičních akcí komplexního rozvoje celé sítě dopravně významných vodních cest.
Infrastruktura letecké dopravy
Nejvýznamnější čerpání v oblasti investičních nákladů na letišti v Praze bylo v roce 2018 na depo autocisteren, kolektor a řídící systému LPH, na rekonstrukci stání 1 a pojezdových drah TWY A1, TWY A, TWY B1 a TWY B2, na komerční zónu haly Terminálu 2, na novou retenční nádrž na čistírnu odpadních a kontaminovaných vod, na zvýšení kapacity odbavení, výměnu nástupních mostů a nákup velkokapacitních letištních autobusů. Podstatnou část výdajů na opravy a údržbu na témže letišti tvořily výdaje na opravy budov a zařízení a na opravu stání na RWY 04/22 a oprava RWY 12/30.
Co se týče dalších letišť, k významným investicím v roce 2018 patří zejména výstavba průmyslových hal a související infrastruktury v logistické zóně letiště Brno – Tuřany a pořízení detektorů a rentgenů. Na letišti v Pardubicích v roce 2018 proběhla dostavba první části nového terminálu a na letišti v Karlových Varech byly investiční prostředky požity na pořízení detektoru kovu v obuvi cestujících a na realizaci první fáze instalace nové světelné přibližovací soustavy pro RWY 11.
SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK
Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2018 počet motorových vozidel registrovaných v ČR o 3,5 % zvýšil. O zhruba stejné procento pak vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií a přesáhl 8 miliónů.
Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2018 opět meziročně vzrostl. V absolutních číslech se jedná o nárůst asi 210 tis. vozidel, což tvoří 3,8 %. Tempo růstu se oproti předchozímu roku mírně zpomalilo. K 1. 1. 2019 tvořil tento počet 5747913, což je téměř 75 % z celkového počtu motorových vozidel registrovaných v Centrálním registru vozidel. Co se týče stáří osobních vozidel, 61 % je starší než 10 let a zhruba 79 % je starší než 5 let. Pouze 12% osobních vozidel je starých méně než 2 roky. Tento poměr se meziročně příliš nemění.
Počet registrovaných nákladních vozidel rovněž meziročně mírně vzrostl, a sice o necelá 2,5 %. I v této kategorii zůstává meziročně tempo růstu zhruba na stejné úrovni. Opět vzrostl počet vozidel mladších než 2 roky, ale tempo růstu se zpomalilo, nárůst byl pouze 3 %. Podíl těchto novějších vozidel je podobný jako u osobních aut a tvoří asi 11,7%. Současně byl podobně jako v předchozím roce zaznamenán nárůst o více 15 % u počtu těchto nákladních vozidel starších než 10 let. Od roku 2010 se počet nákladních vozidel v této kategorii zvýšil na dvojnásobek. Procentuální podíl nákladních vozidel starších než 10 let je však stále nižší než u osobních automobilů, neboť tvoří zhruba 58 %. Tento podíl však neustále narůstá, meziročně se zvýšil zhruba o 6 %.
V roce 2017 došlo rovněž k mírnému nárůstu počtu mikrobusů a autobusů asi o 2,7 % a k nárůstu počtu přívěsů o necelé 2 %. Počet návěsů meziročně o více než 5% poklesl. Dlouhodobý trvalý pokles je zaznamenán u silničních tahačů, podle informací z Centrálního registru vozidel poklesl jejich počet za posledních 10 let na méně než pětinu. V roce 2018 poprvé po 15 letech počet tahačů v registru vozidel meziročně vzrostl, i když nárůst nebyl významný a činil 5,5%. V témže roce opět velmi mírně poklesl počet speciálních automobilů, pokles byl stejně jako v předchozím roce necelá 2 % a počet motocyklů pak vzrostl o necelá 3 %.
PŘEPRAVA
Celkový přepravní výkon v osobní dopravě pokračuje již pátým rokem ve svém růstu i v roce 2018. Meziroční nárůst je mírně vyšší než v předchozím roce a činí necelých 5%. Rovněž vzrostl o 8,8% počet přepravených osob. Vývoj tohoto ukazatele až do roku 2014 neměl výraznější výkyvy, poslední 3 roky dochází k výraznějšímu nárůstu.
Co se týče veřejné osobní dopravy, u počtu přepravených osob došlo k mírnému nárůstu, a sice o necelé 2% a k nárůstu o 4,3% u přepravních výkonů.
Železniční osobní doprava pokračuje ve svém nárůstu i v roce 2018 a tempo růstu se oproti předcházejícímu roku zejména u přepravních výkonů opět zvýšilo. Přepravní výkony meziročně vzrostly o více než 8 %, počet přepravených osob o 3,6%. Přepravní výkony v osobní železniční dopravě rostou již 9. rokem po sobě a jsou nejvyšší od roku 1993.
U počtu přepravených osob v autobusové dopravě pokračoval opět velmi mírný pokles nepřesahující 1%. Přepravní výkony naopak opět meziročně poměrně výrazně vzrostly, a sice o téměř 9% a jsou nejvyšší za posledních 25 let.
Počet přepravených cestujících v MHD zaznamenal i v roce 2018 mírný nárůst přesahující 2%, výkony v podstatě stagnovaly, nárůst byl jen asi půl procenta. V roce 2018 došlo ke změně metodiky z důvodu dostupnosti přesnějších vstupů na základě nových technologií a časová řada od r. 2014 byla zpětně přepočítána.
Co se týče individuální automobilové dopravy, po mírném nárůstu v roce 2011 došlo v roce 2012 u tohoto ukazatele k poklesu. V roce 2013 se trend obrátil a výkony i počet přepravených osob v rámci IAD opět vzrostly. Tento nárůst pokračoval i v letech 2014 – 2018.
Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2018 oproti předchozímu roku k velmi mírnému nárůstu nepřesahující 1% u přepravních výkonů a o necelá 3% u počtu přepravených osob. Letecká osobní doprava pokračovala ve svém nárůstu. V roce 2018 se jednalo o meziroční nárůst překračující 13% u přepravních výkonů a téměř 9% u počtu přepravených cestujících. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR pak v roce 2018 opět o téměř 10% vzrostl a dosáhl nejvyšší hodnoty téměř 18 miliónů odbavených cestujících.
Co se týče nákladní dopravy, došlo v roce 2018 opět k nárůstu objemu přepravených věcí o necelých 4%, u přepravních výkonů však pokles pokračoval, i když tempo se zpomalilo. Pokles 4% je opět ovlivněn zejména již tříletým pokračujícím poklesem silniční nákladní dopravy. Přepravní objem tak stále zůstává nejvyšší za posledních 20 let, přepravní výkon se přiblížil úrovni z roku 2009 a je nejnižší za posledních 17 let.
Růstový vývojový trend mezi roky 2013 – 2016 u objemu přepravených věcí v železniční dopravě se v roce 2017 obrátil a došlo k mírnému poklesu nepřesahující 2%. V roce 2018 opět dochází u tohoto ukazatele k meziročnímu nárůstu o necelá 3% a přepravní objem je nejvyšší za 11 let. Nárůst výkonů v železniční nákladní dopravě, které jsou nejvyšší za posledních 17 let, pokračuje již 5. rokem po sobě.
Objem přepravených věcí v silniční nákladní dopravě po téměř 10 letech poklesu do roku 2012 a následnému nárůstu vyjma roku 2016 pokračuje v tomto trendu s meziročním nárůstem 4,3% i v roce 2018. Přepravní objem je největší za posledních 20 let. Výrazný pokles přepravních výkonů se objevuje zejména v mezinárodní silniční nákladní dopravě. Celkové výkony silniční nákladní dopravy dopravců registrovaných v ĆR jsou nejnižší za posledních 16 let.
U objemu přepravených věcí v letecké nákladní dopravě došlo v roce 2015 po 3 letech stagnace k poklesu zhruba o třetinu a rovněž o 11 % poklesly meziročně přepravní výkony. V roce 2016 a 2017 zůstává letecká nákladní doprava zhruba na úrovni roku 2015 a v roce 2018 nastal meziroční pokles o 14% u objemu přepravy a o 7,4% u přepravních výkonů. Výkony letišť v roce 2018 zůstávají na úrovni předchozího roku. Co se týče vnitrozemské vodní dopravy v roce 2018, její objem klesl téměř o čtvrtinu, přepravní výkon pak zhruba o 14%.
NEHODY
V roce 2018 Policie ČR šetřila 104 764 silničních dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku nárůst jen o 0,9 %. Tempo růstu se meziročně výrazně zpomalilo, nicméně počet nehod za posledních 10 let trvale roste, vyjma roku 2011. Rok 2009 byl zlomový ve smyslu proběhnuté legislativní změny (platné od 1. 1. 2009) zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. I to byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč v roce 2009 šetřila Policie ČR nejméně nehod. Nejvíce nehod bylo šetřeno v roce 1999, a sice 225 690.
Přestože počet šetřených nehod již několik let po sobě vzrůstá, byl počet osob usmrcených při dopravních nehodách za rok 2017 nejnižší od roku 1961, od něhož dopravní policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti. V tomto roce byl počet usmrcených 502 (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody – tento počet byl ve stejném roce 577) a jednalo se tedy o meziroční pokles 7,9 %. Naopak nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1969, a sice 1758. Bohužel tento pozitivní trend z roku 2017 nebyl v roce 2018 zachován a došlo opět k nárůstu počtu usmrcených o 63, tedy o 12,5%. I tak se ale z hlediska bezpečnosti silničního provozu v oblasti fatálních následků řadí rok 2018 na třetí místo.
Počet těžce zraněných osob vzrostl v roce 2018 o 5,4%. Tento ukazatel byl rovněž v roce 2017 nejnižší od roku 1961 a rok 2018 je s počtem 2 465 těžce zraněných osob při dopravních nehodách druhý nejnižší. Nejvíce těžce zraněných osob při dopravních nehodách bylo opět v roce 1969, počet 9 258 je ve srovnání s rokem 2017 téměř čtyřnásobný. Počet lehce zraněných osob rovněž mírně vzrost, nárůst činil 1,9%. Odhad hmotné škody dosáhl 6,5 mld. Kč., což je oproti předchozímu roku 3,7 % nárůst. Průměrná škoda při jedné silniční dopravní nehodě, kterou šetřila policie, je zhruba 63 tisíc Kč.
Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili asi 83 % nehod, při kterých zemřelo 92 % z celkově usmrcených osob. Oproti loňskému roku je usmrcených při těchto nehodách o 60 více. K usmrcení 19 osob došlo dále u nehod zaviněných řidiči nemotorových vozidel a 21 osob u nehod zaviněných chodci. Mírně se zvýšil počet nehod zaviněných řidiči osobních automobilů o 0,2 %, výrazně se však zvýšil počet usmrcených při těchto nehodách, a sice o 62 osob. Počet nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů bez přívěsu se snížil o 4,1%, autobusů se zvýšil o 4 % a motocyklů o 14,5%. O 13,7% se zvýšil i počet nehod zaviněných cyklisty, ale počet usmrcených při těchto nehodách poklesl o 24%.
V oblasti nehod zaviněných alkoholem bylo za rok 2018 evidováno 4 626 nehod, což je o téměř 9 % více než v předchozím roce. Při těchto nehodách došlo k usmrcení 62 osob, což je o 14 osob více než v roce 2017. V 260 případech nehod byla u řidiče zjištěna přítomnost drog, v těchto případech zemřelo 14 osob. U 54 řidičů byl při nehodě zjištěn alkohol i drogy. Ve všech těchto zmíněných kategorií došlo meziročně k nárůstu počtu usmrcených osob, celkem o 24.
K nejvyššímu počtu dopravních nehod došlo stejně v předcházejících letech na území Prahy. Počet nehod na území hlavního města je více než pětina z celkového počtu nehod na území ČR. Nejméně nehod se stalo v Karlovarském kraji. Přestože v Praze je již dlouhodobě nejvyšší počet dopravních nehod, počet usmrcených osob 31 je ve srovnání se Středočeským krajem, kde je toto číslo 106, výrazně nižší.
Co se týče časového rozložení nehod, nejvíce nehod bylo registrováno stejně jako v předchozích dvou letech v říjnu. Nejtragičtějšími měsíci se staly v roce 2018 srpen a září, kdy při dopravních nehodách došlo v každém z nich k usmrcení 64 osob. Nejméně nehod šetřila policie stejně jako v předchozích letech v únoru 2018 a v tomto měsíci zahynulo na následky nehod i nejméně osob. Ve vztahu ke dnům v týdnu připadá opět nejvíce nehod na pátek a nejméně na neděli. V počtu usmrcených osob byl nejhorším dnem sobota.
V roce 2018 bylo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích usmrceno 201 řidičů osobních automobilů, 113 chodců, 86 řidičů motocyklů a 38 cyklistů. Nejvýraznější meziroční nárůst je u řidičů osobních automobilů o 27 usmrcených osob, u řidičů motocyklů o 26 usmrcených osob a u chodců o 12.
V témže roce bylo opět zaznamenáno téměř 18 tisíc nehod, tj. téměř 20 % z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, kdy viník z místa nehody ujel. Počet těchto nehod neustále narůstá a je vyšší než v r. 2017 asi 2 %. V těchto případech se za rok 2018 zvýšil i počet usmrcených osob o 3.
Každý den šetřila policie na území ČR v průměru 287 nehod, bylo usmrceno 1,5 osoby a 76 osob bylo zraněno. Co se týče odhadu hmotné škody, na každý den připadá v průměru škoda téměř 18 mil. Kč.