Ročenka dopravy 2023
zpět
obsahRozvoj dopravního sektoru v roce 2023
INFRASTRUKTURA
Výdaje do infrastruktury
V roce 2023 celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury opět vzrostly a činily více než 105 mld. Kč. Jedná se o nárůst oproti roku 2022, a to téměř o 14 %, což představuje meziroční navýšení investičních prostředků o více než 13 mld. Kč. Hodnota investičních výdajů do dopravní infrastruktury byla v roce 2023 nejvyšší za posledních 14 let. Z rozpočtu SFDI bylo do silniční infrastruktury uvolněno přibližně 50 mld. Kč a do železniční infrastruktury přibližně 40 mld. Kč.
V roce 2023 došlo k opětovnému meziročnímu nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací, který činil téměř 32 %. Do těchto investic jsou započítány nejen prostředky ze SFDI, ale i investice jednotlivých krajů do infrastruktury a údržby komunikací nižších tříd. Investiční náklady do této infrastruktury byly tedy nejvyšší za posledních 12 let. Investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, v roce 2023 oproti roku 2022 vzrostly, a včetně oprav a údržby dosáhly výše 24 mld. Kč. Procentuální podíl výdajů do silnic II. a III. třídy na celkových investičních nákladech do pozemních komunikací činil v roce 2023 20 %.
V roce 2023 byl zaznamenán mírný pokles investičních prostředků do železniční dopravní infrastruktury, a to meziročně přibližně o 5,6 %. Rok 2022 byl v historii sledování investičních prostředků vložených do železniční infrastruktury rekordní. Historicky investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014. Výrazný nárůst nastal až v roce 2015.
Co se týká ostatních investičních výdajů v roce 2023 byl u vodní infrastruktury zaznamenán pokles o více než 16 % oproti roku 2022. V roce 2020 byly prostředky vložené do výstavby vodní infrastruktury nejvyšší, od tohoto roku opět klesají.
Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury v roce 2023 vzrostly o více než 24 % oproti roku 2022. Po letech stagnace až do roku 2013 a následném tříletém růstu do roku 2016 výdaje v roce 2017 poklesly a poté v letech 2018 a 2021 opět poměrně významně vzrostly. Předtím, až do roku 2013, nedošlo k výraznějším změnám po dobu osmi let, a tyto výdaje nekopírovaly strmý pokles investičních výdajů během krizového období.
Významným počinem v oblasti investic do dopravní infrastruktury v roce 2023 bylo schválení novely liniového zákona Poslaneckou sněmovnou. Cílem novely je zrychlit realizaci staveb. Pro strategicky významné energetické a dopravní investice zákon stanovuje závazné lhůty čtyř let pro ukončení všech správních řízení. Navrhované změny v legislativě by měly odstranit byrokracii a urychlit povolovací procesy pro strategické investice.
Silniční infrastruktura
V roce 2023 bylo na silniční síti zahájeno celkem 16 staveb v délce 70,2 km. V roce 2024 budou uvedeny do provozu dlouhé dvaceti až třicetikilometrové úseky dálnic, například pokračování jihočeské D3, dokončena bude dálnice D4 a na Moravě úseky dálnic D48 u Bělotína a Frýdku-Místku nebo D55 v úseku od Babic až k Bzenci. Zprovozněno bude také pět staveb Velkého městského okruhu v Brně, obchvat Jaroměře nebo Mošnova. V roce 2023 byl otevřen jihovýchodní obchvat Havlíčkova Brodu a obchvat Bludova. Významné akce financované z národních prostředků v roce 2023 zahrnují například D55 Napajedla – Babice, D35 Hořice – Sadová, I/35 Lešná – Palačov a D10 mimoúrovňovou křižovatku Kosmonosy. Z OPD byly spolufinancovány v roce 2023 tyto akce: D35 Janov – Opatovec, D6 Hořesedly, D6 Hořovičky, obchvat, D55 Olomouc – Kokory, I/34 Lišov – Vranín a dlouho očekávaná stavba D3 0312/II Nažidla – Dolní Dvořiště, státní hranice. Z akcí financovaných z národních prostředků, u kterých byla zahájena realizace v roce 2023, se jedná o D1, most Šmejkalka a D1 Brno centrum – Brno jih.
Výstavba nových míst pro odpočinek posádek silničních nákladních vozidel na silniční a dálniční síti pokračuje v souladu s Koncepcí realizace odpočívek na dálniční síti z roku 2018. V roce 2023 bylo přidáno celkem 90 parkovacích míst pro nákladní vozidla, přičemž došlo k zahájení stavby dalších nových odpočívek či rozšiřování stávajících. Zvýšení parkovacích kapacit představuje významný krok směrem ke zlepšení podmínek pro řidiče.
Vybrané stavby, které byly zprovozněny v roce 2023:
I/34 Stráž nad Nežárkou – Lásenice, I/27 Šlovice – Přeštice, I/38 Havlíčkův Brod, JV obchvat 4, I/36 Časy – Holice 3, I/11 Doudleby nad Orlicí, obchvat, I/43 Hradec nad Svitavou – Lačnov, I/68 Třanovice – Nebory, I/67 Karviná, I/53 Znojmo – Lechovice, D7 Louny, zkapacitnění obchvatu 6, D48 Frýdek-Místek, obchvat II. etapa 4, D8 MÚK Zdiby, II. etapa D3 0309/II Chotýčany, I/9 Jestřebí, okružní křižovatka 0, I/13 Rozkoš, ekodukt, I/43 OK Sebranice 0,33, I/44 Bludov, I/11 Opava, severní obchvat – západní část 3.
Stavby zahájené v roce 2023:
Noční práce na rozšíření mostu na dálnici D1 (stavba D1 Brno centrum – Brno jih), I/35 Lešná – Palačov, I/34 Lišov – Vranín, D6 Hořesedly, D6 Hořovičky, obchvat, D1 Brno centrum – Brno jih, D3, D10 mimoúrovňová křižovatka Kosmonosy, most Šmejkalka, D7 mimoúrovňová křižovatka Kněževes, přídavné pruhy, D35 Hořice – Sadová, D35 Vysoké Mýto – Džbánov, D35 Janov – Opatovec 11, I/42 Brno, D55 Napajedla – Babice, most.
Další stavby realizované v roce 2023:
I/27 Klatovy, přeložka 1. stavba, I/27 Žiželice, obchvat a přemostění, I/36 Pardubice Trnová – Fáblovka – Dubina, I/33 Jaroměř, obchvat, I/16 Nová Paka, I/58 Mošnov, obchvat, D3 Třebonín – Kaplice nádraží, D6 Krupá, D7 Chlumčany, zkapacitnění, D48 mimoúrovňová křižovatka Bělotín – Rybí, I/42 Brno, D3 Hodějovice – Třebonín, D3 Úsilné – Hodějovice, D1 Říkovice–Přerov, D55 Babice – Staré Město, D55 Staré Město – Moravský Písek, D55 Moravský Písek – Bzenec, 4, D49 4901 Hulín – Fryšták, I/9 Nový Bor – Svor, zkapacitnění, I/42 Brno, městský okruh Žabovřeská, I/11 Postřelmov – Chromeč, I/69 Vsetín, rampa Mostecká.
Stavby realizované v roce 2023 v rámci PPP projektu D4:
Milín – Lety 11, D4 křižovatka II/118 – Milín, D4 Čimelice – Mirotice, D4 Lety – Čimelice, D4 Mirotice, rozšíření.
Rovněž v roce 2023 ŘSD ČR intenzivně pokračovalo v přípravě dálničních staveb a přeložek silnic I. třídy. V průběhu roku 2023 probíhaly práce na 12 dokumentacích pro účely získání územního rozhodnutí, 33 dokumentacích pro účely získání společného povolení a 28 dokumentacích pro účely získání stavebního povolení. Dále bylo získáno 21 územních rozhodnutí k umístění staveb, u 12 staveb bylo vydáno společné rozhodnutí a 18 stavebních povolení pro významné silniční a dálniční stavby.
Železniční infrastruktura
Opravy a údržbu celostátních a regionálních drah zajišťuje státní organizace Správa železnic. Jedná se o 9349 km železničních tratí, 6728 mostů, 169 tunelů, 7580 přejezdů, 7987 budov a pozemních staveb, zařízení elektrotechniky, energetiky a sdělovací a zabezpečovací techniky. Dále tato organizace zajišťuje opravy a údržbu nemovitostí v železničních stanicích včetně úklidu a ostrahy v těchto objektech. Zajištění zmíněných činností bylo v roce 2023 hrazeno z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který poskytuje Správě železnic neinvestiční prostředky, a z tržeb realizovaných za nájemné z pozemků, staveb a nebytových prostor či z tržeb za služby a externí výkony související s tímto segmentem. Celkové náklady bez odpisů vynaložené na zajištění provozuschopnosti, včetně příslušného podílu centrálně vedených nákladů, dosáhly v roce 2023 výše 20,797 mld. Kč. Počet dopravců, kteří mají se Správou železnic uzavřenou smlouvu o provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální ve vlastnictví státu, se v roce 2023 snížil na 118. Na síti Správy železnic v roce 2023 vzrostly výkony v osobní dopravě. Ve srovnání s rokem 2022 se zvýšil počet vlakových kilometrů (vlkm) o 1,8 % a hrubých tunových kilometrů (hrtkm) o 1,0 %. V nákladní dopravě klesl dopravní výkon ve vlakových kilometrech o 6,0 % a hrubých tunových kilometrech (hrtkm) na síti Správy železnic ve srovnání s rokem 2022 o 9,1 %. Celkové náklady bez odpisů vynaložené na zajištění provozování železniční dopravní cesty zahrnují zejména výkony zaměstnanců řízení provozu zajišťované oblastními ředitelstvími a centrálními dispečerskými pracovišti. Včetně příslušného podílu centrálně vedených nákladů úseku náměstka generálního ředitele pro řízení provozu dosáhly v roce 2023 výše 6,99 mld. Kč.
V oblasti modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty je činnost Správy železnic dlouhodobě zaměřena především na přípravu a realizaci investičních akcí s důrazem na následující priority:
– příprava výstavby vysokorychlostních tratí,
– modernizace tranzitních železničních koridorů,
– modernizace železničních uzlů,
– modernizace ostatních tratí zařazených do evropského železničního systému,
– zajištění interoperability vybraných tratí,
– investice do železniční infrastruktury pro rozvoj příměstské dopravy a integrovaných dopravních systémů,
– investice do nemovitostí osobních nádraží.
Financování investiční výstavby probíhalo především z veřejných zdrojů. Objemově nejvýznamnějším zdrojem finančních prostředků v roce 2023 v oblasti investiční výstavby byly národní zdroje z rozpočtu SFDI, včetně zdrojů z nového úvěru EIB, ve výši 22,8 mld. Kč. Druhým nejvýznamnějším zdrojem byl evropský dotační titul RRF, ze kterého se podařilo vyčerpat téměř 4,5 mld. Kč. Dále se významně na financování výstavby a modernizace železniční dopravní cesty podílely dotace z infrastrukturních fondů CEF2 (3,8 mld. Kč) a OPD3 (2,2 mld. Kč). Pokračovalo rovněž čerpání samostatně sledovaného původního úvěru EIB pro akce kombinované podpory v rámci CEF Blending Call ve výši 3,0 mld. Kč. Zároveň byly čerpány evropské prostředky z dobíhajícího programového období EU 2014–2020 ze zdrojů OPD2 a CEF1 v celkové výši 2,6 mld. Kč. V oblasti železniční infrastruktury je Správa železnic hlavním subjektem odpovědným za využívání fondů EU v ČR v roli konečného příjemce a současně i investora. V rámci přípravy a realizace investičních akcí na železniční dopravní cestě překročil v roce 2023 celkový objem přijatých investičních dotací částku téměř 40 mld. Kč. Oproti roku 2022 se čerpání dotačních prostředků na investice snížilo o 3,6 mld. Kč.
Z národních prostředků byly na železniční infrastruktuře financovány tyto významné akce, jejichž realizace byla zahájena v roce 2023: kybernetická bezpečnost Správy železnic, rekonstrukce mostu v km 21,510 trati Tábor – Písek, sanace nestabilního náspu v železniční stanici Karlovy Vary (km 185,850 – 186,000), rekonstrukce trati včetně protihlukových opatření v části úseku Litoměřice město – Velké Žernoseky, náhrada přejezdu P6532 v km 204,392 trati Přerov – Olomouc, rekonstrukce výpravní budovy v železniční stanici Františkovy Lázně, zvýšení stability skalních masivů na tratích Chotětov – Mladá Boleslav a Mladá Boleslav město a areál HZS Cheb. Stavební akce, které byly spolufinancované z OPD a jejichž realizace byla zahájena v roce 2023, jsou: rekonstrukce traťového úseku Přibyslav – Pohled, rekonstrukce železniční stanice Brno – Královo Pole, ETCS Brno Horní Heršpice – Zastávka u Brna, rekonstrukce ŽST Vlkov u Tišnova a rekonstrukce traťového úseku Vlkov u Tišnova – Křižanov. Přehled významných akcí spolufinancovaných z CEF, jejichž realizace byla zahájena v roce 2023 – SŽ: rekonstrukce železniční stanice Praha-Smíchov, zdvoukolejnění trati Branický most – Praha-Krč – Spořilov, modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště, optimalizace trati Karlštejn – Beroun, Lipník nad Bečvou – Drahotuše a optimalizace traťového úseku Havířov – zastávka Havířov střed.
Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy
Organizační složkou státu odpovědnou za vodní dopravu je Ředitelství vodních cest ČR, které bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1. dubna 1998 dle § 51 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Hlavní činností této organizace je zajišťovat rozvoj infrastruktury vodních cest České republiky z prostředků SFDI. Jedná se o investorskou organizaci resortu dopravy.
V roce 2023 byly na rozvoj, modernizaci a údržbu dopravně významných vodních cest vynaloženy prostřednictvím podřízené organizace Ministerstva dopravy Ředitelství vodních cest ČR finanční prostředky SFDI v celkové výši cca 521 mil. Kč, z toho investiční výdaje činily cca 496 mil. Kč a neinvestiční výdaje cca 25 mil. Kč. Na čerpání těchto prostředků ze SFDI se v roce 2023 podílely zejména akce „Prodloužení splavnosti VC Otrokovice – Rohatec – PK Rohatec“ ve výši 75,34 mil. Kč, „Čekací stání pro malá plavidla na Vltavě“ ve výši cca 47,97 mil. Kč, kde byla v červenci 2023 dokončena lokalita Vrané nad Vltavou (dokončena 1 z 8 lokalit) a ke konci roku zahájena lokalita Roztoky). Dále se na čerpání podílela pokračující akce „Servisní centrum Roudnice nad Labem“ ve výši cca 26,68 mil. Kč, kde se předpokládá dokončení v roce 2024. Dále to byla akce „Přístaviště Poděbrady“ ve výši cca 15,85 mil. Kč a „Rekreační přístav Veselí nad Moravou“ ve výši 7,61 mil. Kč, kde se jednalo o stavbu provozní budovy. V rámci globální položky Investiční akce s rozpočtovými náklady do 30 mil. Kč byla v roce 2023 čerpána v podobě drobnějších akcí celková částka 185,29 mil. Kč, přičemž největší zastoupení akcí měla přístaviště pro malá plavidla a přístavní můstky OLD, jako například „Přístaviště Čelákovice“ s čerpáním cca 19,89 mil. Kč, „Přístaviště Davle“ s čerpáním cca 17,99 mil. Kč, „Přístaviště Brna“ s čerpáním cca 17,76 mil. Kč, „Přístaviště Roudnice“ s čerpáním cca 8,68 mil. Kč, „Přístaviště Štětí“ s čerpáním cca 8,45 mil. Kč, „Přístaviště Brandýs nad Labem“ s čerpáním cca 6,00 mil. Kč a „Modernizace stání OLD Ústí nad Labem-Vaňov“ s čerpáním cca 4,95 mil. Kč. Dále lze jmenovat akce „Přístaviště Strážnice-zvýšení přístavní kapacity“ s čerpáním cca 39,22 mil. Kč, „Modernizace ochranných stání služebních plavidel Praha a Nymburk“ s čerpáním cca 25,21 mil. Kč, „Modernizace ochranných stání Lovosice a Hřensko“ s čerpáním cca 15,92 mil. Kč, „Obnova a modernizace stání plavidel v přístavu Peutehafen“ s čerpáním cca 3,68 mil. Kč, „Inspekční plavidlo ŘVC ČR“ s čerpáním cca 8,20 mil. Kč nebo „ŘVC – Obnova a výstavba v areálu Hamburk (přístav Peutehafen)“ s čerpáním cca 4,46 mil. Kč.
Významné finanční prostředky ve výši cca 52,10 mil. Kč byly také vynaloženy na intenzivní přípravu dalších investičních akcí komplexního rozvoje celé sítě dopravně významných vodních cest. Hlavní překážkou pokračující přípravy Plavebního stupně Děčín je vazba na stanovení kompenzačních opatření identifikovaných v posouzení SEA Koncepce vodní dopravy a nutnost změny územního plánu pro projekt Stupeň Přelouč II. Dále bylo v přípravě dalších investičních akcí například ukončeno posouzení EIA záměrů Plavební komora Bělov a Rekreační přístav Kroměříž, získáno stavební povolení záměru Prodloužení splavnosti VC Otrokovice – Rohatec – PK Rohatec, sloučené povolení čekacích stání pro malá plavidla v Hoříně, Roztokách a Dolánkách a ochranného stání služebních plavidel v Brné.
Infrastruktura letecké dopravy
Největší investice do rozvoje a modernizace letištní infrastruktury byly jako každý rok vynaloženy na největším letišti v České republice, Letišti Václava Havla Praha. V roce 2023 zahrnovaly hlavní investice rekonstrukci pojezdových drah TWY Z a TWY H (139 mil. Kč) a výstavbu kabelovodu propojujícího areály sever a jih (98 mil. Kč). Z Letiště Václava Havla Praha létalo v roce 2023 devětašedesát dopravců přímou linkou do 167 destinací.
Významné investice byly v roce 2023 realizovány také na dalších regionálních letištích. Letiště Karlovy Vary s.r.o. investovalo do detektoru výbušnin a detekčních rámů pro bezpečnostní kontrolu, na které získalo dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Další investice zahrnovaly nákup nástupních schodů pro cestující, použitého hasičského zásahového vozidla a opravu požárem poškozené veřejné odbavovací haly. Letiště Pardubice pořídilo elektrický tahač vozíků a cisternu na LPH. Letiště Ostrava-Mošnov investovalo do výstavby cargo terminálu, který byl dokončen v září 2023 a přispěje k rozšíření kapacit v oblasti nákladní přepravy. Realizace stavby byla dokončena v září 2023. Tento cargo terminál zajistí rozšíření kapacit a přispěje k získání nových zákazníků. Dále bylo vyměněno průmyslového osvětlení za LED, nakoupeny nové stroje a zařízení, mezi nejvýznamnější patří nákup diesel agregátu pro zajištění chodu odbavovací haly, elektrického bagážového traktoru, pořízení 2 ks termokamer pro hasičskou a záchrannou službu a zařízení pro zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy. V roce 2023 investoval provozovatel Letiště Brno-Tuřany cca 30 mil. Kč do oprav letištních pohybových ploch a provozního vybavení a uvedlo do provozu nový pár letištních schodů pro nástup a výstup cestujících.
Kombinovaná doprava
Specializovaná infrastruktura pro kombinovanou dopravu zahrnuje překladiště, která jsou v současnosti v České republice zcela ve vlastnictví soukromých subjektů. Těmi jsou operátoři kombinované dopravy, dopravci nebo provozovatelé překladišť. Rozvoj této infrastruktury je podporován státem zejména prostřednictvím Operačního programu doprava. Tento program je zaměřen na výstavbu nových překladišť v lokalitách, kde nebudou konkurovat již existujícím překladištím, nebo je vhodně doplní, tak aby se navýšila potřebná kapacita v daném regionu, nebo na zkapacitnění a rozvoj již existujících překladišť. Jednotlivé projekty jsou podporovány maximálně do výše 49 % způsobilých nákladů z veřejných zdrojů, zbytek prostředků plyne ze soukromého kapitálu příjemce.
V minulém programovém období bylo v rámci Operačního programu Doprava schváleno 13 projektů s podporou ve výši 823,6 mil. Kč (31,7 mil. €), která se týkala výstavby nebo modernizace 7 překladišť kombinované dopravy a jejich vybavení novou manipulační technikou. Z toho byla uvedena do provozu tři zcela nová překladiště v severních, středních a východních Čechách a na severní Moravě a ve zbylých případech se jednalo o navýšení překládkové kapacity u stávajících překladišť zejména na severní Moravě, středních a severních Čechách. V roce 2023 byly dokončeny zbývající čtyři projekty. V rámci těchto projektů vzniklo jedno nové překladiště a další tři prošla zkapacitněním, ekologizací a zvýšením kvality překládkových služeb. V roce 2023 byla vyhlášena výzva pro předkládání projektů v rámci opatření 03 - Modernizace a výstavba překladišť kombinované dopravy s alokovanou výší podpory 282,7 mil. Kč. Přihlásili se tři žadatelé s projekty, které přesáhly alokovanou částku. Jedná se o dva projekty na modernizaci stávajících překladišť a jeden projekt na vznik zcela nového překladiště kombinované dopravy v lokalitě středních Čech.
Silniční dopravní park
Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2023 počet motorových vozidel evidovaných v ČR zvýšil o 3 %. O zhruba stejné procento pak vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel, včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií a přesáhl 8,8 miliónů.
Počet registrovaných osobních automobilů opět meziročně vzrostl a přesáhl 6,5 milionu. K 1. 1. 2024 dosáhl počet 6 512 774, což je více než 75 % z celkového počtu všech motorových vozidel. Více než 63 % osobních vozidel je starších než 10 let a více než 80 % je starších než 5 let. Pouze 8,7 % osobních vozidel je starých méně než 2 roky. Tento poměr se meziročně nemění.
Počet registrovaných nákladních vozidel v roce 2023 vzrostl o 2,7 %. Od roku 2015 počet registrovaných nákladních vozidel roste, i když tempo růstu klesá. Podíl novějších vozidel, tedy starších než 2 roky, je asi 12 %. V roce 2023 došlo k mírnému nárůstu počtu mikrobusů a autobusů asi o 2,7 %. Počet přívěsů mírně poklesl, ne však o více než 1 %. Dlouhodobý trvalý pokles je zaznamenán u silničních tahačů, jejichž počet za posledních 14 let klesl na méně než pětinu. V roce 2018 poprvé po 15 letech počet tahačů meziročně vzrostl o 5,5 %, avšak v roce 2019 došlo k více než 8% poklesu. V roce 2021 byl meziroční pokles 7 %, v roce 2022 o 3 %, a v roce 2023 pokles pokračoval o další 2 %.
PŘEPRAVA
V roce 2023 již nebylo žádné omezení v mobilitě osob ani zboží, přesto celkový přepravní výkon v osobní dopravě zaznamenal podobný růst jako v roce 2022. V osobní železniční dopravě činil meziroční nárůst počtu přepravených osob 8 % a nárůst osobokilometrů cca 6,8 %, čímž se dorovnaly hodnoty před pandemií Covid-19. Autobusová doprava zaznamenala za rok 2023 nárůst počtu přepravených osob o cca 6,7 %, ale pokles přepravních výkonů v osobokilometrech o 1,5 %. V MHD došlo v roce 2023 k meziročnímu nárůstu přepravních výkonů o téměř 7,5 %. Zajímavým faktem je, že v roce 2023 již absence řidičů ve veřejné dopravě není hlavním problémem, a řidiči chybí spíše jen lokálně.
V roce 2023 pokračoval v letecké dopravě růst počtu přepravených cestujících i nákladů, i když již ne tak prudce jako v předchozích letech. U českých leteckých dopravců došlo v roce 2023 k meziročnímu nárůstu počtu přepravených osob o 4,8 % a nárůstu přepravních výkonů o 5,5 %. Co se týče výkonů letišť, v roce 2023 byl zaznamenán významný nárůst oproti roku 2022 o 30 %, nicméně výkonové parametry v jednotlivých segmentech (vyjma nákladní letecké dopravy) stále nedosáhly úrovně let 2017, 2018 a 2019.
V individuální automobilové dopravě došlo v roce 2023 oproti roku 2022 k nárůstu počtu přepravených cestujících o 1,4 %, a stejně tak přepravní výkon v osobokilometrech zaznamenal nárůst o 1,4 %.
Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu, došlo v roce 2023 k nepatrnému nárůstu počtu přepravených osob.
Celkový objem v nákladní dopravě v tis. tun poklesl mezi lety 2022 a 2023 o 8,2 %, přepravní výkon v tunokilometrech poklesl meziročně o 2,8 %.
V silniční nákladní dopravě byl za rok 2023 zaznamenán pokles objemu přepraveného nákladu o 8,4 % oproti roku 2022. Přepravní výkon v tunokilometrech poklesl o 1,5 %. Zatímco mezinárodní doprava si své výkony udržela, a dokonce mírně rostla, vnitrostátní doprava byla ve velkém útlumu. Hlavními faktory byly válka na Ukrajině, vysoká inflace v ČR a narušené obchodní řetězce.
V mezinárodní nákladní dopravě byly mírně omezeny aktivity polských a litevských konkurenčních dopravců (především kvůli omezení přísunu a fungování řidičů z UKR, RUS a BLR), což umožnilo české kamionové dopravě udržet si své postavení. Ve vnitrostátní dopravě došlo k výraznému poklesu zakázek ze stavebnictví, snížení spotřeby obyvatelstva kvůli vysoké inflaci a stagnaci průmyslové výroby, což negativně ovlivnilo výkony vnitrostátní dopravy. Celkově výpadky na vnitru převážily nad lepšími výsledky v mezinárodní dopravě.
Objem přepraveného nákladu v letecké dopravě českými dopravci se v roce 2023 nenavýšil a zůstal téměř u nulové hodnoty. Letecké cargo je v současné době provozováno především zahraničními dopravci. V roce 2023 byl zaznamenán prudký pokles výkonů letišť v letecké přepravě nákladu a pošty, který dosáhl téměř 100 %.
Co se týče vodní vnitrozemské dopravy, došlo v roce 2023 oproti roku 2022 k dalšímu poklesu přepravených tun o cca 3,6 %, ale přepravní výkon zaznamenal mírný růst o zhruba 12 %. Výkony vodní nákladní dopravy jsou silně ovlivněny splavností vodních cest a dostupností plavidel.
NEHODY
Policie ČR v roce 2023 šetřila 94 945 dopravních nehod, což je oproti roku 2022 pokles o 3,6 %. Při těchto nehodách bylo usmrceno 455 osob, což je o jednu osobu více než v roce 2022. V roce 2023 bylo 1 751 osob těžce zraněno, což představuje nárůst oproti roku 2022 o 1 %, a 23 936 osob bylo zraněno lehce, což je nárůst o 6,6 %. Počet usmrcených při nehodách za rok 2023 je druhý nejnižší od roku 1961 (nejnižší byl v roce 2022).
V roce 2023 oproti roku 2022 stoupl počet zraněných. Přesto počet těžce zraněných byl v roce 2023 třetí nejnižší od roku 1961, kdy se začaly sledovat statistiky nehodovosti. Průměrná denní hmotná škoda při dopravních nehodách činí přibližně 21 mil. Kč. Nejvíce dopravních nehod se stalo v pátek, nejméně v neděli. Přibližně 82 % dopravních nehod způsobili řidiči motorových vozidel, přičemž hlavními příčinami byly nesprávný způsob jízdy, nepřiměřená rychlost, nevěnování se plně řízení vozidla a nesprávné otáčení a couvání. Nejvyšší nárůst celkového počtu dopravních nehod byl zaviněn řidiči nemotorových vozidel. Došlo také k nárůstu počtu nehod způsobených přítomností alkoholu a drog, oproti loňskému roku o 12 nehod více. Nejvíce dopravních nehod se stalo ve Středočeském kraji, následovaly Praha a Moravskoslezský kraj. Pokles byl zaznamenán v kraji Vysočina a Ústeckém kraji.