Ročenka dopravy 2020
zpět
obsahRozvoj dopravního sektoru v roce 2020
INFRASTRUKTURA
Výdaje do infrastruktury
V roce 2020 celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury opět vzrostly a činily více než 80 mld. Kč. Nárůst v roce 2020 byl ještě významnější než v předchozím roce, kdy navýšení v absolutní částce 12 mld. Kč činilo téměř 25 %. Meziroční navýšení investičních prostředků za rok 2020 bylo 19 mld. Kč, což reprezentuje více než 30% nárůst. Hodnota investičních výdajů do dopravní infrastruktury byla v roce 2020 nejvyšší za posledních 12 let a druhá nejvyšší za více než 25 let.
V roce 2018 byl meziroční nárůst pouze 15 %, v roce 2017 se jednalo pouze o 1,5 % a v roce 2016 se pak jednalo o významný 24% pokles. Ani po tak velkém poklesu ale nedosáhly investované částky úrovně z předchozího období, zejména pak z let 2011 – 2014. Za posledních 18 let bylo do dopravní infrastruktury investováno nejméně finančních prostředků v roce 2013, kdy částka činila 27,3 mld. Kč a nejvíce pak v roce 2008, kdy investice byly s částkou téměř 83 mld. Kč trojnásobné. Tato částka je dokonce nejvyšší za posledních více než 25 let.
V roce 2020 byl podíl investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rozdíl od posledních let opět vyšší a dosáhl hodnoty cca 88 %. Před tím v letech 2019 a 2018 byl tento podíl výrazně nižší. Zatímco v letech 2016 a 2017 tvořil zhruba 91 % a i v dřívějším období se podíl finančních částek pohyboval nad 80 %, v roce 2018 byl pouze 68 % a v roce 2019 77 %. Celková částka investičních nákladů do dopravní infrastruktury ze SFDI dosáhla v roce 2020 téměř 71 mld. Kč, což je meziročně zhruba o 50 % více. Z rozpočtu SFDI jsou každoročně čerpány i investiční výdaje na výstavbu cyklistických stezek. Za roky 2015 – 2020 se jedná o částku přesahující 1,1 mld. Kč, z toho nejvíce v roce 2020, kdy investovaná částka dosáhla téměř 400 mil. Kč.
Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2020 1,4 % HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD), což je o 0,34 procentního bodu více než v předchozím roce. V roce 2019 činily tyto výdaje 1,06 % HDP a dosáhly u tohoto ukazatele zhruba úrovně z roku 2015. V roce 2018 tvořily pak výdaje 0,92 %, v roce 2017 0,85 % HDP, v roce 2016 0,95 % HDP, v roce 2015 1,26 % HDP, v roce 2014 tvořily investiční výdaje 0,78 %, v roce 2013 to bylo 0,71 % HDP a v roce 2012 0,87 % HDP. Vzhledem k tomu, že v roce 2010 investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily 1,7 % HDP, hodnota roku 2020 stále nedosáhla stejného podílu a je na 82 % podílu z roku 2010.
V roce 2020 došlo k opětovnému nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací. Nárůst byl poměrně významný a tvořil téměř 19 %. Investiční náklady do této infrastruktury byly nejvyšší za posledních 10 let, ve srovnání s rokem 2009 však byly na úrovni necelých 75 %. Následný klesající trend po roce 2009 pak trval až do roku 2014. Investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, v roce 2020 zůstaly v podstatě na úrovni předchozího roku a činily asi 12,2 mld. Kč. Procentuální podíl výdajů do silnic II. a III. třídy v roce 2020 na celkových investičních nákladech do pozemních komunikací byl s hodnotou 31 % meziročně nižší než v předchozím roce, kdy dosáhl téměř 35 % a v roce 2018 dokonce 46 %. Obě tyto hodnoty se výrazně liší od předchozích dvou let, tedy let 2016 a 2017, kdy tento podíl tvořil zhruba čtvrtinu.
Velmi výrazný nárůst investičních prostředků za rok 2020 o více než 50 % byl zaznamenán i u železniční dopravní infastruktury. Stále však nepřesáhly tyto výdaje hodnotu 31,8 mld. Kč z roku 2015. Investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014, výrazný nárůst pak nastal právě až v roce 2015. V roce 2017 činily investiční výdaje do železniční infrastruktury méně než polovinu investic z roku 2015 a v roce 2018 a 2019 pak zhruba 60 %.
Co se týče ostatních investičních výdajů v roce 2020, nárůst byl zaznamenán u infrastruktury vodní dopravy, investiční výdaje vzrostly téměř o cca 12 % a rovněž investice do infrastruktury letišť vzrostly o 30 %. O více než 70 % vzrostly pak výdaje v oblasti potrubní dopravy.
Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury v roce 2020 zůstaly v meziročním srovnání víceméně na stejné úrovni. Po letech stagnace až do roku 2013 a následném tříletém růstu do roku 2016 v roce 2017 poklesly a potom opět v letech 2018 a 2019 poměrně významně vzrostly, a sice o téměř 18 % a 15 %. Před tím až do roku 2013 nezaznamenaly výraznější změnu během 8 let a nekopírovaly tak strmý pokles investičních výdajů během krizového období. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila.
Co se týče infrastruktury jednotlivých druhů dopravy, nárůst výdajů byl zaznamenán u železniční infrastruktury, kde činil zhruba 10 % a u infrastruktury letišť, kde došlo u tohoto ukazatele k nárůstu o 36 %. Do infrastruktury silniční bylo naopak vynaloženo na opravu a údržbu o 7 % méně než v roce 2019. Výdaje na opravu a údržbu infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy byly v roce 2020 ve srovnání s předchozím rokem méně než poloviční.
Silniční infrastruktura
V rámci výstavby dálniční sítě v roce 2020 pokračovala modernizace a výstavba dálnice D1 Praha - Brno - Vyškov - Hulín - Přerov - Lipník nad Bečvou - Bělotín - Ostrava - státní hranice ČR/Polsko. Zprovozněny byly stavby „D1 modernizace - úsek 07, EXIT 56 Soutice - EXIT 66 Loket“, „D1 modernizace - úsek 19, EXIT 141 V. Meziříčí západ - EXIT 146 V. Meziříčí východ“, „D1 SSÚD Mirošovice“, „D1 Průhonice, PHS km 6,160 - 7,200“ a „D1 rozšíření odpočívky Studený km 70,1 vpravo“. V témže roce na dálnici D1 jednak pokračovaly stavby „D1 modernizace - úsek 02, EXIT 21 Mirošovice - EXIT 29 Hvězdonice“, „D1 modernizace - úsek 11, EXIT 81 Koberovice - EXIT 90 Humpolec“, „D1 modernizace - úsek 12, EXIT 90 Humpolec - EXIT 104 Větrný Jeníkov“, „D1 modernizace - úsek 16, EXIT 119 Velký Beranov - EXIT 134 Měřín“ a „D1 SSÚD Přerov“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021 a jednak byla zahájena stavba „D1 modernizace - úsek 23, EXIT 168 Devět křížů - EXIT 178 Ostrovačice“ s plánovaným zprovozněním také v roce 2021.
V roce 2020 pokračovala i výstavba dalších dálnic. Na dálnici D0 Pražský okruh byla v tomto roce zprovozněna stavba „D0 Modletice, opěrná zeď“, na dálnici D5 Praha - Plzeň - státní hranice ČR/Německo stavba „D5 rozšíření odpočívky Šlovice km 83,5 P+L“ a na dálnici D8 Praha - Ústí nad Labem - státní hranice ČR/Německo stavba „D8 PHS Úžice, exit 9“. Na dálnici D6 Praha - Karlovy Vary - Cheb - státní hranice ČR/Německo byly v roce 2020 jednak zprovozněny stavby „D6 Nové Strašecí - Řevničov“ a „D6 Řevničov, obchvat“ a jednak pokračovala stavba „D6 Lubenec obchvat“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021. Na dálnici D48 Bělotín - Frýdek-Místek - Český Těšín byla v roce 2020 zprovozněna stavba „D48 Rybí - MÚK Rychaltice“, zároveň pak pokračovaly stavby „D48 Frýdek-Místek - obchvat I. etapa“ a „D48 Frýdek-Místek - obchvat II. etapa“, obě s plánovaným zprovozněním v roce 2022.
Na dálnici D3 Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice ČR/Rakousko pokračovaly v roce 2020 stavby „D3 0310/I Úsilné - Hodějovice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2024 a „D3 0310/II Hodějovice - Třebonín“ s plánovaným zprovozněním v roce 2023. Na dálnici D7 Praha - Slaný - Chomutov v roce 2020 jednak pokračovala stavba „D7 Panenský Týnec zkapacitnění obchvatu“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021 a jednak byla zahájena stavba „D7 Louny, zkapacitnění obchvatu“ s plánovaným zprovozněním v roce 2023. Na dálnici D11 Praha - Hradec Králové - Trutnov - státní hranice ČR/Polsko pokračovaly v roce 2020 stavby „D11 1106 Hradec Králové - Smiřice“ a „D11 1107 Smiřice - Jaroměř“, obě s plánovaným zprovozněním v roce 2021. Na dálnici D35 Úlibice - Hradec Králové - Olomouc - Lipník nad Bečvou v roce 2020 pokračovaly stavby „D35 Opatovice nad Labem - Časy“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021 a „D35 Časy - Ostrov“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022. Na dálnici D46 Vyškov - Prostějov - Olomouc byla v roce 2020 zahájena stavba „D46 MÚK Prostějov střed“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022. Na dálnici D55 Olomouc - Přerov - Otrokovice - Břeclav v roce 2020 jednak pokračovala stavba „D55 5505 Otrokovice obchvat JV“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021 a jednak byla zahájena stavba „D55 5507 Babice - Staré Město“ s plánovaným zprovozněním v roce 2023. Na dálnici D56 Ostrava - Frýdek-Místek - dálnice D48 pokračovala v roce 2020 stavba „D56 Frýdek-Místek - připojení na D48“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022.
V roce 2020 pokračovala také výstavba silnic I. třídy. Mezi zprovozněné stavby v roce 2020 patří například „I/16 Slaný - Velvary“, „I/58 Příbor - Skotnice“, „I/21 Trstěnice - Drmoul“, „I/21 Nová Hospoda - Kočov, II. stavba“, „I/13 Třebušice MÚK (dopravní bodová závada)“, „I/19 Kámen obchvat“ nebo „I/19 Simtany, úprava tělesa silnice“.
K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2020 patří například „II/353 Velký Beranov - obchvat“, „II/353 Nové Veselí - obchvat“ a „II/360 Oslavička - Rudíkov“ v kraji Vysočina nebo „Modernizace silnice II/358 Litomyšl - Č. Třebová“ a „Modernizace silnice II/343 Vršov - Trhová Kamenice“ v Pardubickém kraji. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury v roce 2020 můžeme dále zařadit stavby „II/208 Modernizace silnice Hlinky - Bochov“ v Karlovarském kraji, „II/169 a II/145 Dlouhá Ves - Radešov, úsek B a C“ v Plzeňském kraji, „II/300 Prkenný Důl - Žacléř - Královec“ v Královéhradeckém kraji, „II/315 hr. okr. Ústí nad Orlicí - Zábřeh - Leština“ v Olomouckém kraji nebo „Rekonstrukce a modernizace silnice II/479 Ostrava, ul. Opavská“ v Moravskoslezském kraji.
Železniční infrastruktura
V roce 2020 opět pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová - Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN pokračovala v roce 2020 v úseku Praha - Plzeň realizace staveb „Optimalizace trati Beroun (včetně) - Králův Dvůr“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021 a „Optimalizace trati Praha Smíchov (mimo) - Černošice (mimo)“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022.
Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN pokračovala v roce 2020 v úseku Tábor - Praha realizace stavby „Modernizace trati Sudoměřice - Votice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022 a v úseku České Budějovice - Tábor stavba „Modernizace trati Veselí n.L.- Tábor - II.část, úsek Veselí n.L.- Doubí u Tábora, 2.etapa Soběslav - Doubí“ s plánovaným zprovozněním v roce 2023.
V roce 2020 byla zároveň zahájena realizace prvních dvou staveb financovaných v rámci programu Blending Call, který řeší odstranění úzkých míst na osmi vybraných úsecích hlavní sítě koridorů v ČR. Jde o kombinovanou podporu z prostředků CEF (Nástroj pro propojení Evropy) s využitím úvěru Evropské investiční banky a národních zdrojů. Jedná se o stavby „Velim - Poříčany, BC“ a „Dětmarovice - Petrovice u K. - státní hranice PR, BC“, obě s plánovaným zprovozněním v roce 2022.
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala i modernizace důležitých železničních uzlů, jejímž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V pražském uzlu byla v roce 2020 dokončena stavba „Rekonstrukce Negrelliho viaduktu“, která je součástí „Modernizace trati Praha - Kladno s připojením Letiště Václava Havla“. Zároveň v roce 2020 pokračovala i realizace stavby „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař - Praha hl. n., II. část - Praha Hostivař - Praha hl. n.“ s plánovaným zprovozněním v roce 2021. V železničním uzlu Plzeň v roce 2020 byla jednak zprovozněna stavba „Uzel Plzeň, 3. stavba - přesmyk domažlické trati“ a jednak zahájena stavba „Uzel Plzeň, 5. stavba - Lobzy - Koterov“ s plánovaným zprovozněním v roce 2024. V roce 2020 dále například pokračovala i stavba „Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022 nebo byla zahájena stavba „Modernizace železničního uzlu Pardubice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2024.
Mezi další významné investiční akce patří stavby zajišťující interoperabilitu vybraných tratí v oblasti sdělovací a zabezpečovací techniky. Co se týče výstavby digitálního rádiového systému GSM-R, byly v roce 2020 zahájeny stavby „GSM-R Votice - České Budějovice“, „GSM-R Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř“, „GSM-R Ústí n.L. - Chomutov“ a „GSM-R Chomutov - Cheb“, všechny s plánovaným zprovozněním v roce 2023. V roce 2020 rovněž probíhala i instalace evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS. Pokračovaly realizace staveb „ETCS Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Břeclav“, „ETCS Plzeň (mimo) - Cheb“, „ETCS Přerov - Česká Třebová“, „ETCS Kralupy n. Vlt. - Praha - Kolín“ a „ETCS Praha-Uhříněves - Votice“.
Další důležitou oblastí jsou investice do nemovitostí osobních nádraží. V roce 2020 byla dokončena například rekonstrukce výpravní budovy ve Šternberku nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy
Na čerpání finančních prostředků se i v roce 2020 primárně podílel soubor investičních akcí na komplexní zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty mezi Mělníkem a Prahou, tj. probíhající realizace „Úprava ohlaví plavební komory Hořín“, „Zvýšení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě“, „Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě“ a dokončená investiční akce „Modernizace rejd plavební komory Štvanice“. Dále byla úspěšně dokončena investiční akce „Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi“ a pokračovala akce „Rekreační přístav Veselí nad Moravou“. Zároveň byla realizována řada drobnějších investic s celkovou částkou zhruba 42 mil. Kč, mj. bylo zprovozněno modernizované přístaviště osobních lodí Ústí nad Labem – Vaňov. Významné finanční prostředky byly také vynaloženy na intenzivní přípravu dalších investičních akcí komplexního rozvoje celé sítě dopravně významných vodních cest.
Infrastruktura letecké dopravy
Nejvýznamnější čerpání v oblasti investičních nákladů na letišti v Praze byl v roce 2020 nákup pozemku, rozšíření čistírny odpadních vod a čistírny kontaminovaných vod JIH. Další investiční prostředky směřovaly do rekonstrukce třídění zavazadel a RTG v Terminálu 1 a dále byla rekonstruována restaurace Praha a přilehlé prostory. Rekonstruováno bylo rovněž křížení pojezdových drah. Podstatnou část výdajů na opravy a údržbu na témže letišti tvořily výdaje na opravu přistávací dráhy 12/30, opravu pojezdové dráhy P a na běžnou údržbu pojezdových a přistávacích drah.
Co se týče dalších letišť, k významným investicím v roce 2020 na letišti Brno – Tuřany patří zejména výstavba průmyslových hal a související infrastruktury v logistické zóně, investice do letištní infrastruktury inženýrských sítí a investice do letištní techniky. Na letišti v Pardubicích v roce 2020 byly investiční výdaje vloženy rovněž do nákupu bezpečnostního zařízení, tj. rentgenů, detektorů pro stopovou detekci výbušnin a kamer a do technického zhodnocení haly na cargo. V Karlových Varech byly investiční náklady použity na drobné stavební úpravy terminálu, na stavbu lehkých montovaných hangárů a na zvýšení počtu odletových stanovišť hraniční kontroly.
SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK
Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2020 počet motorových vozidel registrovaných v ČR o 2 % zvýšil, tempo růstu se meziročně opět mírně zpomalilo. O zhruba stejné procento pak vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií a přesáhl 8,5 miliónů.
Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2020 opět meziročně vzrostl a překročil již hranici 6 milionů. V absolutních číslech se jedná o nárůst asi 124 tis. vozidel, což tvoří asi 2,1 %. Tempo růstu se oproti předchozímu roku znovu mírně zpomalilo. K 1. 1. 2021 tvořil tento počet 6 049 225, což je podobně jako v předchozích letech více než 75 % z celkového počtu motorových vozidel registrovaných v Centrálním registru vozidel. Co se týče stáří osobních vozidel, více než 62 % je starší než 10 let a více než 78 % je starší než 5 let. Pouze necelých 11 % osobních vozidel je starých méně než 2 roky. Tento poměr se meziročně výrazně nemění.
Nárůst počtu registrovaných nákladních vozidel v roce 2020 mírně přesáhl jedno procento. I v této kategorii se meziroční tempo růstu snížilo. Podíl novějších vozidel, tedy vozidel starých méně než 2 roky, je podobný jako u osobních aut a tvoří asi 10,6 %. Současně byl podobně jako v předchozím roce zaznamenán mírný nárůst o více než 2 % u počtu těchto nákladních vozidel starších než 10 let. Od roku 2010 se počet nákladních vozidel v této kategorii zvýšil na více než dvojnásobek. Procentuální podíl nákladních vozidel starších než 10 let je již vyšší než u osobních automobilů, neboť tvoří zhruba 64 %. Tento podíl neustále narůstá.
V roce 2020 došlo poměrně k výraznějšímu poklesu počtu mikrobusů a autobusů asi o 10 %. Počet přívěsů se meziročně téměř nezměnil, opět však poklesl oproti předchozímu roku počet návěsů o cca 7 %. Dlouhodobý trvalý pokles je zaznamenán u silničních tahačů, podle informací z Centrálního registru vozidel poklesl jejich počet za posledních 12 let na méně než pětinu. V roce 2018 poprvé po 15 letech počet tahačů v registru vozidel meziročně vzrostl, i když nárůst nebyl významný a činil 5,5 %, avšak v roce 2019 došlo u počtu těchto vozidel opět k více než 8% poklesu. V roce 2020 byl meziroční pokles podobný, a sice 7 %. V témže roce opět mírně poklesl počet speciálních automobilů, pokles byl o něco vyšší než v předchozím roce, a sice necelá 4 % a počet motocyklů pak o necelá 3 % vzrostl.
PŘEPRAVA
V loňském roce došlo v souvislosti s pandemií Covid – 19 a následnému vyhlášení nouzového stavu na území ČR k výraznému snížení mobility osob a v důsledku toho i ke snížení přepravního objemu i přepravních výkonů ve veřejné osobní dopravě. Celkový přepravní výkon v osobní dopravě poklesl v roce 2020 o cca 32 %, přepravní objem pak o 25 %.
V železniční dopravě činil meziroční pokles za rok 2020 více než 30 % u počtu přepravených osob a cca 40 % u osobokilometrů, data za 2. a 4. čtvrtletí pak ukazují ještě výraznější pokles, V tomto období klesl počet přepravených osob zhruba na polovinu a u přepravních výkonů v osobokilometrech byl pokles dokonce 60%. Do roku 2019 přepravní výkony v osobní železniční dopravě rostly 10 let po sobě a v roce 2019 byly nejvyšší od roku 1993.
Autobusová doprava zaznamenala za rok 2020 pokles u přepravených osob o cca 35 % a u přepravních výkonů v osobokm o téměř 50 %. Podobně jako u železniční dopravy byl z důvodů vládních opatření v souvislosti s pandemií Covid – 19 pokles za 2. a 4. čtvrtletí výraznější a činil 55 % a téměř 50 % u počtu přepravených osob a téměř 70 % a 57 % u osobokm. Celkový pokles za loňský rok u počtu přepravených osob byl patrný rovněž u MHD, kde činil asi 30 %. V roce 2018 došlo u MHD ke změně metodiky z důvodu dostupnosti přesnějších vstupů na základě nových technologií a časová řada od r. 2014 byla zpětně přepočítána.
Výrazně ovlivněna pandemií byla v roce 2020 letecká doprava. U českých leteckých dopravců byl pokles za celý rok zhruba 84% v počtu přepravených cestujících i v osobokm. Ve 2. čtvrtletí dokonce poklesla letecká doprava na 2 % výkonů roku 2019 za stejné období a ve 4. čtvrtletí na 10 %. Co se týče výkonů letišť, byl pokles v počtu odbavených cestujících za rok 2020 asi 80%, ve 2. čtvrtletí klesl počet odbavených cestujících prakticky na nulu, vykázáno bylo 1 % počtu odbavených cestujících v meziročním srovnání s rokem 2019 a ve 4. čtvrtletí byl tento počet na 7% hodnotě z roku 2019.
Co se týče individuální automobilové dopravy, došlo rovněž v roce 2020 k poklesu, avšak ve srovnání s veřejnou osobní dopravou se rovnalo o výrazně menší pokles, a sice asi 17 %, pokles u osobokm byl podobný a činil zhruba 15 %.
Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2020 oproti předchozímu roku k poklesu asi o jednu třetinu u počtu přepravených osob a zhruba o čtvrtinu u přepravních výkonů.
Nákladní doprava v roce 2020 nebyla současnou pandemií Covidu – 19 výrazně ovlivněna, silniční nákladní doprava z důvodu pandemie prakticky neměla žádná omezení a i když byly hranice téměř uzavřené, vždy zde byla pro nákladní přepravu výjimka. Celkově meziročně poklesl objem přepravených věcí o téměř 10 %, ale přepravní výkony v tunokilometrech naopak v roce 2020 o zhruba 27 % vzrostly. Přepravní objem po zmíněném poklesu se po tříletém vzrůstajícím trendu, kdy hodnoty v roce 2019 byly nejvyšší za posledních 20 let, dostal na úroveň roku 2017. Přepravní výkon se naopak po 4 letém poklesu přiblížil roku 2015.
Data za železniční nákladní dopravu za celý rok 2020 ukazují pokles jak v přepravených tunách o cca 8 % tak i u přepravních výkonů asi o 6 %, za 4. čtvrtletí však došlo k nárůstu objemu přepravených věcí v tunách o 3 % a v přepravních výkonech v tkm o 4 %. A zatímco byl objem přepravených věcí v železniční dopravě v roce 2018 nejvyšší za posledních 11 let, rok 2020 trend obrátil a hodnota tohoto ukazatele je nejnižší od r. 2013 a rovněž hodnota přepravních výkonů v železniční dopravě za rok 2020 je nejnižší od r. 2014.
U silniční nákladní dopravy byl za loňský rok výrazný nárůst v přepravních výkonech, a sice téměř 45 %, objem přepravených věcí v tunách poklesl o asi 9 %. Nárůst byl způsoben zejména poměrně výrazným vzrůstajícím trendem v mezinárodní silniční nákladní dopravě a tím k vzrůstající přepravní vzdálenosti. Je však třeba poznamenat, že i přes tento poměrně významný nárůst v tkm, jsou hodnoty přepravních výkonů zhruba na úrovni roku 2015, od kdy pak docházelo k poklesu.
Z informací od dopravních firem se zdá, že se i zlepšila „dostupnost“ řidičů, určitý vliv na tuto skutečnost má pravděpodobně fakt, že z důvodu významného poklesu zejména veřejné osobní dopravy došlo k částečnému přesunu řidičů autobusů na nákladní vozidla v důsledku čehož je možné, že větší část výkonů je realizována českými dopravci. Přepravní objem se vrátil na úroveň roku 2017 a přepravní výkony se podobně jako celkové přepravní výkony v nákladní dopravě za rok 2020 dostaly zhruba na úroveň roku 2015.
U objemu přepravených věcí v letecké nákladní dopravě došlo v roce 2020 k významnému propadu, objem přepraveného nákladu byl ve srovnání s předchozím rokem čtvrtinový a přepravní výkony klesly dokonce o 80 %. Pokles výkonů letišť na území ČR nebyl tak zásadní a dosáhl meziročně 25 %. Co se týče vodní vnitrozemské dopravy, došlo k poklesu přepravených tun o cca 20 % a přepravní výkony poklesly o zhruba 11 %.
NEHODY
Policie ČR v roce 2020 šetřila 94 794 silničních dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku pokles o 11,9 %. Vyjma roku 2011 počet nehod do roku 2019 za posledních 10 let trvale rostl. Rok 2009 byl zlomový ve smyslu proběhnuté legislativní změny (platné od 1. 1. 2009) zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. I to byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč v roce 2009 šetřila Policie ČR nejméně nehod. Nejvíce nehod bylo šetřeno v roce 1999, a sice 225 690.
Počet osob usmrcených při dopravních nehodách za rok 2020 meziročně klesl o 15,9 % a je nejnižší od roku 1961, od něhož dopravní policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti. V tomto roce byl počet usmrcených 460 (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody – tento počet byl v roce 2020 518). Naopak nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1969, a sice 1758.
Počet těžce zraněných osob poklesl v roce 2020 o 14,4 %. Tento ukazatel byl v roce 2020 rovněž nejnižší v historii, pro niž jsou dostupná data. Nejvíce těžce zraněných osob při dopravních nehodách bylo opět v roce 1969, počet 9 258 je ve srovnání s rokem 2020 více než pětinásobný. Počet lehce zraněných osob se v roce 2020 rovněž snížil, pokles činil 12,8 %. Odhad hmotné škody dosáhl 6 mld. Kč., což je oproti předchozímu roku 12% pokles. Průměrná škoda při jedné silniční dopravní nehodě, kterou šetřila policie, je zhruba 63 tisíc Kč, na jeden den pak v průměru připadá téměř 259 šetřených nehod s hmotnou škodou více než 16 mil. Kč a s průměrným počtem usmrcených 1,26 osoby.
Na nehodovost v roce 2020 má zcela jistě vliv fakt, že na území ČR byl ve dnech 13. března až 6. května 2020 a následně ve dnech 5. října až 31. prosince 2020 vládou vyhlášen nouzový stav v souvislosti s pandemií Covid - 19 a byla výrazně omezena mobilita osob.
Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili asi 80 % nehod, při kterých zemřelo 91 % z celkově usmrcených osob. Oproti loňskému roku je usmrcených při těchto nehodách o 91 méně. K usmrcení 26 osob došlo dále u nehod zaviněných řidiči nemotorových vozidel a 12 osob u nehod zaviněných chodci. V roce 2020 se meziročně snížil počet nehod zaviněných řidiči osobních automobilů o 13 % a rovněž klesl počet usmrcených při těchto nehodách o 51. Počet nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů bez přívěsu se sice snížil o cca 12,8 %, ale počet usmrcených při těchto nehodách vzrostl, i když jen o 1 osobu, u autobusů i u motocyklů poklesl počet nehod, ale počet usmrcených pouze u nehod motocyklů. O 3 % se zvýšil počet nehod zaviněných cyklisty, ale počet usmrcených při těchto nehodách poklesl o 7,4 %.
V oblasti nehod zaviněných alkoholem byl za rok 2020 evidován o 141 nižší počet nehod, a sice 4 486 nehod. Při těchto nehodách došlo k usmrcení 50 osob, což je o 3 osoby méně než v roce 2019. V 261 případech nehod byla u řidiče zjištěna přítomnost drog, v těchto případech zemřely 4 osoby. U 55 řidičů byl při nehodě zjištěn alkohol i drogy.
K nejvyššímu počtu dopravních nehod došlo stejně jako v předcházejících letech na území Prahy. Počet nehod na území hlavního města tvoří téměř pětinu z celkového počtu nehod na území ČR. Nejméně nehod se stalo v Karlovarském kraji. Přestože v Praze je již dlouhodobě nejvyšší počet dopravních nehod, počet usmrcených osob 22 je ve srovnání se Středočeským krajem, kde je toto číslo 79, výrazně nižší.
Co se týče časového rozložení nehod, nejvíce nehod bylo registrováno v srpnu 2020. Srpen byl rovněž nejtragičtějším měsícem, co se týče počtu usmrcených osob při dopravních nehodách. V tomto měsíci došlo k 57 usmrcení. Nejméně nehod šetřila policie v březnu 2020 a v tomto měsíci zahynulo na následky nehod i nejméně osob. Ve vztahu ke dnům v týdnu připadá opět nejvíce nehod na pátek, který byl nejhorším dnem i v počtu usmrcených osob a nejméně na neděli.
V roce 2020 bylo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích usmrceno 171 řidičů osobních automobilů, 81 chodců, 57 řidičů motocyklů a 40 cyklistů. Nejvýraznější meziroční pokles je u řidičů osobních automobilů o 51 usmrcených osob, u řidičů motocyklů byl zaznamenán pokles o 13 usmrcených osob a u chodců o 12.
V témže roce bylo opět zaznamenáno téměř 17 tisíc nehod, tj. téměř 20 % z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, kdy viník z místa nehody ujel. Počet těchto nehod poprvé po delší době v roce 2020 poklesl a bylo při nich usmrceno 5 osob.