Ročenka dopravy 2022

 zpět |   obsah 

Rozvoj dopravního sektoru v roce 2022

INFRASTRUKTURA

Výdaje do infrastruktury

V roce 2022 celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury opět vzrostly a činily více než 90 mld. Kč, jedná se opět o nárůst oproti roku 2021 o téměř 10 %, což je meziroční navýšení investičních prostředků o více než 8 mld. Kč. Hodnota investičních výdajů do dopravní infrastruktury byla v roce 2022 nejvyšší za posledních 14 let. Rok 2022 byl pro Státní fond dopravní infrastruktury, co se týká investic, znovu rekordním a v oblasti financování dopravní infrastruktury byly překonány o 4,5 mld. Kč výdaje roku 2021. V tomto roce se podařilo uvolnit z rozpočtu SFDI historicky rekordní objem finančních prostředků skoro 132 mld. Kč. Z celkového objemu byly využity prostředky ze zdrojů EU v celkové výši téměř 44 mld. Kč. Největší objem finančních prostředků dosahujících cca 61 mld. Kč byl stejně jako v roce 2021 vynaložen na železniční infrastrukturu. Sektor dopravních staveb byl nicméně v roce 2022 velice ovlivněn růstem inflace. Došlo k nárůstu finančních prostředků na mandatorní výdaje a výdaje na probíhající a dokončované projekty a bylo třeba efektivně řídit zdroje potřebné na finanční krytí nově zahajovaných investičních akcí. Jedná se o běžné ceny v roce 2022. Je nutno zmínit inflaci, která dosáhla vrcholu v září 2022, kdy v meziročním vyjádření činila 18 %. Průměrná roční míra inflace v České republice v roce 2022 byla 15,1 %. V roce 2022 došlo k nárůstu cen stavebnin a s jejich nedostatkem se musela potýkat řada stavebních firem.

V roce 2022 došlo k opětovnému meziročnímu nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací a tento nárůst činil 2 %. Investiční náklady do této infrastruktury byly nejvyšší za posledních 11 let.

Investiční prostředky v železniční infrastruktuře vynaložené v roce 2022 zaznamenaly výrazný nárůst o více než 14 % oproti předchozímu roku, přičemž v historii sledování šlo o rekordní objem. Investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014, výrazný nárůst pak nastal v roce 2015.

Co se týká ostatních investičních výdajů v roce 2022, u vodní infrastruktury zaznamenán oproti roku 2021 pokles o více než 23 %, u výdajů v oblasti potrubní dopravy také.

Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury v roce 2022 zaznamenaly meziročně pokles o více než 12 %. Po letech stagnace až do roku 2013 a následném tříletém růstu do roku 2016 v roce 2017 poklesly a dále opět v letech 2018 a 2021 poměrně významně vzrostly. Před tím až do roku 2013 nezaznamenaly výraznější změnu během 8 let a nekopírovaly tak strmý pokles investičních výdajů během krizového období. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila.

 

Silniční infrastruktura

V roce 2022 bylo na silniční síti zahájeno celkem 16 staveb v délce 79,7 km. Na D1 se jedná o stavbu 0136 Říkovice - Přerov, stavba je poslední chybějící částí uceleného dálničního tahu D1 spojujícího hlavní průmyslové oblasti státu v ose Praha - Brno - Ostrava. Dobudování uceleného dálničního tahu D1 spojujícího hlavní průmyslové oblasti Praha - Brno - Ostrava, je základní podmínka efektivního napojení ekonomiky státu na evropské struktury a tím i zajištění dalšího rozvoje České republiky samotné i výhledové infrastruktury Evropské unie. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2026. Dále byla zahájena stavba na D3 - 0311 Třebonín – Kaplice - nádraží, která nahradí stávající silnici I/3. Dalšími stavbami, které byly v roce 2022 zahájeny, jsou také obchvaty: obchvat Jaroměře bude součástí dopravního propojení dálnice D11, České Skalice, Náchodu a hraničního přechodu Česko/Polsko v Náchodě - Bělovsi, vybudováním přeložky mimo obec Krupá dojde ke značnému odlehčení dopravy v obci, kterou stávající silnice I/6 přímo prochází. Přeložka silnice I/6 přinese zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy v obci. Tato komunikace zajistí bezproblémové dopravní spojení mezi obcemi Řevničov, Krušovice a Krupá. Postupným stahováním jízdních pruhů se komunikace D6 od km 48,200 připojí na stávající silnici I/6 směrem na Karlovy Vary. Navrhovaný obchvat obce Mošnov doplní stávající dopravní infrastrukturu oblasti o komunikaci obcházející obec po jejím západním okraji, stavba spolu s navazující akcí I/58 Příbor - Skotnice vytvoří ucelený úsek silnice I/58, který propojí stávající dálnici D48 u Příboru se silnicí I/58 severně od obce Mošnov a dálnicí D1. V roce 2022 byla zahájena výstavba obchvatu Nové Paky na silnici I/16. Komunikace je značně využívána zejména při cestách směrem z Prahy do Krkonoš a je také důležitou spojnicí mezi závody automobilky Škoda v Mladé Boleslavi a ve Vrchlabí. Nový obchvat, který povede z Kumburského Újezdu až do Vidochova, odvede z města veškerou tranzitní dopravu, čímž dojde k zásadnímu zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu.

V roce 2022 pokračovala výstavba např. na D3 0310/I v úseku Úsilné - Hodějovice, dále výstavba obchvatu Českých Budějovic, díky které bude veškerá zbytná doprava odvedena ze stávající silnice I/3 v úseku České Budějovice – Krasejovka, jejíž kapacita je zcela vyčerpána. Na D7 se realizuje přestavba připojovacího a odbočovacího pruhu na mimoúrovňové křižovatce Kněževes. Po dokončení stavby budou prodloužené pruhy splňovat platné normy. Dojde tak ke zvýšení bezpečnosti provozu na dálnici D7. Stavba „D7 Chlumčany, zkapacitnění“ je součástí souboru staveb zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou dálnici D7. Obchvat obce Hořovičky je součástí výstavby dálnice D6 nahrazující nevyhovující silnici I/6, která nepostačuje narůstajícím intenzitám silniční dopravy a nezajišťuje její plynulost a bezpečnost.

 

Železniční infrastruktura

V roce 2022 bylo na území ČR v provozu asi 9355 km železničních tratí (svršku a spodku), 6728 mostů a 169 tunelů, 7646 přejezdů, 8036 budov a pozemních staveb, zařízení elektrotechniky, energetiky a sdělovací a zabezpečovací techniky na železniční síti. Kromě provozu a údržby dopravní cesty jsou zajištovány opravy a údržba nemovitostí v železničních stanicích včetně úklidu a ostrahy v těchto objektech. Zajištění zmíněných činností bylo v roce 2022 hrazeno z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který poskytuje Správě železnic neinvestiční prostředky, a z tržeb realizovaných za nájemné z pozemků, staveb a nebytových prostor či z tržeb za služby a externí výkony související s tímto segmentem. Celkové náklady bez odpisů vynaložené na zajištění provozuschopnosti, včetně příslušného podílu centrálně vedených nákladů, dosáhly v roce 2022 výše 17,3 mld. Kč

Počet dopravců, kteří mají se Správou železnic uzavřenou Smlouvu o provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální ve vlastnictví státu, se v roce 2022 snížil na 120. Na síti Správy železnic v roce 2022 vzrostly výkony v osobní dopravě. Ve srovnání s rokem 2021 se zvýšil počet vlakových kilometrů (vlkm) o 3,5 % na 139,6 mil. a hrubých tunových kilometrů (hrtkm) o 8,5 % na 27,6 mld. V nákladní dopravě klesl dopravní výkon ve vlakových kilometrech o 0,7 % na 37,3 mil. a vzrostly výkony v hrubých tunových kilometrech (hrtkm) na síti Správy železnic ve srovnání s rokem 2021 o 2 % na 35,2 mld.

Financování investiční výstavby probíhalo především z veřejných zdrojů. Objemově nejvýznamnějším zdrojem finančních prostředků v roce 2022 v oblasti investiční výstavby byly národní zdroje z rozpočtu SFDI (16,8 mld. Kč). Druhým nejvýznamnějším zdrojem se stal evropský dotační titul RRF, ze kterého se podařilo vyčerpat téměř 9,9 mld. Kč. Dále se významnou měrou na financování výstavby a modernizace železniční dopravní cesty v roce 2022 podílely dotace z infrastrukturních fondů CEF (5,3 mld. Kč) a OPD2 (2,4 mld. Kč).

Pokračovalo rovněž čerpání úvěru EIB, a to ve výši 2,8 mld. Kč. Již v prvním roce svého čerpání se výrazně podílely na financování investiční výstavby dotační zdroje z nového programového období EU 2021–2027 OPD3 a CEF2 (5,4 mld. Kč). V rámci přípravy a realizace investičních akcí na železniční dopravní cestě překročil v roce 2022 celkový objem přijatých investičních dotací částku 42,5 mld. Kč. Oproti roku 2021 se čerpání dotačních prostředků na investice navýšilo o 5,4 mld. Kč.

V roce 2022 pokračovaly práce na modernizaci IV. koridoru, zásadní událostí bylo zahájení provozu na přeložkách tratí v úsecích mezi Soběslaví a Doubím i Sudoměřicemi a Voticemi. Na I. koridoru byly dokončeny hlavní práce a spuštěn provoz na úseku Velim – Poříčany, dále pokračují práce na stavbách Ústí nad Orlicí – Brandýs nad Orlicí a v uzlu Pardubice. Příprava v roce 2022 probíhala na rekonstrukcích velkých výpravních a památkově chráněných objektů: České Budějovice, Plzeň hlavní nádraží, Pardubice či Beroun. Pokračuje se v přípravě na výstavbu vysokorychlostních tratí. V roce 2022 plánuje Správa železnic projekční práce na osmi úsecích budoucí sítě. Dokumentace by se pak měly připravovat pro zhruba 300 kilometrů nových železnic. Expertní týmy se zaměří také na navazující procesy přípravy vysokorychlostních tratí a přípravu prvních veřejných zakázek. Modernizací prošla také část třetího koridoru mezi Prahou a Plzní v úseku mezi pražským Smíchovem a Radotínem. Zahájeny byly také přípravné práce na modernizaci další části trati Praha – Kladno, s odbočkou na letiště, nebo optimalizace trati mezi Mstěticemi a Čelákovicemi. Z pohledu zabezpečení došlo k dokončení instalace nejvyššího stupně zabezpečení ETCS mezi Olomoucí, Uničovem a Šumperkem, kde se od 1. ledna 2023 jako na vůbec první trati s výhradním provozem ETCS v ČR spustí ostrý provoz. Tato vytížená regionální trať prošla rozsáhlou modernizací a kompletní elektrizací.

 

Infrastruktura vodní dopravy

V roce 2022 Ministerstvo dopravy prostřednictvím Ředitelství vodních cest ČR vynaložilo na rozvoj, modernizaci a údržbu dopravně významných vodních cest finanční prostředky SFDI v celkové výši cca 571,05 mil. Kč, z toho investiční výdaje ve výši cca 498,71 mil. Kč a neinvestiční výdaje ve výši cca 72,34 mil. Kč. Finanční spoluúčast z prostředků Connecting Europe Facility (CEF) byla v celkové výši cca 5,52 mil. Kč na projekt RIS COMEX. V rámci projektu RIS COMEX se 13 státům Evropy daří zavádět jednotný dopravní portál s veškerými důležitými informacemi pro plavbu po vnitrozemských vodních cestách označované jako Říční informační služby. Na čerpání výše uvedených finančních prostředků ze SFDI se v roce 2022 primárně podílel soubor investičních akcí na komplexní zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty mezi Mělníkem a přístavištěm Radotín (vyústění část řeky Berounky), tj. probíhající „Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě“ ve výši cca 105,18 mil. Kč, „Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě“ cca ve výši cca 1,78 mil. Kč a zároveň cca 28,46 mil. Kč z neinvestičních prostředků na opravu prohrábek po průchodu povodňových průtoků. V prosinci 2022 bylo těmito akcemi dokončeno částečné zvýšení podjezdných výšek na plavebním kanále Troja-Podbaba na 7,0 m (dokončeny 2 ze 3 mostů) a zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě – říční část na hloubku 2,5 m. Dále úspěšně probíhaly realizace investičních akcí rozvoje rekreační plavby a to především „Úvaziště osobní vodní dopravy na dolním Labi“ ve výši cca 29,95 mil. Kč, „Rekreační přístav Kolín“ ve výši cca 15,27 mil. Kč, „Přístaviště Poděbrady“ ve výši cca 24,05 mil. Kč a dále pak „Servisní centrum Roudnice nad Labem“ ve výši cca 13,14 mil. Kč. Dokončen byl také „Rekreační přístav Veselí nad Moravou“ na Baťově kanále ve výši cca 3,73 mil. Kč. Globální položka Investiční akce s rozpočtovými náklady do 30 mil. Kč v roce 2022 čerpala v podobě drobnějších akcí celkovou částku cca 196,36 mil. Kč, přičemž největší zastoupení akcí měla přístaviště pro malá plavidla a přístavní můstky pro OLD, jako například „Přístaviště Děčín - Smetanovo nábřeží“ s čerpáním cca 7,62 mil. Kč, „Přístaviště Čelákovice“ s čerpáním cca 23,09 mil. Kč, Přístaviště Davle s čerpáním cca 10,13 mil. Kč, „Přístaviště Roudnice nad Labem“ s čerpáním cca 27,73 mil. Kč, „Přístaviště Štětí“ s čerpáním cca 24,92 mil. Kč či „Přístaviště Brná“ s čerpáním cca 20,43 mil. Kč. Dále pak například akce „Obnova a modernizace stání plavidel v přístavu Peutehafen“ s čerpáním ve výši cca 35,86 mil. Kč, „Modernizace ochranných stání služebních plavidel Praha a Nymburk“ s čerpáním ve výši cca 23,01 mil. Kč nebo „Inspekční plavidlo ŘVC ČR (inovativní technologie s alternativním pohonem)“ s čerpáním ve výši cca 16,28 mil. Kč.

Významné finanční prostředky cca ve výši 48,84 mil. Kč byly také vynaloženy na intenzivní přípravu dalších investičních akcí komplexního rozvoje celé sítě dopravně významných vodních cest. Hlavní překážkou pokračující přípravy Plavebního stupně Děčín je pak vazba na stanovení kompenzačních opatření identifikovaných v posouzení SEA Koncepce vodní dopravy a nutnost změny územního plánu záměru Stupeň Přelouč II. Dále bylo v přípravě dalších investičních akcí, například ukončeno posouzení EIA záměrů stání na Vltavské vodní cestě v lokalitách Kamýk nad Vltavou a Týn nad Vltavou, záměru Plavební okruh Veselí nad Moravou - Vnorovy, získáno stavební povolení záměru Servisní centrum Roudnice nad Labem, sloučené povolení čekacího stání pro malá plavidla ve Vraném a rozšíření přístaviště ve Strážnici.

 

Infrastruktura letecké dopravy

Největší investice do rozvoje a modernizace letištní infrastruktury byly, jako každý rok, vynaloženy na největším letišti v České republice, Letišti Václava Havla Praha. Celkové investiční výdaje na tomto letišti v roce 2022 činily téměř 1,17 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější z nich se řadí rekonstrukce Terminálu 3, rekonstrukce křížení pojezdových drah (TWY AxBxDxG), výměna náhradních zdrojů elektrické energie pro hlavní vzletovou a přistávací dráhu (RWY 06/24), modernizace zabezpečení perimetru letiště a dlouhodobá plánovaná údržba a opravy RWY 06/24 a přilehlých pohybových ploch.

Mezi další významné investice v roce 2022 patří pořízení pozemního zdroje elektrické energie pro letadla (GPU) na letišti Karlovy Vary a příprava výstavby cargo terminálu a rozsáhlé rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy (RWY 04/22) a odbavovacích ploch na letišti Ostrava/Mošnov.

 

Kombinovaná doprava

Specializovaná infrastruktura pro kombinovanou dopravu představuje zejména překladiště kombinované dopravy, která je v současnosti v České republice zcela ve vlastnictví soukromých subjektů. Těmi jsou jednak operátoři kombinované dopravy, dopravci nebo provozovatelé překladišť. Ze strany státu je rozvoj této infrastruktury podporován zejména prostřednictvím programů v rámci Operačního programu doprava. Program na podporu překladišť kombinované dopravy je zaměřen na výstavbu zcela nových překladišť v lokalitách, kde nebudou konkurovat již existujícím překladištím, nebo je vhodně doplní, tak aby se navýšila potřebná kapacita v daném regionu, nebo na zkapacitnění a rozvoj již existujících překladišť. Jednotlivé projekty jsou podporovány maximálně do výše 49 % způsobilých nákladů projektu z veřejných zdrojů. 51 % prostředků do projektu plyne ze soukromého kapitálu příjemce. Za poslední programové období bylo schváleno 13 projektových žádostí. Schválená podpora ve výši 823,6 mil. Kč (31,7 mil. €) se týkala výstavby nebo modernizace 7 překladišť kombinované dopravy a jejich vybavení novou manipulační technikou. Z toho byla uvedena do provozu tři zcela nová překladiště v severních, středních a Čechách a na severní Moravě a ve zbylých případech se jednalo o navýšení překládkové kapacity u stávajících překladišť zejména na severní Moravě, středních a severních Čechách. V roce 2022 byly v realizaci ještě 4 projekty schválené k financování, v rámci nichž vznikne jedno zcela nové překladiště a dalších 3 projekty byly zaměřeny na jejich zkvalitnění, ekologizaci a zvýšení jejich překládkových kapacit. Tato nová překladiště by měla zahájit provoz v polovině roku 2023. U tří projektových žádostí došlo k jejich ukončení ze strany příjemce zejména z důvodu časových posunů v harmonogramech realizace zapříčiněných epidemiologickou situací a následně hospodářskou situací způsobenou válkou na Ukrajině. Tento program na výstavbu a modernizaci překladišť kombinované dopravy je zachován i v rámci následujícího Operačního programu Doprava 3.

 

SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK

Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2022 počet motorových vozidel registrovaných v ČR o 3,5 % zvýšil. O zhruba stejné procento pak vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií a přesáhl 8,9 milionů.

Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2022 opět meziročně vzrostl a pohybuje se přes 6,3 milionů. K 31. 12. 2022 tvořil tento počet 6 305 934 což je podobně jako v předchozích letech více než 73 % z celkového počtu motorových vozidel registrovaných v Centrálním registru vozidel. Co se týče stáří osobních vozidel, více než 62 % je starší než 10 let a více než 78 % je starší než 5 let. Pouze necelých 11 % osobních vozidel je starých méně než 2 roky. Tento poměr se meziročně výrazně nemění.

Nárůst počtu registrovaných nákladních vozidel v roce 2022 se pohyboval okolo 0,5 %. I v této kategorii se meziroční tempo růstu snížilo. Podíl novějších vozidel, tedy vozidel starých méně než 2 roky, je podobný jako u osobních aut a tvoří asi 10,4 %.

V roce 2022 došlo oproti roku 2021 opět k mírnému nárůstu počtu mikrobusů a autobusů asi o 3 %. Počet přívěsů meziročně jen mírně rostl, ale nejedná se ani o 1 %. Dlouhodobý trvalý pokles je zaznamenán u silničních tahačů, podle informací z Centrálního registru vozidel poklesl jejich počet za posledních 12 let na méně než pětinu. V roce 2018 poprvé po 15 letech počet tahačů v registru vozidel meziročně vzrostl, i když nárůst nebyl významný a činil 5,5 %, avšak v roce 2019 došlo u počtu těchto vozidel opět k více než 8% poklesu. V roce 2021 byl meziroční pokles podobný, a sice 7 %. V roce 2022 meziročně opět poklesl o 3 %.

 

PŘEPRAVA

V roce 2022 již nebylo zaznamenáno žádné omezení v mobilitě osob ani zboží a celkový přepravní výkon v osobní dopravě opět vzrostl oproti roku 2021 o cca 14 %, přepravní objem v nákladní dopravě pak poklesl o necelých 6 %, nicméně oproti hodnotám z let 2018-2019 přetrvával pokles. V železniční dopravě činil meziroční nárůst za rok 2022 téměř 29 % u počtu přepravených osob a cca 40 % u osobokilometrů (oskm) a začíná se velmi přibližovat hodnotám před pandemií Covid-19. Autobusová doprava zaznamenala za rok 2022 také výrazný nárůst u přepravených osob o 33 % a u přepravních výkonů v oskm nárůst o necelých 72 %. V MHD došlo meziročně v roce 2022 k výraznému nárůstu a oproti roku 2021 o téměř 25 %. Zajímavým faktem je, že nyní (2023) v MHD i dálkové linkové dopravě řidiči autobusů chybí, v řadě měst je z tohoto důvodu omezována, což statistiku také velmi ovlivňuje.

V roce 2022 v letecké dopravě došlo k prudkému nárůstu počtu přepravených cestujících i nákladů. U českých leteckých dopravců po bezprecedentním poklesu v roce 2022 nastal meziročně nárůst počtu přepravených o 110 % cestujících v oskm. Co se týče výkonů letišť, v roce 2022 byl sice zaznamenán významný nárůst oproti roku 2021 o 142 %, nicméně výkonové parametry v jednotlivých segmentech (vyjma nákladní letecké dopravy) se stále nacházely pod výkony z let 2018 - 2019.

Co se týká individuální automobilové dopravy, došlo rovněž v roce 2022 oproti roku 2021 k opětovnému nárůstu v souvislosti se zrušením opatření omezujících pohyb obyvatelstva.

Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2022 k významnému poklesu počtu přepravených osob.

V železniční nákladní dopravě v roce 2022 byl zaznamenán meziročně pokles v přepravě věcí (tis. tun) více než 6 % a přepravní výkony v tunokilometrech mírně rostly v roce 2022 o zhruba 3 %. Hodnoty za rok 2021 byly za poslední období nejvyšší.

U silniční nákladní dopravy byl za rok 2022 zaznamenán nárůst přepravních výkonech o téměř 3 %, objem přepravených věcí v tunách poklesl oproti roku 2021 o asi 6 %. Nárůst byl způsoben zejména vzrůstajícím trendem v mezinárodní silniční nákladní dopravě a tím k vzrůstající přepravní vzdálenosti. Nicméně je třeba poznamenat, že objem přepraveného zboží silniční dopravou, který byl v roce 2021 je historicky nejvyšší za posledních 20 let, začal opět klesat.

Meziroční poklesy po roce 2015 byly způsobeny novými nařízeními EU pro řidiče kamionů ze zahraničí ohledně mezd a dalších omezení ohledně přestávek a odpočinku. Naši dopravci pak museli českým řidičům platit minimální mzdy zemí, kam byl náklad převážen, a ztratili konkurenční výhodu v podobě nízkých nákladů na pracovní sílu. Z důvodu rostoucích cen energií a pohonných hmot v roce 2022, způsobené především vysokou inflací, dále narušených dodavatelských řetězců (nedostatek čipů, uzavření továren kvůli Covidu-19), omezené přepravní kapacity námořní dopravy museli dopravci, stejně jako další firmy, bojovat o místo na trhu. Konkurenční boj se zahraniční konkurencí tlačilo ceny za silniční nákladní dopravu dolu, přetrvával problém s nedostatkem řidičů.

U objemu přepravených věcí v letecké nákladní dopravě českými dopravci došlo v roce 2022 k propadu až na nulové hodnoty přepraveného nákladu. Letecké cargo je v současné době provozováno především zahraničními leteckými dopravci. Byl zaznamenán prudký pokles výkonů letišť na území ČR a dosáhl meziročně asi 80 %, hodnoty jsou ale vyšší než v roce 2015, ale v porovnání s roky 2018-2021 tak je rok 2022 výrazně nejnižší.

Co se týká vodní vnitrozemské dopravy, došlo v roce 2022 oproti roku 2021 k poklesu přepravených tun o cca 4 % a přepravní výkon zaznamenal mírný růst o zhruba 3 %. Výkony vodní nákladní dopravy jsou silně ovlivňovány splavností vodní cesty a dostupností plavidel.

V únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, tento konflikt měl velice výrazný vliv nákladní i osobní dopravu v celé Evropě. Na začátku konfliktu došlo k úplnému přerušení lodní dopravy z ukrajinských přístavů, přístav Oděsa pozastavil svoji činnost, ze strany EU bylo doporučeno se vyhnout vodám Černého moře. Pro pohyb obchodních lodí Rusko ještě předtím nařídilo uzavřít také Azovské moře. Kromě omezení námořní dopravy výrazně klesla i letecká přeprava nákladu. V importním směru došlo k úbytku kapacit nákladní přepravy. Podobně tomu bylo také v případě pravidelných exportních obchodů směrem na Ukrajinu, došlo k jejich zastavením a hraniční kontroly posílaly řidiče nákladních aut zpět z hranic. To v konečném důsledku vytvořilo velký problém s doručením jednotlivých zásilek zákazníkům. Celkově došlo k zásadním změnám přepravních proudů v případě agrárních produktů, energetických surovin nebo v hutním průmyslu. V konkrétních výjimečných a odůvodněných případech byla možná přednostní jízda těchto vlaků, aby nedošlo ke zpožďování dodávek pro energetický průmysl. V případě agrárních produktů musela být podstatná část exportu z Ukrajiny, probíhající dosud po moři, nahrazena pozemní cestou do nejbližších vhodných námořních přístavů, ať už s využitím železniční nebo silniční dopravy. Částečně se tyto přepravní proudy dotkly i českého území. U energetických surovin šlo především o náhradu ruského plynu, což se projevilo dovozem plynu z jiných lokalit a krátkodobě též zvýšenou výrobou v uhelných zdrojích. Zvýšená poptávka po přepravě uhlí však skončila v průběhu roku 2023.

 

NEHODY

Policie ČR v roce 2022 šetřila 98 460 dopravních nehod, při kterých bylo 528 osob usmrceno, což je pokles o 4,8 % oproti předchozímu roku, 1 734 osob bylo těžce zraněno a 22 452 osob zraněno lehce. Počet osob usmrcených při nehodách za rok 2022 je jeden z nejnižší od roku 1961, od něhož dopravní policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti.

V roce 2022 v důsledku nehod v ČR zemřelo téměř nejméně lidí, nicméně stoupl počet zraněných. Celková hmotná škoda přesáhla 7,5 miliardy korun. V roce 2022 bylo v České republice usmrceno 528 osob, 61 % z nich bylo usmrceno na silnicích mimo obec, 30  % pak v obcích. Cestující v automobilech (řidiči a spolujezdci) tvořili 54  % všech usmrcených, chodci 19  %, motocyklisté 17  % a cyklisté 9  %. K nejvyššímu počtu dopravních nehod došlo stejně jako v předcházejících letech na území Prahy. Nejvíce nehod s následkem smrti bylo ve Středočeském kraji. Nejméně nehod se stalo v Karlovarském kraji. Tradičně nejvíce nehod bylo v obcích, v obcích bylo také nevíce usmrcených, co se týká měsíců s nejvyšší nehodovostí byla v prázdninových měsících a to v červenci a srpnu.