Ročenka dopravy 2019
zpět
obsahRozvoj dopravního sektoru v roce 2019
INFRASTRUKTURA
Výdaje do infrastruktury
V roce 2019 celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury opět vzrostly a činily více než 61 mld. Kč. Oproti nárůstu v předchozím roce byl v roce 2019 téměř 25 % nárůst poměrně významný a v absolutní částce činil téměř 12 mld. Kč. Hodnota investičních výdajů do dopravní infrastruktury dosáhla úrovně z roku 2010. V roce 2018 byl meziroční nárůst pouze 15 %, v roce 2017 se jednalo pouze o 1,5 % a v roce 2016 se pak jednalo o významný 24 % pokles. Ani po tak velkém poklesu ale nedosáhly investované částky úrovně z předchozího období, zejména pak z let 2011 – 2014. Za posledních 17 let bylo do dopravní infrastruktury investováno nejméně finančních prostředků v roce 2013, kdy částka činila 27,3 mld. Kč a nejvíce pak v roce 2008, kdy investice byly s částkou téměř 83 mld. Kč trojnásobné. Tato částka je dokonce nejvyšší za posledních více než 20 let.
Na rozdíl od předchozích let byl i v roce 2019 podíl investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nižší. Zatímco v letech 2016 a 2017 tvořil tento podíl zhruba 91 % a i v dřívějším období se podíl finančních částek pohyboval nad 80 %, v roce 2018 byl pouze 68 % a v roce 2019 77 %. Celková částka investičních nákladů do dopravní infrastruktury ze SFDI dosáhla v roce 2019 47,3 mld. Kč, což je meziročně zhruba o 42% více. Vedle těchto výdajů byly jako každoročně z rozpočtu SFDI čerpány investiční výdaje na výstavbu cyklistických stezek. Za roky 2010 – 2019 se jedná o částku přesahující 1,3 mld. Kč, z toho v roce 2019 to bylo 253 mil. Kč.
Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2019 1,06 % HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD), což je meziroční nárůst o více než 15 %, a dosáhly u tohoto ukazatele zhruba úrovně z roku 2015. Tyto investiční výdaje pak tvořily v roce 2018 0,92 %, 2017 0,85 % HDP, 2016 0,95 % HDP, v roce 2015 1,26 % HDP, v roce 2014 tvořily investiční výdaje 0,78 %, v roce 2013 to bylo 0,71 % HDP a v roce 2012 0,87 % HDP. Vzhledem k tomu, že v roce 2010 investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily 1,7 % HDP, je hodnota v roce 2019 zhruba na 62 % podílu z roku 2010.
V roce 2019 došlo k opětovnému nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací. Oproti předchozímu roku byl však nárůst významnější a tvořil téměř 33 %. Investiční náklady do této infrastruktury byly nejvyšší za posledních 9 let, ve srovnání s rokem 2009 však byly na úrovni necelých 70 %. Následný klesající trend po roce 2009 pak trval až do roku 2014. Investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, v roce 2019 zůstaly v podstatě na úrovni předchozího roku a činily asi 12,4 mld. Kč. Absolutní rozdíl oproti předchozímu roku činil 114 mil Kč. Procentuální podíl výdajů do silnic II. a III. třídy v roce 2019 na celkových investičních nákladech do pozemních komunikací byl s hodnotou 35 % meziročně nižší než v předchozím roce, kdy dosáhl téměř 46 %. Obě tyto hodnoty se výrazně liší od předchozích dvou let, tedy let 2016 a 2017, kdy tento podíl tvořil zhruba čtvrtinu.
Mírný nárůst investičních prostředků za rok 2019 o zhruba 3 % byl zaznamenán i u železniční dopravní infastruktury. Stále však nepřesáhly tyto výdaje hodnotu 24 mld. Kč z roku 2015. Investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014, výrazný nárůst pak nastal právě až v roce 2015. V roce 2017 činily investiční výdaje do železniční infrastruktury méně než polovinu investic z roku 2015 a v roce 2018 a 2019 pak zhruba 60 %.
Co se týče ostatních investičních výdajů v roce 2019, velmi významný nárůst byl zaznamenán u infrastruktury vodní dopravy, investiční výdaje vzrostly 18 krát a rovněž investice do infrastruktury letišť vzrostly o 30 %. O více než 40 % vzrostly pak výdaje v oblasti potrubní dopravy.
Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury po letech stagnace až do roku 2013 a následném tříletém růstu do roku 2016 v roce 2017 poklesly a potom opět v letech 2018 a 2019 poměrně významně vzrostly, a sice o téměř 18 % a 15 %. Před tím až do roku 2013 nezaznamenaly výraznější změnu během 8 let a nekopírovaly tak strmý pokles investičních výdajů během krizového období. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila a v roce 2013 došlo dokonce k velmi nepatrnému nárůstu nepřevyšující 1 %.
Co se týče infrastruktury jednotlivých druhů dopravy, nárůst byl zaznamenán jak u silniční infrastruktury, kde činil téměř 13 %, tak u infrastruktury železniční, kde byl ještě mírně vyšší a tvořil téměř 17 %. Výdaje na opravu a údržbu infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy byly v roce 2018 rovněž o více než 60 % vyšší než v předchozím roce a i u infrastruktury letišť došlo u tohoto ukazatele k mírnému nárůstu, a sice o 4 %.
Silniční infrastruktura
V rámci výstavby dálniční sítě v roce 2019 pokračovala modernizace a výstavba dálnice D1 Praha - Brno - Vyškov - Hulín - Přerov - Lipník nad Bečvou - Bělotín - Ostrava - státní hranice ČR/Polsko. Zprovozněny byly stavby „D1 0137 Přerov - Lipník nad Bečvou“, „D1 rozšíření odpočívky Střechov km 52,0 - pravá strana“ a „D1 odpočívka Humpolec km 88,3 vlevo“. V témže roce na dálnici D1 nadále pokračovaly i stavby „D1 modernizace - úsek 02, EXIT 21 Mirošovice - EXIT 29 Hvězdonice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021 a „D1 modernizace - úsek 12, EXIT 90 Humpolec - EXIT 104 Větrný Jeníkov“ s plánovaným zprovozněním v roce 2020. Na dálnici D1 byly v roce 2019 rovněž zahájeny stavby „D1 modernizace - úsek 07, EXIT 56 Soutice - EXIT 66 Loket“ s plánovaným zprovozněním v roce 2020, „D1 modernizace - úsek 11, EXIT 81 Koberovice - EXIT 90 Humpolec“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021, „D1 modernizace - úsek 16, EXIT 119 Velký Beranov - EXIT 134 Měřín“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021, „D1 modernizace - úsek 19, EXIT 141 V. Meziříčí západ - EXIT 146 V. Meziříčí východ“ s plánovaným zprovozněním v roce 2020 a „D1 SSÚD Přerov“.
V roce 2019 pokračovala i výstavba dalších dálnic. Na dálnici D3 Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice ČR/Rakousko byly v roce 2019 jednak zprovozněny stavby „D3 0309/I Bošilec - Ševětín“ a „D3 0309/II Ševětín - Borek“ a jednak zahájeny stavby „D3 0310/I Úsilné - Hodějovice“ a „D3 0310/II Hodějovice - Třebonín“, obě s plánovaným zprovozněním v roce 2023. Na dálnici D46 Vyškov - Prostějov - Olomouc byla v roce 2019 zprovozněna stavba „D46 MÚK Olšany“. Na dálnici D6 Praha - Karlovy Vary - Cheb - státní hranice ČR/Německo pokračovala v roce 2019 realizace staveb „D6 Nové Strašecí - Řevničov“ s plánovaným zprovozněním v roce 2020, „D6 Řevničov, obchvat“ s plánovaným zprovozněním rovněž v roce 2020 a „D6 Lubenec obchvat“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021. Na dálnici D7 Praha - Slaný - Chomutov byla v roce 2019 zahájena stavba „D7 Panenský Týnec zkapacitnění obchvatu“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021. Na dálnici D11 Praha - Hradec Králové - Trutnov - státní hranice ČR/Polsko pokračovaly v roce 2019 stavby „D11 1106 Hradec Králové - Smiřice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022 a „D11 1107 Smiřice - Jaroměř“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021.
Na dálnici D35 Úlibice - Hradec Králové - Olomouc - Lipník nad Bečvou v roce 2019 jednak pokračovala stavba „D35 Časy - Ostrov“ a jednak byla zahájena stavba „D35 Opatovice nad Labem - Časy“, obě s plánovaným zprovozněním v roce 2022. Na dálnici D48 Bělotín - Frýdek-Místek - Český Těšín v roce 2019 pokračovaly stavby „D48 Rybí - MÚK Rychaltice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2020 a „D48 Frýdek-Místek - obchvat I. etapa“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022. Rovněž byla v roce 2019 zahájena stavba „D48 Frýdek-Místek - obchvat II. etapa“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022. Na dálnici D55 Olomouc - Přerov - Otrokovice - Břeclav pokračovala v roce 2019 stavba „D55 5505 Otrokovice obchvat JV“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021 a na dálnici D56 Ostrava - Frýdek-Místek - dálnice D48 pokračovala v roce 2019 stavba „D56 Frýdek-Místek - připojení na D48“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022.
V roce 2019 pokračovala také výstavba silnic I. třídy. Mezi zprovozněné stavby v roce 2019 patří například „I/11 Ostrava Prodloužená Rudná - hranice okr. Opava“, „I/11 Opava severní obchvat východní část“, „I/38 Znojmo obchvat II“, „I/53 Lechovice obchvat“, „I/15 Kravaře obchvat“ nebo „I/3 Benešov křižovatka u Topolu“.
K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2019 patří například „II/302 Starostín - Broumov - hranice ČR-PR“ a „Most ev.č. 3082-1 Svinary“ v Královéhradeckém kraji, „II/272 Lysá n. Labem, rekonstrukce mostu ev.č. 272-006“ ve Středočeském kraji nebo „Rekonstrukce silnice II/266 Šluknov - Lobendava“ v Ústeckém kraji. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury v roce 2019 můžeme dále zařadit stavby „II/602 hranice kraje - Pelhřimov, 8. a 9. stavba“ v kraji Vysočina, „III/15289 Brno Evropská, most 15289-1“ v Jihomoravském kraji nebo „Silnice II/437 Chvalčov - křižovatka s MK Rajnochovice“ ve Zlínském kraji.
Železniční infrastruktura
V roce 2019 opět pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová - Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN byly v roce 2019 uvedeny do provozu stavby „Modernizace trati Rokycany - Plzeň“ v úseku Praha - Plzeň a „Optimalizace trati Český Těšín - Dětmarovice“ v úseku státní hranice se SR - Dětmarovice. V roce 2019 pokračovala i realizace stavby „Optimalizace trati Beroun (včetně) - Králův Dvůr“ v úseku Praha - Plzeň s plánovaným zprovozněním v roce 2020. V témže úseku byla v roce 2019 také zahájena stavba „Optimalizace trati Praha Smíchov (mimo) - Černošice (mimo)“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022.
Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN pokračovala v roce 2019 v úseku Tábor - Praha realizace stavby „Modernizace trati Sudoměřice - Votice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022. Zároveň byla v úseku České Budějovice - Tábor v roce 2019 zahájena stavba „Modernizace trati Veselí n.L.- Tábor - II.část, úsek Veselí n.L.- Doubí u Tábora, 2.etapa Soběslav - Doubí“ s plánovaným zprovozněním v roce 2023.
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala i modernizace důležitých železničních uzlů, jejímž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V železničním uzlu Plzeň byla v roce 2019 zprovozněna stavba „Uzel Plzeň, 2. stavba - přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská“. V roce 2019 nadále pokračovala i realizace stavby „Uzel Plzeň, 3. stavba - přesmyk domažlické trati“ s plánovaným zprovozněním v roce 2020. V pražském uzlu v roce 2019 pokračovala realizace staveb „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař - Praha hl. n., II. část - Praha Hostivař - Praha hl. n.“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021 a „Rekonstrukce Negrelliho viaduktu“ s plánovaným zprovozněním v roce 2020, která je součástí „Modernizace trati Praha - Kladno s připojením Letiště Václava Havla“. V roce 2019 nadále pokračovaly i modernizační práce v žst. Brno hl. n. a byla zahájena „Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021
Mezi další významné investiční akce patří stavby zajišťující interoperabilitu vybraných tratí v oblasti sdělovací a zabezpečovací techniky. Co se týče výstavby digitálního rádiového systému GSM-R, byly v roce 2019 dokončeny stavby „GSM-R České Velenice - České Budějovice - Horní Dvořiště“ a „GSM-R Plzeň - České Budějovice“. V roce 2019 rovněž probíhala i instalace evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS. Pokračovaly realizace staveb „ETCS Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Břeclav“, „ETCS Plzeň - Cheb“, „ETCS Přerov - Česká Třebová“, „ETCS Kralupy n. Vlt. - Praha - Kolín“ a „ETCS Praha-Uhříněves - Votice“.
Další důležitou oblastí jsou investice do nemovitostí osobních nádraží. V roce 2019 byla dokončena například rekonstrukce výpravní budovy v Kolíně, Břeclavi, Kralupech nad Vltavou nebo Přibyslavi.
Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy
Na čerpání finančních investičních prostředků se v roce 2019 primárně podílelo zahájení realizace souboru investičních akcí na komplexní zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty mezi Mělníkem a Prahou, tj. „Modernizace rejd plavební komory Štvanice“ a „Úprava ohlaví plavební komory Hořín“, přičemž s těmito akcemi také úzce souvisí realizace „Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě“ a „Zvýšení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě“. U nově zahájených realizací staveb byly vynaloženy prostředky na investiční akce „Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi“, představující jednu ze staveb splavnění vodní cesty Labe do Pardubic a „Rekreační přístav Veselí nad Moravou“. Zároveň byla dokončena modernizace provozovaného stání plavidel v Praze na nábřeží Edvarda Beneše.
Infrastruktura letecké dopravy
Nejvýznamnější čerpání v oblasti investičních nákladů na letišti v Praze bylo v roce 2019 na čtvrtý odbavovací ostrov v Terminálu 2, na rekonstrukce pojezdových ploch B1,B2, na rozvoj nového depa autocisteren, na úpravu odbavovacích stání v Sektoru B1, na rekonstrukci třídění a RTG v Terminálu 1, na novou retenční nádrž na čistírnu odpadních a kontaminovaných vod a na nádrže LPH. Podstatnou část výdajů na opravy a údržbu na témže letišti tvořily výdaje na opravy RWY 12/30, opravy stání na RWY 04/22 a na běžnou údržbu RWY a TWY.
Co se týče dalších letišť, k významným investicím v roce 2019 na letišti Brno – Tuřany patří zejména výstavba průmyslových hal a související infrastruktury v logistické zóně, pořízení detektorů a rentgenů a investice do letištní techniky. Na letišti v Pardubicích v roce 2019 byly investiční výdaje vloženy rovněž do nákupu bezpečnostního zařízení, tj. rentgenů, detektorů pro stopovou detekci výbušnin a kamer. Nejvýznamnější stavbou na letišti v Karlových Varech byla realizace první fáze instalace nové světelné přibližovací soustavy pro RWY11 a rovněž byly investiční prostředky použity na pořízení detektoru kovu v obuvi cestujících. Na letišti Ostrava byly investiční prostředky vynaloženy do kapacitního samoobslužného parkoviště v areálu Letiště Leoše Janáčka Ostrava v bezprostřední návaznosti na nově vybudovaný železniční terminál.
SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK
Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2019 počet motorových vozidel registrovaných v ČR o 2,9 % zvýšil, tempo růstu se meziročně mírně zpomalilo. O zhruba stejné procento pak vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií a přesáhl 8,3 miliónů.
Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2019 opět meziročně vzrostl a přiblížil se hodnotě 6 milionů. V absolutních číslech se jedná o nárůst asi 177 tis. vozidel, což tvoří 3,1 %. Tempo růstu se oproti předchozímu roku znovu mírně zpomalilo. K 1. 1. 2020 tvořil tento počet 5 924 995, což je více než 75 % z celkového počtu motorových vozidel registrovaných v Centrálním registru vozidel. Co se týče stáří osobních vozidel, 61 % je starší než 10 let a zhruba 78 % je starší než 5 let. Pouze necelých 12 % osobních vozidel je starých méně než 2 roky. Tento poměr se meziročně příliš nemění.
Počet registrovaných nákladních vozidel rovněž meziročně mírně vzrostl, a sice o necelá 2 %. I v této kategorii se meziroční tempo růstu snížilo jen nepatrně. Podíl novějších vozidel, tedy vozidel starých méně než 2 roky, je podobný jako u osobních aut a tvoří asi 11,4 %. Současně byl podobně jako v předchozím roce zaznamenán nárůst o téměř 12 % u počtu těchto nákladních vozidel starších než 10 let. Od roku 2010 se počet nákladních vozidel v této kategorii zvýšil na více než dvojnásobek. Procentuální podíl nákladních vozidel starších než 10 let je již vyšší než u osobních automobilů, neboť tvoří zhruba 64 %. Tento podíl neustále narůstá, meziročně se zvýšil zhruba o 6 procentních bodů.
V roce 2019 došlo rovněž k velmi mírnému nárůstu počtu mikrobusů a autobusů asi o 1 % a počet přívěsů se meziročně nezměnil. Opět však poklesl oproti předchozímu roku počet návěsů o více než 7 %. Dlouhodobý trvalý pokles je zaznamenán u silničních tahačů, podle informací z Centrálního registru vozidel poklesl jejich počet za posledních 10 let na méně než pětinu. V roce 2018 poprvé po 15 letech počet tahačů v registru vozidel meziročně vzrostl, i když nárůst nebyl významný a činil 5,5%, avšak v roce 2019 došlo u počtu těchto vozidel opět k více než 8% poklesu. V témže roce opět velmi mírně poklesl počet speciálních automobilů, pokles byl o něco vyšší než v předchozím roce, a sice necelá 3 % a počet motocyklů pak o necelá 3 % vzrostl.
PŘEPRAVA
Celkový přepravní výkon v osobní dopravě pokračuje ve svém růstu v roce 2019 již šestým rokem. Meziroční nárůst se mírně zpomalil a činí zhruba 2,3 %. Rovněž vzrostl o 3,7 % počet přepravených osob. Tempo růstu tohoto ukazatele se v roce 2019 snížilo, vývoj až do roku 2014 neměl výraznější výkyvy, ale v letech 2016 – 2018 došlo k výraznějšímu nárůstu.
Co se týče veřejné osobní dopravy, u počtu přepravených osob došlo k mírnému nárůstu, a sice o zhruba 2,4 % a k velmi nepatrnému poklesu o necelé 1 % u přepravních výkonů.
Železniční osobní doprava stále pokračuje ve svém nárůstu i v roce 2019, tempo růstu se oproti předcházejícímu roku mírně zpomalilo. Přepravní výkony meziročně vzrostly o 6,3 %, počet přepravených osob o 2,3 %. Přepravní výkony v osobní železniční dopravě rostou již 10. rokem po sobě a jsou nejvyšší od roku 1993.
U počtu přepravených osob v autobusové dopravě pokračoval druhým rokem po sobě nárůst. Hodnota tohoto ukazatele vzrostla o necelých 4,3 % a přiblížila se úrovni z roku 2015. Přepravní výkony naopak opět meziročně již druhým rokem klesaly, pokles byl necelá 4 %. Po výrazném růstu v roce 2010 se hodnota postupně vrátila zhruba na stejnou úroveň.
Počet přepravených cestujících v MHD zaznamenal i v roce 2019 mírný nárůst 2,5 %, meziroční výkony vzrostly o zhruba 3,5 %. V roce 2018 došlo ke změně metodiky z důvodu dostupnosti přesnějších vstupů na základě nových technologií a časová řada od r. 2014 byla zpětně přepočítána.
Co se týče individuální automobilové dopravy, po mírném nárůstu v roce 2011 došlo v roce 2012 u tohoto ukazatele k poklesu. V roce 2013 se trend obrátil a výkony i počet přepravených osob v rámci IAD opět vzrostly. Tento nárůst pokračoval i v letech 2014 – 2019.
Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2019 oproti předchozímu roku k významnému nárůstu o 20 % u přepravních výkonů a o necelých 12 % u počtu přepravených osob. Letecká osobní doprava v roce 2019 po několika letech růstu poklesla. V roce 2019 se jednalo o meziroční pokles cca 8 % u přepravních výkonů a více než 4% pokles u počtu přepravených cestujících. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR pak v roce 2019 opět o 5,5 % vzrostl a dosáhl nejvyšší hodnoty téměř 19 miliónů odbavených cestujících. Počet odbavených cestujících se za posledních 15 let zdvojnásobil a za posledních 20 let vzrostl čtyřnásobně.
Co se týče nákladní dopravy, došlo v roce 2019 opět k nárůstu objemu přepravených věcí o více než 4 %, u přepravních výkonů však pokles pokračoval stejným tempem. Pokles 4 % je opět ovlivněn zejména již tříletým pokračujícím poklesem silniční nákladní dopravy. Přepravní objem tak stále zůstává nejvyšší za posledních 20 let, přepravní výkon se přiblížil úrovni z roku 2000 a je nejnižší za posledních 18 let.
Růstový vývojový trend mezi roky 2013 – 2016 u objemu přepravených věcí v železniční dopravě se v roce 2017 obrátil a došlo k mírnému poklesu nepřesahující 2 %. V roce 2018 opět dochází u tohoto ukazatele k meziročnímu nárůstu o necelá 3 % a přepravní objem byl nejvyšší za 11 let. Růstový trend však v roce 2019 nebyl zachován a opět došlo k poklesu, i když velmi nepatrnému nepřesahující 1 %. Rovněž nárůst přepravních výkonů nepokračoval a v roce 2019 došlo k poklesu i u tohoto ukazatele o necelá 3 %. I tak ale zůstává hodnota přepravních výkonů v železniční nákladní dopravě relativně vysoká, je druhá nejvyšší za 12 let.
Objem přepravených věcí v silniční nákladní dopravě po téměř 10 letech poklesu do roku 2012 a následnému nárůstu vyjma roku 2016 pokračuje v tomto trendu s meziročním nárůstem více než 5 % i v roce 2019. Přepravní objem je největší za posledních 20 let. Naopak výrazný pokles přepravních výkonů se objevuje zejména v mezinárodní silniční nákladní dopravě. Celkové výkony silniční nákladní dopravy dopravců registrovaných v ĆR jsou nejnižší za posledních 20 let.
U objemu přepravených věcí v letecké nákladní dopravě došlo v roce 2015 po 3 letech stagnace k poklesu zhruba o třetinu a rovněž o 11 % poklesly meziročně přepravní výkony. V roce 2016 a 2017 zůstává letecká nákladní doprava zhruba na úrovni roku 2015 a v roce 2018 nastal meziroční pokles o 14 % u objemu přepravy a o 7,4 % u přepravních výkonů. Pokles pokračuje i v roce 2019, i když je jen nepatrný. Přepravní výkony i objem přepravy klesly pouze o cca 1 %. Výkony letišť na území ČR naopak v roce 2019 vzrostly o více než 5 %. Co se týče vnitrozemské vodní nákladní dopravy v roce 2019, její objem vzrostl o čtvrtinu, přepravní výkon pak zhruba o 3 %.
NEHODY
Policie ČR v roce 2019 šetřila 107 572 silničních dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku nárůst o 2,7 %. Tempo růstu se meziročně zvýšilo, vyjma roku 2011 počet nehod za posledních 10 let trvale roste. Rok 2009 byl zlomový ve smyslu proběhnuté legislativní změny (platné od 1. 1. 2009) zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. I to byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč v roce 2009 šetřila Policie ČR nejméně nehod. Nejvíce nehod bylo šetřeno v roce 1999, a sice 225 690.
Přestože počet šetřených nehod již několik let po sobě vzrůstá, počet osob usmrcených při dopravních nehodách za rok 2019 meziročně klesl o 3,2 %. Nejnižší počet usmrcených od roku 1961, od něhož dopravní policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti, byl v roce 2017. V tomto roce byl počet usmrcených 502 (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody – tento počet byl ve stejném roce 577). Naopak nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1969, a sice 1758. Bohužel tento pozitivní trend z roku 2017 nebyl v roce 2018 zachován a došlo opět k nárůstu počtu usmrcených o 63, tedy o 12,5 %. V roce 2019 pak došlo opět k poklesu a z hlediska bezpečnosti silničního provozu v oblasti fatálních následků se řadí rok 2019 s počtem 547 usmrcených osob (úmrtí do 24 hodin po nehodě) na třetí místo.
Počet těžce zraněných osob poklesl v roce 2019 o 14,4 %. Tento ukazatel byl v roce 2019 nejnižší v historii, pro niž jsou dostupná data. Nejvíce těžce zraněných osob při dopravních nehodách bylo opět v roce 1969, počet 9 258 je ve srovnání s rokem 2019 více než čtyřnásobný. Počet lehce zraněných osob se v roce 2019 rovněž snížil, pokles činil 5,1 %. Odhad hmotné škody dosáhl 6,8 mld. Kč., což je oproti předchozímu roku 4,4% nárůst. Průměrná škoda při jedné silniční dopravní nehodě, kterou šetřila policie, je zhruba 63 tisíc Kč, na jeden den pak v průměru připadá téměř 300 šetřených nehod s hmotnou škodou téměř 19 mil. Kč a s průměrným počtem usmrcených 1,5 osoby
Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili asi 86 % nehod, při kterých zemřelo 93 % z celkově usmrcených osob. Oproti loňskému roku je usmrcených při těchto nehodách o 13 méně. K usmrcení 27 osob došlo dále u nehod zaviněných řidiči nemotorových vozidel a 11 osob u nehod zaviněných chodci. V roce 2019 se meziročně snížil počet nehod zaviněných řidiči osobních automobilů o 2 % a rovněž klesl počet usmrcených při těchto nehodách o 9. Počet nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů bez přívěsu se sice snížil o necelé 1%, ale počet usmrcených při těchto nehodách vzrostl, u autobusů i u motocyklů poklesl počet nehod i počet usmrcených. O 3 % se snížil i počet nehod zaviněných cyklisty, ale počet usmrcených při těchto nehodách vzrostl o 42 %.
V oblasti nehod zaviněných alkoholem byl za rok 2019 evidován stejný počet nehod jako v předchozím roce, a sice 4 627 nehod. Při těchto nehodách došlo k usmrcení 53 osob, což je o 9 osob méně než v roce 2018. V 269 případech nehod byla u řidiče zjištěna přítomnost drog, v těchto případech zemřelo 9 osob. U 59 řidičů byl při nehodě zjištěn alkohol i drogy.
K nejvyššímu počtu dopravních nehod došlo stejně jako v předcházejících letech na území Prahy. Počet nehod na území hlavního města tvoří téměř pětinu z celkového počtu nehod na území ČR. Nejméně nehod se stalo v Karlovarském kraji. Přestože v Praze je již dlouhodobě nejvyšší počet dopravních nehod, počet usmrcených osob 20 je ve srovnání se Středočeským krajem, kde je toto číslo 88, výrazně nižší.
Co se týče časového rozložení nehod, nejvíce nehod bylo registrováno stejně jako v předchozích několika letech v říjnu. Nejtragičtějším měsícem se stal v roce 2019 srpen, kdy při dopravních nehodách došlo k usmrcení 62 osob. Nejméně nehod šetřila policie stejně jako v předchozích letech v únoru 2019 a v tomto měsíci zahynulo na následky nehod i nejméně osob. Ve vztahu ke dnům v týdnu připadá opět nejvíce nehod na pátek a nejméně na neděli. V počtu usmrcených osob bylo nejhorším dnem pondělí.
V roce 2019 bylo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích usmrceno 222 řidičů osobních automobilů, 93 chodců, 70 řidičů motocyklů a 36 cyklistů. Nejvýraznější meziroční nárůst je u řidičů osobních automobilů o 21 usmrcených osob, u řidičů motocyklů byl zaznamenán pokles o 16 usmrcených osob a u chodců o 20.
V témže roce bylo opět zaznamenáno téměř 19 tisíc nehod, tj. téměř 20 % z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, kdy viník z místa nehody ujel. Počet těchto nehod neustále narůstá a je vyšší než v r. 2018 asi o 5 %. V těchto případech se za rok 2019 snížil počet usmrcených osob o 3.